Reklama
Banner

Åsa Larssonová: Prolitá krev!

Email Tisk
ImageO „dvojkách“ se říká, že většinou nedosahují kvalit svého předchůdce. Rozhodně to však neplatí pro druhé pokračování švédské kriminální série z pera Åsy Larssonové. Thriller Prolitá krev je napínavý a „návykový” a není divu, že autorce v roce 2004 vynesl Cenu za nejlepší švédský kriminální román. Knize se dá vytknout snad jen částečná tematická podobnost s úvodní Sluneční bouří – v obou čtenář najde mrtvé duchovní, obě se odehrávají na stejném místě. Ale sestry si přeci bývají podobné...

 

Vlčice se žlutýma nohama a ztrestaná farářka


V Jukkasjärvi, vesničce blízko Kiruny, je nalezena mrtvá farářka a feministka Mildred Nilssonová. Vrah ji brutálně ubil páčidlem a její tělo pověsil pod kostelní varhany. Má masakr něco společného se zabitím kněze Viktora Strandgårda, který zaměstnával policii ve Sluneční bouři?  Inspektorka Anna-Maria Mellaová přeruší mateřskou dovolenou a vydá se se svým kolegou opět po stopách vraha. A stejně jako v předchozí knize i tentokrát se do případu zaplétá mladá právnička a rodačka z Kiruny Rebecka Martinssonová, která se stále ještě nemůže vzpamatovat z traumat, co utrpěla ve Sluneční bouři. 
Rebecka odjíždí do Jukkasjärvi pracovně a z donucení, o vraždě farářky se dozvídá až na místě. Setkává se se Stefanem Wikströmem, Mildrediným nástupcem, a objevuje tajnou schránku, kam si mrtvá schovávala výhružné dopisy. Ukazuje se, že Mildred, která obětovala svůj soukromý život pomoci ženám v tísni, měla ve vesnici spoustu (převážně mužských) nepřátel. Byli však i tací, kteří ji milovali – doslova až za hrob. Do toho beze stopy mizí farář Wikström a místní lovci si brousí zuby na osamělou plachou vlčici Žlutonožku, pro jejíž ochranu zřídila Mildred nadaci.Image
„Vlčice a ženy mají něco společného. Jsme si podobné. Když se dívám na tu vlčici, připomíná mi, k čemu jsme byly stvořeny. Vlci jsou neuvěřitelně trpěliví. Představ si, že žijí v polárních krajích, kde je minus padesát, i v poušti v padesátistupňovém vedru. Žijí na svém území, jehož hranice si přesně vymezí. A toulají se svobodně desítky kilometrů. Ve smečce si navzájem pomáhají, jsou loajální a svá mláďata milují nade všechno. Jsou jako my...Mají odvahu zůstat na jednom místě, když je to potřeba. A mají odvahu jít dál, když musí. Mají odvahu bojovat a zaútočit, když je to nutné. A jsou tak... živí. A šťastní.“
 
Letní slunovrat a tajná lesbická láska

Tématu s mrtvou farářkou se Larssonová bránila, jak přiznává v doslovu. Nechtěla se opakovat. Příběh si ale prý v její hlavě žil svým životem a chtěl, aby ho někdo vyprávěl. „Když jsem se z Mildred pokusila udělat učitelku nebo sociální pracovnici, vzepřela se. Nešlo to,“ píše v doslovu Larssonová.
Podobným způsobem se v Prolité krvi vydrala na povrch z autorčina podvědomí i zkušenost s lesbickou láskou - když dospívala, byla členkou svobodné církve a její matka žila se ženou. „Modlila jsem se v duchu za její uzdravení. Byla jsem přesvědčená, že skončí v pekle,“ vzpomíná Larssonová dále v doslovu. A nejspíš proto musely obě lesbičky, které se v románu objeví, tragicky umřít.
Fakt, že Larssonová příběh opět zasadila do drsné krajiny v okolí Kiruny, asi nikoho nepřekvapí. Sama odtamtud pochází a jako své boty zná nejen tamní přírodu, ale i mentalitu venkovanů a mezilidské vztahy. Obojí dokázala i tentokrát při psaní dokonale zúročit. Ale zatímco ve Sluneční bouři se vše odehrává v kulisách ukrutné severské zimy, v Prolité krvi vykresluje spisovatelka hřejivou atmosféru letního slunovratu. Čtenář se tím pádem ani u popisných pasáží nenudí a Larssonové snadno odpustí, že ho vede opět na totéž místo - a i kdyby ne, po několika úvodních strhujících stránkách už mu to bude beztak nejspíš fuk...
Åsa Larssonová (1966) pochází ze švédské Kiruny a před tím, než začala psát, pracovala jako daňová poradkyně. Svým debutem Sluneční bouře (Host 2010) vzbudila velký zájem čtenářů a vysloužila si za něj ocenění za nejlepší kriminální prvotinu. Stejně populární jsou i další romány ze série s ústřední postavou Rebecky Martinssonové. Romány Åsy Larssonové byly přeloženy do patnácti jazyků. Sluneční bouře byla v roce 2007 i zfilmována.
Knihu vydalo nakladatelství Host Brno v roce 2011, překlad Jana Holá, 357 stran.
Foto: nakladatelství Host Brno
Hodnocení: 90 %


