Australský spisovatel John Flanagan píše fantasy pro kluky. A nejen nějaké jednotlivé příběhy – on píše rovnou celé série. Už s první (a nekončící) Hraničářův učeň dosáhl přímo světového věhlasu. Jeho druhá série Bratrstvo má ambice stejné a daří se jí. V čem tkví kouzlo příběhů Johna Flanagana? V opravdovosti, skvělé gradaci napětí, barevném vidění světa a dobře zvoleném prostředí. jeho historická fantasy kluky (ale určitě i holky s dobrodružnou povahou) přivádí do světa, kde patřit k svému rodu něco znamenalo, kde každý stál o to, být mezi nejlepšími, dokázat se předvést v boji, nezklamat. Každý kluk z osady musel být bojovníkem, tak se to slušelo. Ale ne každý měl k tomu předpoklady – alespoň v plném rozsahu. Flanaganovi hrdinové nejsou supermani, každému jde dobře něco. Spolu však dokážou nevídané. Skvělá výchova k týmové práci.

V třetí knize série Bratrstvo se tedy opět potkáme s Halem a jeho posádkou plavící se na Volavce za desperátem Zavakem. To on, úskočný zloduch, ukradl posvátný kámen Skandijců, kvůli němu jsou kluci v klatbě. Ztratili výsady, kterých je třeba dobýt zpět. Na Volavce je s nimi jednoruký Thorn – kdysi nejlepší z bojovníků, dnes skvělý učitel. Dobře ví, co musí kluci vědět, aby obstáli v boji, ukazuje jim, že boj není hraní, že bitva není soupeřením družstev stejně starých mladíků, že ten, koho pronásledují, usiluje o jejich smrt a nebude se s nimi mazlit. Na Volavce je teď i Lydia, dívka z přístavu Limmat, které piráti při obsazení bohatého města zabili dědečka. Nemá nikoho a chce se pomstít. Lydia je lovkyně, výtečná stopařka, dokáže se dobře pohybovat v lese – prostě holka do nepohody. A ke všemu pěkná holka, takže je jasné, že v ní najdou zalíbení Hal i Stig – nerozluční přátelé jsou před těžkou volbou, která na sebe nedá dlouho čekat. Ale zatím jsou všichni soustředěni na pronásledování Zavaka a jeho černého pirátského korábu na jeho cestě k opevněné baště desperátů jménem Raguza, ležící na řece Danu. Tam je čeká poslední boj se zákeřným zlotřilcem… Cestou je čeká hodně nebezpečných okamžiků – třeba v Bayratu, kde se octnou díky Zavakově úplatku ve vězení:

Doutro, gatmeister města Bayratu, hleděl na sloupeček pěti těžkých zlatých mincí na stole před sebou. Vypadal mužně, byl vysoký a urostlý, měl orlí nos, výrazné lícní kosti a tmavě hnědé, hluboko posazené oči. Tmavé vlasy mu počínaly na skráních šedivět, což mu propůjčovalo vznešený vzhled. Ten byl dále podtržený zlatě lemovaným purpurovým pláštěm, který měl gatmeister na sobě, a zlatou obroučkou posazenou na hlavě.
„Tak vy říkáte, že byste si přál, aby se ta loď zdržela?“ opakoval. Jeho chování bylo nezávazné. Zavak přitakal. „Loď i její posádka. Je jich devět. Postarší jednoruký Skandijec a osm mladých kluků.“
„A jak dlouho bych je měl zdržet?“
Zavak pozorně připojil k hromádce na stole dalších pět zlaťáků a každý pokládal s přehnanou pečlivostí.
„Natrvalo by bylo vyhovující,“ odvětil.
Gatmeister prohnul rty. Vedle deseti už vyrovnaných zlatých mincí přistála další. „Potřeboval bych samozřejmě nějaký důvod, abych je mohl zatknout,“ řekl. (strana 123)
Do Halsholmu z úspěšné výpravy se s nimi vrátí i Lydia. Dívka nechce zpátky do rodného Limmatu, nemá tam teď už nikoho. Tady však stojí před těžkou volbou – koho vybrat ze dvou velkých ctitelů, který z nich bude lepší: Stig nebo Hal. Ale to už je docela jiný příběh…
…Karina jí jemně stiskla ruku.
„Je těžké, když se ve tvém životě objeví dva velmi přitažliví mládenci, že?“ Pak tiše dodala. „Dobře vím, jaké to je.“
Hlas jí posmutněl a Lydia rychle vzhlédla. Bylo vidět, že Karina je duchem ve vzdálené minulosti. Pak se zachvěla, vrátila se do současnosti a usmála se na dívku.
„Mohla bych ti dát malou radu?“ zeptala se.
Lydia pokývla: „Ano.“
„Dej si na čas, než si mezi nimi vybereš. Je ti teprve šestnáct a nemáš kam spěchat. A taky nevíš, koho ještě můžeš potkat.“ (strana 378)

John Flanagan v třetí knize série dokončil lov na Zavaka. Dokázal udržet svěží tempo i patřičnou dávku dobrodružství a připojil první lásku (něco pro čtenářky). Kluci, kterým na začátku nikdo nevěřil, to dokázali. Ukázali všem, jak opravdová parta dokáže zvítězit v boji družstev i přemoct zákeřného desperáta. Je zřejmé, že právě o tohle autorovi jde. Jeho historická fantasy se nese v duchu dobrodružství, přátelství, soudržnosti. Přitom příběh nevyznívá černobíle – každý z hrdinů má silné a slabé stránky, každý se dopustí omylu, aby ho pak napravil jiným kouskem. Ani jeden z nich není jen „pan dokonalý“. Jde o svižné a napínavé klučičí čtení, ale věřím, že si oblibu našlo i mezi dívkami. Vždyť lovkyně Lydia je úžasná holka, která se ničeho nebojí, v mnohém předčí své kamarády z posádky, dokáže se postarat sama o sebe a má v sobě zakódovaný i notný kus empatie. Tím autor dokázal do vypjatých bojových situací dostat správnou dávku citu, dokázal, že bez lásky je smutno a že každý potřebuje spřízněnou duši.

Opravdu velmi podnětná série, jež se čte dobře jak náctiletým, tak těm o nějaký ten rok zkušenějším. Uvidíme, kam se Bratrstvo posune dál, jaká úskalí na Hala, Stiga, Stefana, Edvina, Jespera, Igvara a Ulfa s Wulfem budou čekat v příštích knihách, zda autor nepoleví v kvalitě a neustoupí od nastavených atributů. Po zkušenostech s Hraničářovým učněm věřím, že se tak nestane!

Název: Bratrstvo. Kniha třetí. LOVCI
Autor: John Flanagan
Překladatel: Zdena Tenklová
Žánr: fantasy
Vydáno: 2013
Stran: 382
Vydalo nakladatelství: Egmont
Hodnocení: 85 %

Zdroj foto: www.egmont.cz