Příběhy o kočkách a jejich lidech - Slunce, vůně moře, deka či lehátko a dobrá kniha. Pro většinu z nás ideální představa, jak strávit letní den. Předkládáme vám tip na novou knihu ´Čekání na kocoura´, jejíž autorkou je Michaela Klevisová, v těchto letních žhavých dnech ji vydalo nakladatelství Motto a 26. července 2012 v kavárně Café Montmartre v Praze 1 ji pokřtila zpěvačka, spisovatelka a modelka Iva Frühlingová, která nám prozradila, že má kočky samozřejmě také ráda.
Čtrnáct křehkých příběhů o vztazích lidí, kterým autorka přezdívá „kočkaři“, nám vykouzlí úsměv na rtech a zároveň nás i dojme. Jedno mají všichni rozdílní hrdinové společné: lásku ke kočkám, které mezi námi lidmi již od starověku žijí.
Mezi lidmi koluje spousta narážek na kočky a kocoury jako například, když řekneme, že je něco pro kočku, nevěřme tomu… kočky i kocouři nejsou vůbec bytosti jednoduché … A když někdo o nás ženách řekne, že jsme kočky, víme všechny, co to znamená, že? A nevadí nám to vůbec!
Co říká spisovatelka o knize?
O kočkách píšu, protože…„Do mého života kočky patří ode dne, kdy mě babička doprovázela ze školy, a cestou se k nám na kopci mezi vilami přidalo zrzavé kotě. Šlo za námi až domů, a tam už zůstalo. Bylo mi sedm a od té doby jsem Kočkařka,“ píše Michaela Klevisová v úvodu letní knížky o kočkách. Ty ji totiž provázejí životem, leckdy v absurdních situacích. Píše, že Kočkaři jsou zvláštní druh lidí: tolerantní, ohleduplní, vnímaví, umí přizpůsobovat pravidla vlastním potřebám a je jim vcelku jedno, co si o nich myslí ostatní. Přesně takoví jsou i hrdinové jejích povídek.
O knize
Kniha je pojmenována podle jedné z povídek ´Čekání na kocoura´, která vyzdvihuje, v dnešní uspěchané době diskriminovaný, princip pomalosti. Kouzlo pomalosti spočívá v tom, že zvyšujeme kvalitu našeho života, děláme vše pro to, abychom ve městech žili pokojně bez ohledu na pádící století. A k tomu patří i láska ke zvířatům. V této knize konkrétně ke kočkám a kocourům. I když kočky ráda mám, nemusím je, jen je pozoruji. Mám raději psy a havěť z čeledi hlodavcovitých (křečci, morčata, osmáci), protože potřebuji hladit a cítit jejich jemný kožíšek, kdykoli si umanu. No, proti gustu žádný dišputát! Každý z nás jsme jiný. Víme, že i sám Bohumil Hrabal kočky miloval a psal o nich velmi dojímavě, když je krmil na té své chatě.
V ostatních povídkách, ale spíše novelách, vhodných k otištění v časopisech pro děti i dospělé, mně však připadá, že ten princip pomalosti nebo detektivní zápletky tu moc spisovatelka nevyužila. Povídky (novely) jsou velmi krátké, stručné a docela s rychlým dějem, avšak nechybí edukativní náboj, protože ´kočka není pes´. Postrádám sice více vlastních úvah, jak koček i kocourů, tak i kočkařů. Uznávám však, že různé příběhy koček a kocourů mohou pozitivně ovlivnit i životy lidí, kteří se buď právě rozcházeli, nebo neznali, či teprve se poznávali. A dětský čtenář snad pochopí, že starat se o kočku a správně se k ní chovat je nutné, nikoliv však snadné. Jinak s kočkou či kocourem zle pochodí, a tak kniha ´Čekání na kocoura´ není vůbec pro kočku.
Některé autorčiny myšlenky mě zaujaly, jako například:
1) „To, že tě někdo chce, ještě neznamená, že si zaslouží tě mít. Ale to vy kočky dobře víte…, viď?“
2) „Když kočku trestáš, tak se vůči tobě prostě zatvrdí. Respektuje tě, jen pokud má pocit, že si ten respekt zasloužíš. A jestli chceš, aby se s tebou mazlila, musíš ji nejdřív nechat, aby přišla, kdy ona sama chce. Pak bude chodit čím dál častěji.“
3) „ kočka je zrcadlem svého člověka, pokud je klidný a vyrovnaný, chová se tak i ona. A čím více svobody jí dáte, tím oddaněji k vám přilne.“
Pár slovíček o jinak nadějné spisovatelce
Michaela Klevisová (1976) vystudovala žurnalistiku a od roku 1997 v tomto oboru pracuje. Jejím největším koníčkem je cestování, sever Evropy (finské Laponsko) a svět koňských dostihů. Za svou prvotinu, román s detektivní zápletkou ´Kroky vraha´ (2007), obdržela v roce 2008 od české sekce Asociace autorů detektivní literatury Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní knihu roku.V roce 2009 vyšla její druhá detektivka ´ Zlodějka příběhů´ a zatím poslední detektivní román vyšel v roce 2011 pod názvem ´Dům na samotě.´
Z básně Kočičí show
Jaro přijde, slunce vyjde,
Všechno začne kvést,
voní bez a šumí les
A dívka dá se svést.
U koček je zvyk tak jako u lidí
vyhledat kout,
kde je nikdo nevidí.
Je tu máj…
A tak, kočičí show,
blízko nás dvou
se odbývá.
A ta kočičí show
milostnou hrou se nazývá.
Inu máj…
Hebké plyše, pak se tiše
k sobě přivinou,
svůdné kroky, ladné boky,
s touhou jedinou.
Co je víc…
Albatros Media, a.s.
Albatros Media, a.s., je moderní mediální společnost s tradicí od roku 1949. Pod značkami nakladatelství beletrie Albatros, CooBoo, Plus, Motto, XYZ a odborné a populárně naučné literatury Edika, BizBooks, CPress a Computer Press a partnerského projektu Edice České televize nabízí široké spektrum mediálních produktů – především knih, ale i interaktivních encyklopedií na CD-ROM, audionahrávek a DVD. Ročně vydává více než 1000 titulů a je největší nakladatelskou společností na českém trhu.
Vydává Motto, 192 stran, doporučená cena 199 Kč
www.albatrosmedia.cz
www.motto.cz
Zdroj foto: Albatros Media
| < Předchozí | Další > |
|---|