Reklama
Banner

Lukáš Babka a Radka Bzonková: Jen jeden osud

Email Tisk
ImageNakladatelství Academia nabízí v těchto dnech dotisk vzpomínkové knihy Jen jeden osud, která vypráví o osudech politických vězňů v Rusku první poloviny 20. století. Jde o překlad vycházející z rozšířené verze antologie Dodněs tjagotějet z roku 2004.
Jak je řečeno již v úvodu, mnoho knih vydaných na toto téma je zaměřeno jen jednostranně – na organizační strukturu a hospodářský význam sovětských pracovních táborů – gulagů – a zcela stranou zůstává běžný život a strasti lágrových vězňů. Tato kniha se téma naopak snaží uchopit komplexně, tzn. ukazuje „cestu jednotlivce celou represivní a vězeňskou mašinérií od zatčení až do propuštění“ a zároveň „poukazuje na jednotlivé vývojové etapy, jimiž gulag v průběhu své existence procházel“.

Život v tomto typu „zařízení“ si vyzkoušeli nejenom obyvatelé Ruska, ale také lidé z celé Evropy (jen z Československa to dělalo hned několik tisíc) a dokonce i ze Zámoří. Zajímavé bylo i sociální složení trestanců – mezi zloději a vrahy tu žili inženýři, vědci i kněží. A o ně – tedy o vězně politické – jde v této knize především. Ti měli, nezávisle na národnosti či profesi, společné jedno – vůbec netušili, proč se sem dostali.

ImageVězni byli považováni za levnou pracovní sílu a podle toho s nimi bylo také zacházeno. Žili ve velmi špatných životních podmínkách (pokud se tomu tedy ještě „život“ dalo říkat, nazvala bych to spíš „přežíváním“), často neměli co jíst, v nehostinném ruském podnebí je v zimě spaloval mráz a v létě slunce... A ženy? Ty si mohly být jisty, že jen u pohledů, které k nim vysílají strážní, jistě nezůstane. Jediným životním cílem pak bylo splnit denní pracovní normu a díky tomu alespoň přežít... Bohužel ani lidé, kteří svůj vyměřený trest fyzicky i (více či méně) psychicky přestáli, neměli klid. Většinou byli nadále sledováni státní bezpečností nebo se museli zdržovat ve vyhnanství a bylo jim zakázáno vrátit se domů.

Kniha obsahuje celkem devatenáct příběhů mužů a žen (formou vyprávění nebo dopisů), kteří gulagem prošli, přežili a byli ochotní se o svůj zážitek podělit. Každé kapitole předchází stručný životopis autora následujícího textu, kde se dozvídáme, že šlo především o lidi vzdělané, kteří se však vlivem okolností nebo snad pouhé rodinné příbuznosti dostali do dříve jim úplně neznámých sfér. Knížka obsahuje také slovníček termínů, specifických pro tehdejší vězeňskou mluvu. A ten se hodí. Neboť kdo dnes zná například význam slova čifir či Džurma? :-)

V úvodní a zároveň i nejdelší kapitole vypráví svůj životní příběh Olga Adamova-Sliozbergová, narozená v roce 1902 v Sovětském svazu, později povoláním ekonomka. Dříve komunistka, přesvědčená o neomylnosti a nedotknutelnosti domácího režimu, je ze zcela neznámých důvodů zatčena. Stále je ale přesvědčena, že se vše vysvětlí a dopadne k jejímu prospěchu, a proto je také odhodlána pravdivě vypovídat. Z omylu ji však postupně vyvádějí její „kolegyně“ z cely, z nichž jedna pronese, jak se později ukáže, velmi pravdivá slova: „Nejdůležitější je uvést dotyčného v podezření, hříchy už se pak určitě dohledají! Když máme člověka, i paragraf se najde!“ Olga se brzy dozvídá, že důvodem jejího zatčení je účast na večírku, na kterém byly prý šířeny „protisovětské řeči“. I když se k ničemu nepřizná (a snad ani nemá k čemu), vyšetřování končí, Olga je odsouzena na osm let a je oficiálně zařazena mezi „zločince“. Začíná jí pravý život vězeňkyně se vším, co k tomu v těchto letech patří...Image

A další příběhy? Řekněte, kdo z nás zná jména jako Boris Babin, Georgij Děmidov, Jurij Dombrovskij, Ariadna Efronová...? Díky této knížce je poznat můžeme. Neboť je jisté známé pořekadlo, které říká, že historie se opakuje. Měli bychom proto naši historii znát, abychom se uplatnění tohoto rčení (alespoň v takovýchto případech) vyvarovali. Proto díky za tuto knihu i za všechny ostatní jí podobné.

Jen jeden osud

Antologie sovětské lágrové prózy
Sestavili Lukáš Babka a Radka Bzonková
Nakladatelství Academia, edice Paměť, 2010

Foto: Academia, www.gulaghistory.org



 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Banner

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

MARKÉTA VYDROVÁ

ilustrátorka knih

Kniha:


KOČIČINY JANY OŠČÁDALOVÉ

Věk čtenáře tady vůbec nehraje roli. Ta knížka je napsaná tak podivuhodně „bez hranic", že se z ní může radovat opravdu každý.

Banner

O sněhu (76)

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Řeč o řeči: Jak mluvíme?

rec o reci cechova academiaZdálo by se, že naši mateřštinu ovládáme jaksi samočinně a bez velkého přemýšlení, avšak kniha Marie Čechové Řeč o řeči (vydala Academia) prozrazuje, že leccos je jinak. Nejen malé dítě, a...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Africký příběh lásky – příběh o silné vůli a velké houževnatosti dojít k svému cíli stůj co stůj

africky pribeh lasky 200Je to příběh mých předků osadníků, příběh dětství a dospívání na farmě mých rodičů, příběh safari a mnoha nocí pod hvězdami, příběh mé spřízněné duše Davida mých dcer Jill a Angely, vzniku našeho sloního sirotčince, ...

Nezaváté stopy Tennessee Williamse
ImageBezmála pětašedesát roků – od památné premiéry Skleněného zvěřince (31. 3. 1945) na Broadwayi – se hrají po celém kulturním světě divadelní hry Tennessee Williamse, rodáka z města Columbus ve státě ...
Slavné filmové propadáky - Catwoman
ImageO držitelce Oscara Halle Berry (Ples příšer) je známo, že nemá ten správný cit pro výběr rolí. Odmítne ty, ve kterých zazáří jiné její kolegyně a naopak vezme ty, které za moc nestojí. Jejím asi n...
Turné Glenn Miller Orchestra plné swingových evergreenů začíná ve středu v Českých Budějovicích
ImageTuzemské turné Glenn Miller Orchestra, jednoho z nejznámějších swingových orchestrů na světě, začíná ve středu 5. ledna v Českých Budějovicích. 8. ledna se pak představí toto osmnáctičlenné těleso pod v...