Tajemství hedvábného vějíře – přátelství, jenž pomáhá přežít
Reklama
Banner
Banner

Tajemství hedvábného vějíře – přátelství, jenž pomáhá přežít

Email Tisk

vejirKdyž jednoho dne malá dívka jménem Lilie dostane hedvábný vějíř od dívky jménem Sněžný kvítek, nemůže uvěřit svému štěstí. Sněžný kvítek ji totiž žádá o to, aby s ní mohla být spojena v citový svazek lao-thung. Svazek, který je pevnější než jakýkoliv jiný a zpravidla trvá až do smrti. Do tohoto svazku se vybírají dívky z různých provincií, které mají osm shodných znaků jako například den a hodinu narození. Jsou si pak „navzájem svým druhým já“ a na hedvábném vějíři si v jazyce nu-šu mezi sebou vyměňují vzkazy a zapisují do nich  své životní události. Jejich životy se spojí v jeden a ve svém přátelství nalézají útěchu v těžkých chvílích, které přijdou.

Tak je to i s Lilií a Sněžným kvítkem, jejichž přátelství je často doslova udržuje při životě. Prostřednictvím příběhu vyprávěném na základě Liliiných vzpomínek se seznamujeme s tradicemi a zvyklostmi Číny devatenáctého století a s přístupem společnosti k ženám. Dívky se většinou automaticky rodí bez hodnoty nebo jen s hodnotou minimální, protože nejsou pokračovatelkami rodu. Mnoho rodin v nich vidí jen další hladový krk a jejich hodnota spočívá pouze v tom, jak dobře se dokážou vdát.

A právě to, aby se dívky dobře vdaly a třeba i rolnická rodina se mohla jejich prostřednictvím dostat do vyšších vrstev, znamenalo podstoupit například i velmi bolestivou praktiku svazování chodidel. Obě dívky jako lao-thung podstoupí první přípravy ke svazování společně s Liliinou mladší sestrou a její sestřenicí Spanilou lunou v ženské místnosti domu Liliiny rodiny. Utrpení, které zažívají přes den díky nekonečné bolesti zlámaných kostí jim pomáhají částečně nést jejich večerní rozhovory a vědomí společné blízkosti. Jejich dny jsou naplněné převazováním chodidel a přípravou na budoucí život manželky a matky, celý svůj čas tráví v ženské místnosti domu a o okolním světě nemají ani ponětí.

Liliina teta je zasvěcuje do tajného ženského jazyka nu-šu, o kterém muži nevědí – neboť si většinou ani nepřipustí, že by si ženy mohly vytvořit svůj vlastní jazyk. Ony si ovšem díky němu sdělují své sny, přání a touhy již po několik generací. Sněžný kvítek, jakožto dcera z lepší rodiny, Lilii učí dobrým mravům, chování ve společnosti a vyšívání, a Lilie ji naopak učí pracem okolo domu. Začíná je navštěvovat také madam Wang, dohazovačka, která má za úkol najít oběma dívkám manžely. Nedělá to ovšem z dobroty svého srdce, ale jako každá dohazovačka v dívkách vidí budoucí investici – čím lépe zařídí, aby se vdaly, tím větší bude její následná odměna od rodin ženicha a nevěsty.

Zvláště pozorně si všímá Lilie a jejich chodidel - vidí v nich možnost jejího úspěšného sňatku. Když nalezne obou dívkám manžely, vyjdou najevo skutečnosti ohledně rodinných poměrů Sněžného kvítku a zatímco se Lilie vdá do zámožné rodiny, Sněžný kvítek je provdána za řezníka – což je považováno za špinavé povolání, neboť její otec promrhal téměř veškerý jejich majetek v kouření opia. Jejich přátelství to ze začátku neohrozí, ovšem příliš rozdílná prostředí, ve kterých žijí mezi nimi pomalu otevírá propast neporozumění. Neporozumění, díky němuž se jejich přátelství ocitne v troskách.

Lisa See vypráví nádherný příběh nejen o přátelství mezi dvěma ženami, ale i o neuvěřitelné síle ženy snášet svůj osud. Je o společnosti svázané mnohými pravidly, kde ženám jsou ve jménu krásy mrzačeny nohy, obchoduje se s nimi téměř jako se zvířaty, chovají se k nim jako ke služkám a přitom všem jsou schopné být statečné, ať je postihne cokoliv. Ukáže vám svět, o kterém jste dosud možná ani nevěděli. Svět natolik odlišný od toho dnešního. Krásný ve své krutosti, křehký ve své síle.

