I s kůrovcem může být legrace

I s kůrovcem může být legrace

200 kurovecJeště nedávno bych tvrdila, že tomu tak nemůže být. Kůrovec je pro mne odporný tvor, kterého nehodlám pozorovat, zkoumat, jehož přítomnost nevyhledávám. Pak jsem dostala knížku Jak jsem vezl kůrovce… a jiné neobyčejné povídky od Michala Vaněčka a můj vztah ke kůrovcům to trošku pozměnilo. Může s nimi být legrace.

 

 

 

 

Tedy pokud se do věci zapojí ještě jedno nové auto, kterým má být převezen tchán-entomolog z lázní domů. Takový vědec musí bádat i v dobé léčebné kúry, to dá rozum. Ideální se zdá být sběr vzorků – při kúře, kůrovců, jak jinak. Jenže doprava objemného studijního materiálu nemusí projít bez potíží:

Bylo mi všechno jedno. Vzal jsem stromky, které byly suché a prožrané, na dvoje dupnutí z nich udělal metrové kousky a narval to do nového auta, které již několik minut nevonělo novotou. Tiše jsem pozoroval, jak po čalounění na stropě lezou různí brouci.

„Cos to proved?“ uslyšel jsem najednou za sebou. Za mnou stál tchán, v ruce nějaké papíry, a zoufale hleděl do útrob vozu.

„No coby?“ nechápal jsem. „Chtěls to tam narvat, tak to tam je!“

„Tys mi zlomil kůrovce!“ zaúpěl děda.

„Jak zlomil kůrovce?“ zvýšil jsem i já hlas. Jakýho kůrovce, do prčic?“

„Zlomils to v těch místech, kde byl nejlepší kůrovec,“ syčel tchán, „kvůli těm kůrovcům jsem to přece sbíral, copak to nechápeš?“

„Můžu za to, že se to zlomilo v místě, kde je nejchutnější kůrovec, nebo co?“ rozčílil jsem se. „Samozřejmě,“ trval na svém tchán, „tam kde je to nejprožranější, tam se to zlomilo, to dá přece rozum.“ Mlčky a provinile jsem pozoroval larvy kůrovců, jak lezou po zemi v místě, kde jsem porcoval stromky. Byl jsem špinavej, naštvanej, upatlanej od smůly a za blbce. (strana 109)

vanecek2

Michal Vaněček je mistrem veselých situací. Líčí je trefně, s notnou dávkou nadhledu a sebeironie. Ve většině povídek vystupuje sám. V řadě příběhů se objevují jeho rodinní příslušníci, kamarádi, kolegové z práce. Je však nikdy nevystavuje ironickým pohledům a sarkasmu. Proto se jeho povídky dají označit za rodinné a přátelské. A ještě bych je označila slovem „chlapské“. Autor v nich nefňuká, nepláče, že není okolím chápán – jeho nadhled je zdravý, sebevědomý a hlavně vtipný! Jsou to prostě příběhy ze života. Při jejich čtení vám dojde, že podobné situace vznikají i u vás, jen jste se možná s nimi nevypořádali tak jednoznačně a bez ztráty kytičky, jako u Vaněčků.

Ve svých neobyčejných příbězích se autor trefně dotýká soužití v rodině, zabývá se kamarádstvím, které přetrvává leta, pracovním přátelstvím, které přerůstá za hranice pracoviště. Knížka humorných povídek není velká formátem ani rozsahem. Přináší však notnou dávku dobré nálady a pohody. Sedmnáct povídek je z doby současné i dřívější, z české kotliny i ze zahraničí, všechny příhody se někdy někde někomu udály… Michal Vaněček tyto události zachytil, vyfabuloval, nadnesl a zpracoval v „chlapském“ (rozuměj: neufňukaném) stylu. Jednotlivé příběhy vás rozveselí, možná popostrčí v případě vlastních rozhodnutí správným směrem, pobaví. Při čtení budete mít pocit, že ten pán je váš kamarád, že ho jistojistě znáte. Začnete ho vnímat jako dobrého kumpána na rošťárny a bude vám líto, že jste dočetli až na konec.

Jak vidíte, s kůrovci opravdu může být legrace, můžou přinést celkem slušný díl veselí do letních dnů. Až budete balit na dovolenou, přibalte si s sebou povídky Michala Vaněčka. Jsou fajn (a taky nezaberou moc místa v kufru, případně se vejdou do příruční tašky) a dají se číst i několikrát po sobě. Vždycky totiž najdete něco nového, co jste při předchozím čtením přehlédli.

kuroveccc

Název: Jak jsem vezl kůrovce… a jiné neobyčejné povídky
Autor: Michal Vaněček
Ilustrace: Pavel Kantorek
Žánr: povídky
Vydáno: 2013
Stran: 112
Vydalo nakladatelství: Fragment
Hodnocení: 80 %

Zdroj foto: www.fragment.cz www.vanecek.org (foto autora)


 

Rozhovor

Jiří Daron: Metaloví fanoušci jsou ti nejlepší!

Jiří Daron, Pragokoncert a Tarja TurunenPřesto, že datum v kalendáři a nevlídné počasí za okny naznačují, že festivalovému řádění je pro letošní rok konec, není to docela pravda. Už zítra propůjčí hokejoví fanoušci svůj zlíns...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Jde o to i bez lepku!

kucha200V roce 2006 byla potomku Radky Vrzalové diagnostikována celiakie. Toto vážné zdravotní omezení postihuje stále více lidí a začíná být opravdovou hrozbou pro společnost. Ale Vrzalová se nevzdala a jako správná matka se snažila svému dítěti všemožně pomoc...


Literatura

Síť aneb Co všechno se může stát, když vás zradí paměť zastřená kocovinou...

sit hakan nesserKdyž se Janek Mitter jednoho rána probudí s příšernou kocovinou, najde svou ženu Evu zavražděnou ve vaně. Sám si je téměř jistý, že jejím vrahem není, ale dokázat to nemůže. Večer před tím s manželkou flámovali a on si nedokáže na...

Divadlo

Kam vlastně patří Mauglí? Dojemný příběh v Divadle Kalich.

maugliNedělní odpoledne jsem strávila se synem vskutku nevšedně. Zlákal nás muzikál Mauglí, který ve svém repertoáru nabízí Divadlo Kalich v Jungmannově ulici, v Praze 1. Na odpolední představení chodí převážná většina dětských ...

Film

Ace Ventura je dětinský parchant s morálními principy

ace ventura plakat200Ace Ventura 2: Volání divočiny (1995) je druhým pokračováním detektivního žánru, který může fungovat i trochu jinak, než jak jsme zvyklí. Schopnost dedukce nemají jenom namyšlení obtloustlí páni, ale i normální ...