Reklama
Banner

Kdo miluje jinak

Email Tisk

kdomilujejinak perexLibrary Journal napsal: "Fossumová nikdy nepíše o jednoduchých tajemstvích. Vytváří spletité příběhy, zalidněné plnokrevnými postavami, a proto si v současné vlně skandinávské detektivní literatury vydobyla čelní místo." A je pravda, že tento příběh je velmi spletitý. A hned od začátku.  

 

 

Při jedné z pravidelných nedělních vycházek najdou manželé mrtvého chlapce a roztáčí se kolotoč událostí. Fossumová neponechá nic náhodě a bravurně nás obeznámí s tím, co se děje na několika frontách současně. Takže nejen, že se seznámíme s truchlící matkou, která se dozvídá tu nejhorší zprávu, kterou matka může slyšet. Vidíme i to, jak se mění charakter muže, který pro svou ženu rázem znamená nudu a obavu, stává se z něj lovec senzací, hyena. Současně máme jako na paletě i pocity pachatele, nebo domnělého pachatele, který má rád dětské cokoli. Ví, že si pro něj stejně přijdou, neví, kam by se schoval a vlastně ví, že je to zbytečné. Neví, co ještě smysl má a současně ví, že smysl už nemá vůbec nic. Máme tu vyšetřovatele, kteří dělají svoji práci, ale dlouho tápou a jsou ve slepé uličce. Máme tu i profil učitele, gaye, který se najednou ocitá v úplně jiném světle - v podezření. A máme tu i další problém - zmizení druhého chlapce. Oba případy spolu zdánlivě souvisejí, a to je zavádějící. Protože ve skutečnosti jsou úplně odlišné.  

Kniha, při které se vám budou potit ruce, vypráví skutečně o tom, Kdo miluje jinak. Prožívala jsem ji jako čtenář, kterému se dostane do ruky příběh s kriminální zápletkou. Prožívala jsem ji jako člověk, který si uvědomuje rozdíly mezi lidmi, žijícími v různých prostředích a podmínkách. A hlavně jsem ji prožívala jako matka. Představa, že ty ženy přišly o své děti takovým způsobem... A že vůbec přišly o své děti...  

Četla jsem tu knihu jedním dechem a bylo mi divně, a to hned z několika důvodů. Vedle hrůzného faktu, že přijdou dva chlapci o život a závěrečného rozuzlení, jsem nemohla nevnímat i vývoj manželství lidí, kteří prvního chlapce našli. Žena je vystrašená z toho, co viděla, nešťastná z toho, že sama vlastní dítě nemá, i když by ho strašně moc chtěla. Vedle ní je její muž, kterému kdysi slíbila, že s ním bude v dobrém i ve zlém, ale o kterém ví tolik, že už s ním nechce být, protože je to někdo jiný než ten, koho si tehdy brala. Dívá se na něj s pocitem hnusu z toho, co všechno dokáže udělat. Jak se snaží těžit z neštěstí druhého. Ale i tenhle, zdánlivě neřešitelný příklad má nakonec překvapivé řešení.  

Kdo miluje jinak - to je kniha, u které se zamyslíte. Každý se u ní musí zamyslet. Začtěte se a třeba mi dáte za pravdu. Nemám ráda otázku proč. A když už přijde, ráda se dozvím odpověď. Tady jsem dostala všechny odpovědi, leč mnoho z nich mě příliš neuspokojilo. Byla jsem smutná z toho, že tohle všechno se prostě v životě děje. Není nic, co bych autorce vytkla. Naopak, oceňuji styl, příběh, spád i formu. Měla - li bych hodnotit jako ve škole, tak jednoznačně za jedna!  

Kdo miluje jinak  

kdomilujejinak

Autor: Karin Fossumová  
Z norského originálu přeložila: Daniela Mrázová  
Redaktorka: Květoslava Hegerová  
Obálka a vazba: Lucie Zajíčková (na obálce použita fotografie Melissy Weisové)  
Žánr: Beletrie pro dospělé/ Detektivní román  
Nakladatelství: Host - vydavatelství, s.r.o., Brno  
Rok vydání: 2014, 915. publikace, první vydání, vázaná
Počet stran: 223  
ISBN: 978-80-7294-904-5

Hodnocení: 100%


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Příručka jadranské snoubenky se vám bude hodit na dovolenou

Nová knížka Příručka jadranské snoubenky splňuje motto nakladatelství, které ji vydalo, a to „příběhy psané s chutí“. Kniha vypráví o lásce Češky, která neumí vařit, a Chorvata, pro kterého je plný stůl vším. Najdete zde i mnoho receptů...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Legenda The Beatles

TheBeatles perexKdo by je neznal – čtyři sympaťáci z Liverpoolu dobyli v šedesátých letech svět: promlouvali svými písněmi, stali se hvězdami snad ze dne na den. Fanynky je zbožňovaly, sály praskaly ve švech. Jejich písničky měly co říct tenkrát, mají co ř...

Na podzim do divadla: Divotvorný hrnec

divotvorny hrnec 200O prázdninách divadla nehrají představení, ale připravují se na další sezonu. Díky nám si můžete vybrat, na co v podzimních měsících vyrazíte! Jedním z tipů je Divotvorný hrnec v podání Městského divadla ...

Zelinář a nejen jeho televize

200filmO období normalizace, o dusném bezčasí 70. a 80. let minulého století, kdy lidé, pokud se hlasitě nestavěli proti režimu a spokojili se s málem v oblasti hmotné i duchovní, mohli vcelku pohodlně žít, pojednává kniha Pauliny Bren Zelinář a jeho televize. ...

Ženy sobě

hudba kraloven200Unikátní album nahrálo ženské komorní trio Musica dolce vita. Pod názvem Hudba královen se ukrývá patnáct skladeb, které byly zkomponovány výhradně skladatelkami. Vítejte v pozoruhodné dámské společno...