Před osmi lety se objevila na trhu první kniha ze série Krvavé pohraničí se stejnojmenným názvem. Krátce nato následoval druhý díl. Dnes čítá celá série šest svazků (tři připadají na Krvavé pohraničí a další tři na jeho pokračovatele Gordonovu zemi).
Psát recenzi na tento staronový kousek od Šlechty je jako nosit dříví do lesa. A přesto…
Šlechta patří mezi českými fantasy/sci-fi autory k naprosté klasice a část jeho knih je beznadějně vyprodána. Čtenáři jistě uvítali druhé vydání prvních dvou dílů série, autorem ještě lehce přičísnutých.
Šílený les začíná krátce po skončení událostí z dílu prvního. Představme si malou dřevařskou vesničku uprostřed zbytků kdysi velkého lesa. Dřevaři zatínají sekery do letitých dubů a mrtvé kmeny splavují po řece, do krajů, kde je této suroviny málo. Ale i přesto, že takových center je víc, dřevaři nejsou jedinou, a stěží nejhorší chorobou, která les Izironk stravuje. Zalesněných míst ubývá. Lidé jsou čím dál více nenasytní a osud těch, kteří mají les za svůj domov, je nezajímá. Srdce lesa však zůstalo nedotčeno. Zatím.
Pod korunami staletých dubů roste spodní patro kapradin, zem pod spadeným listím pokrývá naklíčená vrstva žaludů a bukvic. Jíst se nedají, ale jedna z méně sympatických postav do nich hned na začátku knihy celkem elegantně spadne. Lesní míza má zvláštní moc. Ve stínu Izironku ožívá loutka Gizmí a našeptává své paní, mladinké Inge, co má dělat. Vysoko ve větvích bydlí elfové. Nebo bydleli? Inge a její zachmuřený ochránce „roklinku” slušně vyrabují a ještě se tam div nepohádají. Tak je zastihne elfí král, obávaný a proklínaný Eagerpe. Vůdce třináctky. Tehdy je ještě ušetří…
Více ke knize: přijatelně akční začátek (pokus o znásilnění/sežrání + pozdně odpolední masakr), klasický rozjezd (útěk bažinami), čtivé pokračování (interakce mezi postavami, sem tam boj), situace se zamotává (vstup nových postav na scénu) a … (přečtěte si sami).
Velkým kladem knihy je, že všeho je v ní tak akorát – postav, dialogů, omáčky, krve. Lidé, elfové, půlelfové, čtvrtelfové a orci tvoří nikoliv originální, leč celkem chutný fantasy koktejl. A do toho nelítostná válka (spíše partyzánská než ve stylu velkých bitev) s pár (ne)milými překvápky v závěru.
Děj šlape, místo aby zabředával, a čtenář se přitom necítí o nic ošizen. A nakonec přijdou na scénu i na obálce vypodobnění skřeti, pardon, orkové. Ještě k titulce: Pokud vám snad vrtalo hlavou, proč ten vousatý silák sekeru drží právě tak, jak ji drží, v druhé třetině knížky to najdete moc pěkně popsané.
A zápory: Kniha se čte sama. Najednou zjistíte, že jste u konce! Aspoň že vydání nové Šlechtovy povídkové sbírky, líčící osudy jednoho z pohraničních vojáků, je na spadnutí.
Ačkoliv Šílený les je součástí cyklu, celkem bez újmy jej lze číst jako samostatnou knihu.
Vydalo: Nakladatelství Straky na vrbě
| < Předchozí | Další > |
|---|
- Putování za jantarovým drakem
- Vladimír Šlechta – Krvavé pohraničí
- Lemování Pavla Weigela
- Rekviem Jaroslava Durycha
- Netradiční ruralista František Křelina
- Nero – geniální básník, nebo zrůda?
- Glen Cook – Tyranie noci
- Vladislav Vančura
- Uniklubi, Jarkko Tiitinen – Rakkaudesta hulluuteen foto-kniha
- Otokar Březina – klenot české literatury s osmi nominacemi na Nobelovu cenu