O autorovi: 

Lisa See se narodila v Paříži roku 1955, ale vyrůstala v Los Angeles, kde žila se svoji matkou. Spoustu času ovšem také trávila s rodinou svého otce v čínské čtvrti. Vždy ji přitahovaly ztracené, zapomenuté nebo záměrně utajené příběhy ať už z minulosti nebo ze současného světa. Její první kniha Na zlaté hoře: Stoletá Odysea mé čínsko-americké rodiny zachycovala vzpomínky jejího stoletého dědečka a jeho nelehkého životního osudu a stala se okamžitě bestsellerem. Na základě této knihy vznikla také opera, která byla v roce 2000 uvedena v Los Angeles. Její dílo ze současné Číny je hlavně třídílná mysteriózní série s Liu Hulan  - agentkou čínského ministerstva veřejné bezpečnosti a jejím americkým manželem, právníkem Davidem Starkem - Květinová síň, Interiér a Dračí kosti.

Téma historické fikce je obsaženo v jejich knihách Tajemství hedvábného vějíře (nyní vychází pod nakladatelstvím Jota jako dotisk prvního vydání z roku 2008), Ostrov moře žen a Čajová dívka z kolibříkové ulice (obě knihy nakladatelství Jota připravuje k vydání), Pivoňka v lásce, Dívky ze Šanghaje (vydáno nakladatelstvím Baronem roku 2010) a Čínské panenky. Všechny tyto knihy se zaměřují na ženy a jejich nelehký úděl, ať už daný společností nebo okolnostmi, a taky jejich sílu těmto okolnostem čelit. Lisa See je kromě psaní také novinářka na volné noze a třináct let byla týdenní korespondentka nakladatelství West Coast. V roce 2001 byla vyznamenána Organizací čínských amerických žen jako Žena roku, v roce 2003 získala Cenu Historie tvůrců čínského amerického muzea a obdržela Cenu Golden Spike od Čínské historické společnosti v jižní Kaliforni. V současné době žije v Los Angeles.

Ukázka z knihy:

V příštím roce začalo mé vzdělávání v ženské světnici doopravdy, ale stejně jsem už hodně věděla. Například že muži vcházejí do ženské světnice jen zřídka, že tyto prostory jsou určené nám samotným, tady můžeme pracovat a sdělovat si své myšlenky. Věděla jsem, že téměř celý svůj život strávím v podobné místnosti. Věděla jsem, že rozdíly mezi nej, vnitřní sférou žen, a waj, vnější sférou mužů, je v konfuciánské společnosti hluboce zakořeněný. Ať je člověk bohatý nebo chudý, císař nebo otrok, uvnitř je svět žen a venku svět mužů. Žena by nemela překročit práh domu ani svými činy, ani svými myšlenkami. Pochopila jsem také, že naše životy jsou řízeny dvěma konfuciánskými ideály. První je Trojí poslušnost: jako dcera buď poslušna svého otce, jako žena buď poslušna svého manžela a jako vdova buď poslušna svého syna. Druhým je čtvero ctností, které vymezují ženino chováni, její řeč, vystupování a zaměstnání; v chování bud cudná a poddajná, rozvážná a čestná; v řeči buď mírná a neodporuj; ve vystupování buď zdrženlivá a jemná; zabývej se ručními pracemi a vyšíváním a hleď, aby to co vyjde z tvých rukou, bylo dokonalé. Pokud dívka z této cesty nezbloudí, stane se dobrou ženou.

Název: Tajemství hedvábného vějíře
Autor: Lisa See
Překlad: Hana Plšková
Vydáno: 2019
Stran: 371
Vydalo nakladatelství: Jota s.r.o.
Hodnocení: 95 %

vejir

Foto: Lenka Kališová 

www.jota.cz


 

 



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

Tereza Karpianus: "Nora je hrdinkou!"

tereza karpianus divadlo 21 noraJiž za pár dní, v úterý 18. prosince, se uskuteční divadelní premiéra klasického dramatu od Henrika Ibsena. Divadlo D21 představení pečlivě připravuje několik měsíců a Kultura21 se...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Co by se kovbojkám stávat nemělo

kovbojky ob LVelmi mě zaujala tato knížka protkaná pavučinou lásky, něhy, přátelství, bolesti, rozchodů a scházení Než ale mohla vzniknout, muselo dojít k významnému životnímu zlomu. Autorka seznamuje čtenáře hned v úvodu s faktem, že onemocněla leukémií. A ...


Literatura

Pojďte se bát s Hellboyem, už po desáté!

hellboy perexJubilejní, desátý díl komiksu o Hellboyi od Dark Horse Comics, u nás pod hlavičkou vydavatelství Comics Centrum, láká na cenami ověnčené dílko Paskřivec, ale další příběhy taktéž chytnou a nepustí. Novinka ob...

Divadlo

Saturnin místy ani nepotřeboval slova

saturnin 200Předposlední premiérou Městského divadla Zlín se stal Saturnin, notoricky známé humoristické dílo Zdeňka Jirotky.

...

Film

Herecký koncert Jana Wericha v krásné dvojroli

cisaruv-pekar 200Historická komedie Císařův pekař a Pekařův císař (1951) byla už v té době barevná, a přitom natočena tak dokonale, že dějový spád celého filmu nenudí ani dnešní, takzvaně uspěchané době. Režisér Martin Frič