Lukáš Babka a Radka Bzonková: Jen jeden osud

Email Tisk
ImageNakladatelství Academia nabízí v těchto dnech dotisk vzpomínkové knihy Jen jeden osud, která vypráví o osudech politických vězňů v Rusku první poloviny 20. století. Jde o překlad vycházející z rozšířené verze antologie Dodněs tjagotějet z roku 2004.
Jak je řečeno již v úvodu, mnoho knih vydaných na toto téma je zaměřeno jen jednostranně – na organizační strukturu a hospodářský význam sovětských pracovních táborů – gulagů – a zcela stranou zůstává běžný život a strasti lágrových vězňů. Tato kniha se téma naopak snaží uchopit komplexně, tzn. ukazuje „cestu jednotlivce celou represivní a vězeňskou mašinérií od zatčení až do propuštění“ a zároveň „poukazuje na jednotlivé vývojové etapy, jimiž gulag v průběhu své existence procházel“.

Život v tomto typu „zařízení“ si vyzkoušeli nejenom obyvatelé Ruska, ale také lidé z celé Evropy (jen z Československa to dělalo hned několik tisíc) a dokonce i ze Zámoří. Zajímavé bylo i sociální složení trestanců – mezi zloději a vrahy tu žili inženýři, vědci i kněží. A o ně – tedy o vězně politické – jde v této knize především. Ti měli, nezávisle na národnosti či profesi, společné jedno – vůbec netušili, proč se sem dostali.

ImageVězni byli považováni za levnou pracovní sílu a podle toho s nimi bylo také zacházeno. Žili ve velmi špatných životních podmínkách (pokud se tomu tedy ještě „život“ dalo říkat, nazvala bych to spíš „přežíváním“), často neměli co jíst, v nehostinném ruském podnebí je v zimě spaloval mráz a v létě slunce... A ženy? Ty si mohly být jisty, že jen u pohledů, které k nim vysílají strážní, jistě nezůstane. Jediným životním cílem pak bylo splnit denní pracovní normu a díky tomu alespoň přežít... Bohužel ani lidé, kteří svůj vyměřený trest fyzicky i (více či méně) psychicky přestáli, neměli klid. Většinou byli nadále sledováni státní bezpečností nebo se museli zdržovat ve vyhnanství a bylo jim zakázáno vrátit se domů.

Kniha obsahuje celkem devatenáct příběhů mužů a žen (formou vyprávění nebo dopisů), kteří gulagem prošli, přežili a byli ochotní se o svůj zážitek podělit. Každé kapitole předchází stručný životopis autora následujícího textu, kde se dozvídáme, že šlo především o lidi vzdělané, kteří se však vlivem okolností nebo snad pouhé rodinné příbuznosti dostali do dříve jim úplně neznámých sfér. Knížka obsahuje také slovníček termínů, specifických pro tehdejší vězeňskou mluvu. A ten se hodí. Neboť kdo dnes zná například význam slova čifir či Džurma? :-)

V úvodní a zároveň i nejdelší kapitole vypráví svůj životní příběh Olga Adamova-Sliozbergová, narozená v roce 1902 v Sovětském svazu, později povoláním ekonomka. Dříve komunistka, přesvědčená o neomylnosti a nedotknutelnosti domácího režimu, je ze zcela neznámých důvodů zatčena. Stále je ale přesvědčena, že se vše vysvětlí a dopadne k jejímu prospěchu, a proto je také odhodlána pravdivě vypovídat. Z omylu ji však postupně vyvádějí její „kolegyně“ z cely, z nichž jedna pronese, jak se později ukáže, velmi pravdivá slova: „Nejdůležitější je uvést dotyčného v podezření, hříchy už se pak určitě dohledají! Když máme člověka, i paragraf se najde!“ Olga se brzy dozvídá, že důvodem jejího zatčení je účast na večírku, na kterém byly prý šířeny „protisovětské řeči“. I když se k ničemu nepřizná (a snad ani nemá k čemu), vyšetřování končí, Olga je odsouzena na osm let a je oficiálně zařazena mezi „zločince“. Začíná jí pravý život vězeňkyně se vším, co k tomu v těchto letech patří...Image

A další příběhy? Řekněte, kdo z nás zná jména jako Boris Babin, Georgij Děmidov, Jurij Dombrovskij, Ariadna Efronová...? Díky této knížce je poznat můžeme. Neboť je jisté známé pořekadlo, které říká, že historie se opakuje. Měli bychom proto naši historii znát, abychom se uplatnění tohoto rčení (alespoň v takovýchto případech) vyvarovali. Proto díky za tuto knihu i za všechny ostatní jí podobné.

Jen jeden osud

Antologie sovětské lágrové prózy
Sestavili Lukáš Babka a Radka Bzonková
Nakladatelství Academia, edice Paměť, 2010

Foto: Academia, www.gulaghistory.org



 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Reklama
Banner

Chat s osobností

Banner

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Míjejí se, milují se…

200recKdyž do názvu knihy vložíte známé místo, zavání to marketingovým kalkulem. Příkladem může být literární počin Heslo: Jazz Dock. Ale tak to autoři Monika Petráková (*1983) a Filip Čenžák (*1984) jistě nemys...

Facebook

Nové komentáře


Život (je) byl pes aneb životop(i)es psa Života

zivot byl pes rytirovaO pejscích můžeme psát pořád, jsou to velmi pozoruhodní rodinní miláčci a knihy o nich také můžeme pořád číst. Uvítejme proto další titul o pejskovi, tentokrát s neobvyklým jménem Život, který se s životem musel pořádn...

Bezdomovci na scénu!
ImageNa ulici může skončit každý, bez rozdílu na společenské postavení. S vědomím, že každý z nás je potencionálním bezdomovcem, napsal Jiří Pokorný divadelní hru Domov můj. Nejedná se však o psychologickou sondu do nitra zbídačen...
Psychoanalytická komedie Přežít svůj život Jana Švankmajera vychází na DVD
ImageEvžen, stárnoucí muž, žije dvojí život. Jeden v realitě a druhý ve svých snech. Chodí za psychoanalytičkou, která se mu pokouší vykládat, co jeho sny znamenají. Přijde na určitý rituá...
Set Tarase 3000 z Red Bull Music Academy na Sónaru 2009
ImagePokud bychom měli parafrázovat časopis Dazed & Confused, tak „v Rusku nenápadně klíčí velký klubový talent“. Tím, koho časopis takto označil, je producent, promotér a DJ, který stíhá obhospodařovat dva sou...