K literatuře se kolikrát člověk dostane nejrůznějšími cestami. Na mladého básníka Michala Talo jsem narazila díky samolepce na sloupu semaforu, na které byl tento veršík: „Když tvůj psík na chodník hodí bobek jsi rád že nemáš dogu že tvá čivava je drobek.“ Okamžitě jsem se rozesmála a uložila si jeho jméno do mobilu. Od toho okamžiku nebylo daleko k jeho poslední básnické sbírce s názvem Rok vepře.
Útlá básnická sbírka na první pohled zaujme svým přebalem se zvracejícím prasetem. Kresba je potemnělá a značí, že nepůjde o žádné romantické čtení. Najdeme zde kolem padesáti básní nejrůznějších forem a stylů. Michal Talo si dal záležet i na grafickém zpracování poezie, ale především se ukázal jako mistr slova s velkou slovní zásobou a citem pro jazyk. Nelámal si hlavu ani s vulgarismy a v žádném případě se nebál po nich sáhnout. V kontrastu hovorové češtiny však nejsou rušivým elementem a čtenář má dojem, že to tak prostě musí být řečeno.
Témata Michalových veršů vycházejí především z jeho okolí, z všedního každodenního života. Sám přiznává, že básněmi ventiloval své nálady, potřeboval se vypsat a zúčtovat s těmi, kteří jej štvou. Proto také Rok vepře a všudypřítomný motiv prasete, ať už obrazný či přesně popsaný.
Prokleté slabosti
Sto tisíc let budou svině všelijak onanovat
a nazývat to uměleckou krizí
a deficitem v rozpočtu
a házet vinu jeden na druhého
a dohadovat se kdo komu vyčerpal koule
kde se dá ulejt trochu toho pomeje
kde nektarem rypák skropit
a kde pochcat sousedovi práh
Rok vepře snoubí různou poezii. V některých básních se Michal zamýšlí – popisuje chování lidí, snaží se apelovat nebo hledat východiska. V takových případech jsou jeho slova velmi působivá a akutní v tom smyslu, že se člověk až musí zamyslet sám nad sebou. Jindy v sobě Michal Talo nezapře postavu básníka – připravte se na pořádné sebevědomí, ego a provokaci. Osobně to vítám a myslím, že je to na místě, neboť básníkovo vnímání světa musí být vždy trochu jiné než ostatních „smrtelníků“.
Mile působí básně, kde se objevuje žena, opačné pohlaví působí jako cosi magického. I když verše nejsou vždy jen milostným vyznáním, ale mnohdy živelným popisem nočních radovánek, mají zvláštníněhu a kouzlo.
Imaginatio
pojď ke mně blíž
budu Ti lhát
budu Ti vyprávět pohádku tisíce
a jedné noci
jedné
noci
vykouzlím úsměvco tuhne
když příběh
dospěje k pointě
a ani tehdy
nepoznáš
co jsem zač
a zač je toho loket
Celkovou atmosféru sbírky skvěle dotvářejí ilustrace od Martina B. Sedláka. Ty znázorňují prasata v různých lidských podobách – jako mafiány v oblecích s doutníky, při milostných hrátkách či se rtěnkou před zrcadlem. Jedná se jen o několik celostránkových potemnělých výjevů, které podporují imaginaci, ale nijak nenarušují souvislé čtení poezie.
Rok vepře je podle mě dobrá kniha plná neotřelých spojení, která hlavně překypuje mladistvým bohémským přístupem k životu. Pokud hledáte něco nového a originálního, sáhněte po ní! Já se budu moc těšit, jak se bude Michal vyvíjet, a doufám, že jej někdy i potkám na autorském čtení nebo nějaké akci.
Michal Talo se narodil 9. července 1986 v Chebu, vystudoval knihkupeckou školu v Luhačovicích a nějaký čas studoval filozofickou fakultu v Brně, která mu jistě dodala potřebnou moudrost a nadhled. Rok vepře je v pořadí jeho třetí kniha – první sbírka Perly sviním vyšla v roce 2009 a další Jinak řečeno o rok později.
Rok vepře
Autor: Michal Talo
Žánr: poezie
Nakladatelství: Nová Forma
Rok vydání: 2012
Počet stran: 82
Hodnocení: 90 %
( 8 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|