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KVĚTOSLAVA ENGLEROVÁ

knihovnice obce Statenice

Kniha:


JAN BAUER - KLASIKOVÉ V NEDBALKÁCH

Kniha Klasikové v nedbalkách aneb Za kulisami českého 19. století z pera Jana Bauera mě oslovila hlavně tím, co jsme se ve škole o našich slavných klasicích neučili. Všeobecně je známo, že život těchto osobností byl plný bídy, ústrků a jedním slzavým údolím. O tom, že to byli také lidé z masa a kostí s lidskými chybami, se ve škole neučilo. Jejich životopisy nelze shrnout do pouhého soupisu děl. Víte, že Mácha hovořil většinou německy, že Palacký napsal Dějiny národa českého nejprve německy, že Dobrovský, Rettigová a Světlá se museli učit češtinu až v dospělém věku? A s češtinou bojoval i Josef Mánes. Nejvíce mě zaujal příběh Karla Havlíčka Borovského, který byl pasován na národního mučedníka. Havlíček byl r. 1851 odvezen do tyrolského Brixenu. V kouzelné alpské krajině byl ubytován v luxusním hotelu, kde se zastavovali i příslušníci habsburského panovnického rodu. Český novinář zde měl zajištěnou plnou penzi a mohl k sobě zvát manželku i dceru. V květnu 1852 se za Havlíčkem rozjela i jeho rodina. Cestovní výlohy ve výši 150 zlatých jim zaplatilo pražské policejní ředitelství. Nato si Havlíček pronajal domek se zahradním altánem s krásnou vyhlídkou. Veškeré jídlo jim nosili z luxusního hostince. Kromě toho dostával náš novinář od rakouského ministra vnitra ročně 500 zlatých, které mu byly vypláceny pravidelně v měsíčních splátkách, aniž musel něco dělat. Pravdou ale je, že byl Havlíček pod stálou policejní kontrolou. A takových zajímavých příběhů je tu mnohem víc. Kniha vystihuje zajímavosti ze života našich klasiků čtivou formou bez bulvární příchutě a nesnižuje přitom význam osobností, které hrají zásadní roli v našem národním kulturním fondu.

Banner

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Quiche a koláče

QuichePokud jste tuhle pochoutku ještě nikdy neochutnali, nepekli, tak to rozhodně musíte napravit. A jestli si myslíte, že vás to neosloví, tak jedna věc mě při těch úžasných receptech napadla! Všechny ty náplně se dají skvěle použít i...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Bílá paní na hlídání – večerníček v knížce

200litVezměme to pěkně popořádku: nejdřív byla kniha Pavla Brycze s ilustracemi Evy Sýkorové-Pekárkové. Úspěšná kniha. Odborníky ceněná, čtenáři oblíbená. Z knihy pan autor osobně vytvořil scénář, pan výtvarník VHRSTI vytvořil obrázky a pan režisér Petr Friedl p...

Liška Bystrouška v revíru Divadla na Orlí

orli 200Novým titulem, který v listopadu 2014 uvede Komorní opera Hudební fakulty JAMU, je opera Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky, kterou skladatel zkomponoval na motivy krátkých příběhů Rudolfa Těsnohlídka zveřejněných ...

Glosa: Američtí Oscaři letos konečně ukazují pestrost

oscar2013 200Začátkem příštího týdne k nám brzy ráno ze zámoří dorazí zprávy o vítězích cen Americké filmové akademie, krátce Oscarů. Pozlacené sošky, o jejichž možných držitelích se vždy vedou nadšené spekulace mnoho týdnů...

Aborted: i neplnohodnotná alba mají něco do sebe

aborted 200Belgická death metalová banda Aborted vydala začátkem roku nové EP, snad aby oslavila už dvacet let své existence. Jestli udělali dobře, nebo měli počkat na větší várku materiálu a vydat klasické album, i to se dozvíte v následující recenzi.

...