Připravte si kapesníčky, je zde další dílo od Fredrika Backmana. Tentokrát krátký příběh nazvaný Životní terno.
Děj se odehrává v Helsingborgu noc před Štědrým dnem. Nemocniční chodbou kráčí žena v tlustém šedém svetru, aby si někoho odvedla. V deskách má jména všech aktérů: pětileté holčičky trpící rakovinou, která se bojí „mimouzemšťanů“, dvacetiletého mladíka láskyplně leštícího pivní sklenici ve vysněném baru i pětačtyřicetiletého muže, který uhání tmou v drahém autě a hledá, do čeho by narazil. Jeden z nich přijde o život, pokud se pro něj někdo jiný dobrovolně neobětuje…
Životní terno napsal Backman, jak prozrazuje v úvodu, jedné prosincové noci, když jeho žena a děti spaly kousek od něj. Hodnotil uplynulý rok, cítil se vyčerpaný a unavený a přemýšlel o životních volbách. „Přemýšlel jsem, jak by mělo vypadat úplně nesobecké chování. Uvažoval jsem o tom, kvůli komu bych byl ochotný zemřít a pro koho bych byl ochotný obětovat život. A jaký je mezi tím rozdíl. Tenhle příběh vypráví právě o tom,“ popisuje.
Dílo se těžce popisuje, je rozehráno na pouhých několika desítkách stran a na každého bude zřejmě působit jinak. Nedá se mu upřít, že je silné a typickým autorovým stylem útočí na emoce čtenáře, ale přesto mu za mě něco chybí. Přečetla jsem jej na jeden zátah, ale neoslovilo mě – možná jsem jen nebyla ve správném rozpoložení, nebo jsem zkrátka čekala mnohem více.
Fredrik Backman je podle mě mistrným vypravěčem, což jsem si ověřila především v příbězích z Medvědína. Moc se mi líbí také jeho kniha Co by můj syn měl vědět o světě. Jeho skalním fanouškům se zřejmě Životní terno bude líbit a délku mu odpustí, já ale vydávání takových krátkých děl jednoduše neuznávám. U novely A každé ráno je cesta domů delší a delší bylo přidanou hodnotou alespoň to, že prodeje z ní putovaly na dobrou věc, tady se mi zdá, že jde jen o snahu vydělat… A přiznávám, že mě to na autora mrzí.
Fredrik Backman pochází ze Stockholmu, pravidelně píše sloupky do švédských novin a na svůj blog. Jeho prvního románu Muž jménem Ove (2012, česky Host 2014) se jen ve Švédsku prodalo přes sedm set tisíc výtisků a práva byla prodána do třiceti zemí. Po úspěšné prvotině autorovi vyšly další knihy: Co by můj syn měl vědět o světě (2012, u nás 2017), Babička pozdravuje a omlouvá se (2013), Byla tady Britt-Marie (2014), Medvědín (2017), jeho pokračování My proti vám (2018) a novela A každé ráno je cesta domů delší a delší (2018).
Životní terno
Autor: Fredrik Backman
Překlad: Helena Matocha
Žánr: novela
Nakladatelství: HOST
Rok vydání: 2019
Počet stran: 79
Hodnocení: 65 %
https://www.hostbrno.cz/zivotni-terno/
| < Předchozí | Další > |
|---|
Honzu Paulíka znám od října 1979, kdy jsme se přestěhovali do Buštěhradu a já jsem nastoupila do třetí třídy Základní školy Julia Fučíka. Při prohlížení školních fotek mi teprve nedávno došlo, že jsme stáli vždycky za sebou. A určitě to nebylo s...
Už před několika lety vydala Byron Katie knihu Je to pravda, tygříku?, ve které se snažila přivést děti k myšlení, jež jim vrací sebehodnotu. Jsi si jistý, že jsi opravdu špatný? Jsi si jistý, že o tobě někdo opravdu smýšlí špat...
V nakladatelství Pointa vyšla kniha Šárce Medkové, kterou někteří mohou znát z jejího blogu na iDnes.cz. V Cestě do blikajícího pekla přináší velmi osobní zpověď.
Šest hereckých párů, moderátor, živá kapela, nekonečný taneční maraton, během kterého by účastník vypustil duši – to vše slibuje nová inscenace Městského divadle Zlín Koně se také střílejí, jehož premiéra proběhla 25. února. Režisérem je Jakub Nvota...
Sborník dvojznačně nazvaný Volání rodu se nevztahuje ke stejnojmennému českému filmu odehrávajícímu se v pravěku (ačkoli má na obálce záběr z něho), nýbrž přináší statě čtyř autorek, napsané za posledních deset let pod zá...