Román Jarní mrtví je zcela fiktivní. Jakákoliv souvislost se skutečnými osobami či událostmi je pouze náhodná. Nechť mi čtenáři laskavě prominou určité nepřesnosti v zeměpisných údajích.
Svůj další detektivní román s inspektorkou Malin Forsovou Jarní mrtví autor zasadil do období, kdy se všichni nadechují po zimě, vítají sluneční paprsky, odkládají jednotlivé vrstvy oblečení a těší se na zelenající se stromy, kvetoucí louky a zpívající ptactvo. O to chmurnější je, že v této utěšené době plné radosti ze života se někdo chystá vraždit. Chce zničit život někoho, kdo ani netuší, že může být ohrožen, že je na listině smrti…
V den, kdy došlo v Linköpingu k výbuchu bomby u bankomatu na náměstí, při kterém zahynuly dvě holčičky, dvojčata, a jejichž matka byla těžce raněna, se inspektorka Malin Forsová v kapli naposledy loučila s vlastní matkou. Setkala se tady se svými blízkými: dcerou, která žije většinu času u svého táty, svým otcem, jenž se vrátil z Tenerife, kde trávili s maminkou zasloužený odpočinek. Malin tápe, nemá jasno jak se chovat, se svou matkou měla spíš odtažitý vztah. Vnímá, že by měla být oporou otci, který pro ni v dětství znamenal jistotu, bezpečí… A pak je odvolána k případu. K hrůznému případu smrti dvou nevinných děvčátek.
Malin se ponoří do vyšetřování, stále má pocit, že ji někdo postrkuje určitým směrem. Díky své vnímavosti odmítá nastolenou teorii vyšetřování, nevěří, že v jejich malém městě došlo k útoku teroristů. Něco jí našeptává, že by se měla zaměřit na rodinu dvojčat, na jejich matku, na jejich otce, který zahynul při autonehodě docela nedávno. A tak se Malin, trošku roztěkaná situací ve vlastní rodině, při níž se musí vyrovnat se smrtí své matky, absolvovat dědické řízení, při kterém nečekaně zjistí, že má nevlastního postiženého bratra, kterého jí rodiče zamlčeli, přijmout blížící se odchod dcery z města na výběrovou školu, snaží poskládat střípky informací k případu do uceleného obrazu velmi složitě. Ve svých vnitřních obrazech vnímá podivnost a nesmyslnost vražedné akce. Jakési vidiny ji směrují zdánlivě někam jinam, avšak v konečném důsledku ji dovedou k cíli.
Mons Kallentoft, jako správný seveřan, ve svém románu řeší současný stav švédské společnosti, stav rozvírajících se nůžek mezi sociálně slabými a finančně mocnými. Zároveň, jak je u severských autorů detektivních románů zvykem, vytvořil postavu velmi psychicky nevyrovnané inspektorky – svobodné matky. Zdá se, že na severu má každý detektiv důvod k nadměrnému pití, závislosti na lehkých i těžších drogách, k sebepoškozování – buď jedno či druhé, v některých případech vše dohromady. Většinou se se svou zátěží tak či onak vyrovnávají, aby zdárně dokončili případy, které mají rozlousknout. Není tedy divu, že Malin Forsová nevybočuje z této řady. Stejně jako ostatní její kolegové z malého švédského městečka.
Kallentoftův příběh je plný odporného násilí a psychopatických konstrukcí násilníků, zdá se, že chladný sever přináší stejně chladné a bezcitné vrahy, kteří se vyžívají v mučení a psychickém trýznění obětí. Nebo se švédští autoři nebojí popsat pravdu v celé její nahotě, pravdu o tom, že svět jako celek míří k brutalitě, že zlo vítězí nad dobrem?
Mons Kallentoft odvedl kus dobré práce, předvedl velmi dobrý pozorovací talent, přidal dávku vášně a násilí a vše zabalil do jakéhosi nadpřirozena, které se objevuje ve snech inspektorky Malin. A právě ony chvíle mystického nevědomí, které vedou hlavní hrdinku k rozuzlení případu, jsou hlavním nositelem vzrušení, které příběh čtenářům evokuje. Autor prostě ví, jak na nás, čtenáře – umí své řemeslo opravdu dobře.
Mons Kallentoft se narodil roku 1968. Pracoval v reklamě a tisku, debutoval románem Pesetas. Za tuto knihu získal prestižní Katapultpriset za nejlepší švédský debut roku 2000. Poté napsal další dvě oceňované beletristické práce. Jeho čtvrtou knihou byl detektivní román Zimní oběť (2007, česky Host 2011) s hlavní hrdinkou kriminální inspektorkou Malin Forsovou. V této sérii ve Švédsku dále vyšly knihy Letní smrt (2008, česky Host 2011), Podzimní vražda (2009, česky Host 2012), Jarní mrtví (2010) a Páté roční období (2011). Příběhy s inspektorkou Forsovou překročily jen ve Švédsku hranici tří set tisíc prodaných výtisků a dosud byly vydány v devatenácti zemích.
Název: Jarní mrtví
Autor: Mons Kallentoft
Překladatel: Luisa Robovská
Žánr: krimiromán
Vydáno: 2013
Stran: 440
Vydalo nakladatelství: HOST
Hodnocení: 78 %
Zdroj: www.hostbrno.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Herečka Iva Janžurová a režisérka Alice Nellis se opět scházejí nad novou inscenací. V ní se naše herecká legenda opět promění ve významnou světovou osobnost, tentokrát v divadelní ikonu přelomu 19. a 20. století Sarah Bernhardt.
Nakladatelství Cosmopolis vydalo v květnu knihu Madeline Martinové Špionka v knihovně, která nás zavede do Evropy zmítané válkou. Jak se dovídáme na obálce knihy, je to příběh o naději a síle slov.
O historických postavách lze vyprávět nudně, přežvýkávat letopočty a nutit ostatní biflovat je. Daleko lepších výsledků se ale dosáhne tím, když je již nežijící politik či umělec představen jako člověk, ne jako soubor čísel...
Režisér Dodo Gombár (nar. 1973) je v Brně již dávno znám. V MDB režíroval… a výborně... Žitkovské bohyně (2017), nebo v Mahenově divadle také objevná režie činohry Želary (2017), v Huse na provázku Ticho na zemi (2019), a tak bycho...
Nový dokumentární film Heleny Třeštíkové Život s Kašparem je časosběrným snímkem, který mapuje život zakladatele Divadla v Celetné Jakuba Špalka na ploše 23 let.