Vyvrhel – cesta k pravdě vede přes minulost

Tisk

VyvrhelDva nejlepší kamarádi Noah a Abdi se jednoho večera za podivných okolností vypraví do bristolského Feeder Canalu. To, co zpočátku vypadá jako klukovina, skončí tragicky. Noah je nalezen v bezvědomí; Abdi s nikým nekomunikuje a nereaguje na okolí. Detektiv Jim Clemo se vrací do služby po tom, co si odbyl povinné volno po posledním případu, a jeho nadřízená mu přidělí vyšetřování této nešťastné nehody, která v žebříčku důležitých případů zrovna nevede. Zpočátku jednoduchý případ se začne brzy zamotávat.

Noah je Brit z dobře situované rodiny slavného fotografa. Kromě zdraví a kamarádů má prakticky vše, co by si kluk v jeho věku mohl přát. Je však nemocný a umírá na rakovinu. Abdi a jeho rodina pocházejí ze Somálska - emigrovali do Anglie kvůli situaci ve své zemi. Jediné, co chtějí, je v klidu žít, zapomenout na minulost a dopřát lepší budoucnost Abdimu a jeho sestře. 

Oba chlapci se poprvé setkají ve škole a díky svým odlišnostem od ostatních spolužáků - nemoci a cizímu původu - se spolu velmi rychle skamarádí a tráví spolu skoro všechen volný čas. Navíc Abdi je jediný, kdo Noaha navštěvuje v nemocnici během léčby. Ačkoliv to Noahova matka nese dost nelibě, jeho otec je přátelstvím přímo nadšený, a to i přes to, že sám pobýval pracovně v Somálsku a tuší, jakým utrpením si musela Abdiho rodina projít, než našla zázemí v Británii.
Všechno se ovšem po osudné noci změní a věci dostanou rychlý spád. Detektiv Clemo a jeho parťák se snaží vypátrat, co se vlastně stalo, a dostat z Abdiho nějaké informace. Nic nového nepřinesou ani záběry z kamer a výslech svědkyně, ovšem další stopy ukazují k výstavě fotografií Noahova otce, na které chlapci toho dne byli.

Je možné, že Abdi nesl nelibě to, že lidské neštěstí je zlehčováno jen kvůli honu za perfektní fotografií? Výstava je totiž složená hlavně z fotografií z uprchlického tábora Hartishek, kde Abdiho rodiče bydleli, než se odhodlali k riskantnímu útěku. Navíc rodina přijde na to, že se Abdi o jejich minulost v táboře zajímal, což jim přijde zvláštní, protože se narodil až na cestě do Británie a tamní podmínky nezažil.

Detektiv si je vědom toho, jaké nepříjemnosti může celý případ vyvolat, zvláště pokud se dostatečně medializuje, a proto se jej kvůli oběma stranám snaží vyřešit co nejdříve. Je si totiž vědom, že somálský původ chlapce může vyvolat vlnu nepokojů, i když on sám bude třeba naprosto nevinný. Není to ovšem vůbec jednoduché - za jedním tajemstvím se skrývá další a začíná hra s časem. 

Ačkoliv pro mě byla kniha ze začátku, poněkud nepřehledná, jakmile se člověk zorientuje, čte se velmi dobře. Hodně se mi líbilo, že kniha ukazuje případ ze všech možných úhlů pohledu – jak obou chlapců, tak i jejich rodin a v neposlední řadě i detektiva Clema. Tím pádem se v ní odehrává více příběhů a témat, které se vzájemně prolínají – rodičovská láska, kamarádství, druhé šance, stíny minulosti a otázka imigrantů v Británii. Musím říci, že zápletka rozhodně není tuctová, příběh se neustále vyvíjí a samotný konec mě opravdu překvapil. Tak se začtete a snad překvapí i vás.

O autorovi:

Gilly MacMillan je britská spisovatelka, která se narodila a vyrostla v městě Swindon. Vystudovala dějiny umění na univerzitě v Bristolu, poté na Courtauld Institute of Art v Londýně. Pracovala jako historička umění Hayward Gallery a jako fotografka v Burlington Magazine. V současné době bydlí v Bristolu se svým manželem a třemi dětmi, dělá přednášky o profesionálním fotografování.

Debutovala v roce 2015 knihou Spálená obloha (česky vyšla v roce 2016), dále vyšly knihy What she knew (2016), Dokonalá ( 2016; česky vyšla 2017), Vyvrhel (2017, česky vyšla 2019), I know you know: novel (2018). Momentálně pracuje na své poslední, v pořadí šesté, knize Nanny. Knihy Gilly MacMillian se umístily v předních příčkách bestsellerů v New York Times, The Sunday Times, Globe and Mail a Der Spiegel.

Ukázka z knihy:

Na místo se vydáme pěšky. Od nás je to necelý kilometr po Feeder Road. Nutno podotknout, že to není jedna z nejhezčích částí Bristolu. Projdeme pod špinavým betonovým nadjezdem posprejovaným grafitti, který z téhle části města do jiné odvádí provoz po čtyřproudové silnici. Je to skličující. Dokonce i za slunečného dne je tady dole šero. Nadjezd navíc do dálky vrhá dlouhé, temné stíny. 

Za nadjezdem se za kanálem tyčí hlavně průmyslové budovy, sklady a vrakoviště. Většina z nich je jasně ohraničená plotem s hroty nebo ostnatým drátem nahoře.
„Nepřipadá vám, že to může být pěkně ožehavý případ?“ zeptá se Woodley.
„To zatím nevím. Uvidíme, co řekne ta svědkyně. Může to být vážná věc i úplná klukovina.“
„A otázka za pět set: skočil sám, nebo mu někdo pomohl?“ Když to zazní takhle, zní to jako hra, hlavolam. Už jsem zapomněl, jak černý smysl pro humor Woodley má. Uvědomím si, že se usmívám.
„Tak nějak.“
Woodley si odkašle. „Plné doznání: dost jsem zvoral jeden případ. Ztratil jsem důkaz.“
Chvíli mi trvá, než to zpracuju. Zjevně nejsem jediný, kdo si v sobě nosí nějaký ten šrám.

Vyvrhel

Název: Vyvrhel
Autor: Gilly Macmillan
Překlad: Markéta Polochová
Žánr: krimi
Vydáno: 2019
Stran: 284
Vydalo nakladatelství: Euromedia Group a.s.
Hodnocení: 85 %

Foto: Lenka Kališová 


 

Zobrazit další články autora >>>