Zeď, která brání svobodě
Banner

Zeď, která brání svobodě

Email Tisk

Zeď, perexUrčitě to jako knihomolové znáte. Někdy dostanete chuť přečíst si příběh, který vás nezavede do světa autorovy fantazie, ale do reality skutečných dnů. Příběh, který vypráví o osudu někoho jiného. O životě, který byl či je naprosto jiný než ten náš. Takové knihy nám přináší inspiraci a náhled do skutečnosti, jenž není zkreslená několikerým převyprávěním.

 

Přesně takovým příběhem je i kniha Zeď: Útěk z Maova nejtemnějšího vězení. Xu Hongci není spisovatel, ale obyčejně neobyčejný člověk. Tak jako vy, tak jako každý z nás. Jen se narodil v Číně roku 1933 a prožil dobu, kdy této zemi vládl jeden z nejkrutějších diktátorů. Mao Ce-tung. Tíhu komunistického režimu poznal Xu Hongci naplno. A rozhodl se o svém osudu vyprávět. Tady musím podotknout, že spolupráce s editorem Erlingem Hohem by od Hongciho skvělý tah. Myslím si, že Hoh uchopil čínštinu tak, aby byla dobře srozumitelná i pro náš západní svět. Alespoň mně osobně se kniha četla dobře.

Na příběh samotný mne nalákala oficiální anotace vydavatelství CPress.

„Pracovní tábory Mao Ce-tunga, známé jako laogai, se vyznačovaly ohromnou brutalitou. Byly vystavěny podle modelu sovětských gulagů, a přestože bylo reálně nemožné z nich uniknout, jednomu muži se to přece jen povedlo. Tento historický vzrušující thriller vypráví o jedinečném člověku, který se prodral na svobodu i za těch nejméně přijatelných okolností. Xu Hongci, mladý student medicíny toužící po profesuře, byl idealistou a věrným a oblíbeným členem komunistické strany. Ale jen do doby, než Mao Ce-Tung v únoru 1957 pronesl svůj slavný projev a Xu Hongci na jeho podkladě sepsal kritiku strany. Ta zapříčinila, že se ocitl mezi 550 000 Číňany, kteří byli na jaře roku 1957 nespravedlivě deportováni do pracovních táborů. Xu Hongci se rozhodl z tábora uniknout i přes mizivé šance na úspěch. Třikrát mu to nevyšlo, až nakonec v roce 1972, po 14 letech věznění, utekl. Pozoruhodný memoár Xu Hongciho Zeď popisuje jeho život od dětství až po konečnou zastávku v laogai a dále odvážný útěk z tábora, během něhož nebyl Xu Hongci dopaden a popraven, jako většina podobně smýšlejících spoluvězňů, ale dostal se opět na svobodu.“

Knížku jsme začala číst v momentě, kdy jsem ji poprvé otevřela. Hned v úvodu je dobře zpracovaná mapa Číny. I jako ženská se v ní skvěle orientuji a alespoň vím, kudy vedou Hongciho kroky.

Mám za sebou spoustu knih o koncentračních táborech, četla jsem i příběhy z ruských gulagů nebo severokorejských táborů. Ale čínské prostředí je pro mě nové. Proto oceňuji, že součástí knihy jsou citace z dobových novin nebo různé plánky a vysvětlivky. Tyto pasáže dodávají knize ještě větší důvěryhodnost a autenticitu. Hodně nás zavádějí do politiky a celkové atmosféry té doby. Možná proto si některé úryvky čtu velmi pomalu a opakovaně. Abych jako člověk do politiky moc nenahlížející, dobře pochopila, čeho jsem právě teď svědkem.

Osud samotného Hongciho je smutný a dramatický. A přece v něčem velmi obdivuhodný. Ukazuje nám, jakou sílu má lidská touha po svobodě, po přežití. Prostřednictvím hlavního hrdiny nahlížíme do pracovního tábora, odkud se lidé málokdy vrací. Hongci se nemíní podrobit osudu a bojuje sám za sebe. Hrůzy, kterých je svědkem mi nahánějí husí kůži. Není to snadné čtení. Mně osobně ale při překonávání dalších stránek pomáhá vědomí, že Hongci přežil, a tudíž se o jeho život obávat nemusím. Protože tenhle muž si mne dokázal získat a po celou dobu čtení jsem mu držela všechny palce i pěsti.

Od autobiografického románu Zeď: Útěk z Maova nejtemnějšího vězení nečekejte oddechové čtení. Ale příběh o brutalitě diktatury, která se nás Evropanů tolik nedotkla, a přesto jsme její pachuť okusili. Tahle knížka vás nenechá v klidu. Donutí vás přemýšlet o svobodě, o lidských právech a o minulosti, která utváří naši budoucnost. Já jsem to tak rozhodně měla. Ještě dlouho po dočtení poslední stránky mé myšlenky pluly právě těmito končinami. Příběh Xu Hongciho rozhodně doporučuji přečíst. A autorovi samotnému posílám veliké poděkování za to, že mě vzal někam, kde bych se nikdy nechtěla ocitnout. Děkuji pane Hongci, že jste přežil a ukázal světu to, co nechtěl nebo nemohl vidět.

Zeď

Název: Zeď: Útěk z Maova nejtemnějšího vězení (No Wall Too High: One Man´s Daring Escape from Mao's Darkest Prison )
Autor: Xu Hongci, Erling Hoh
Žánr: Světová literatura, Biografie, Literatura faktu
Nakladatelství: CPress
Rok vydání: 2018
Počet stran: 328
Hodnocení: 95 %                                                    
Zdroj foto: CPress
Odkaz na web: CPress


 
Banner

Rozhovor

Nightwork: „Umění není zaměstnání, umění je životní styl.“

nightwork 200Víte co je Notifikační industrie gastronomických hybridních talířů workoholicky organizovaných radikálními kuchaři? Přece Nightwork! Odtajnil nám to Honza Maxián, který až z Beverly Hills odpověděl na mé zvídavé otázky.

...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

CO NEVÍTE O TERORISMU

TERORISMUS 200Vědecké studie nebývají určeny širokému okruhu čtenářů. Někdy však vznikne výjimka, která dokáže upoutat i běžné čtenáře. Taková je knížka Josefa Krause o Íránském státním terorismu, která vyšla koncem minulého roku v nakladatelství CDK. Úče...


Literatura

Joe Hill se svým Pláštěm prozkoumává temná komiksová zákoutí

plast 200Nakladatelství Comics Centrum si po veleúspěšné sérii Zámek a klíč od Joea Hilla přichystalo další klenot z jeho prací – komiksové znázornění hororové povídky Plášť - a to hned v jedinečné deluxe edici. Pokud máte rádi neotřelé uzavřené příběhy se ...

Divadlo

Žítkovské bohyně: podruhé v Praze, pošesté v Brn

zlind 200Hned v úvodu nového roku vyjíždějí zlínští divadelníci s věhlasnou inscenací Žítkovské bohyně v režii Doda Gombára za hranice Zlínského kraje, a to již podruhé do Prahy a pošesté do Brna. Navíc v Praze oslaví svoji 35. ...

Film

Neoriginalita se dotkla i Hry o trůny

hra o truny 200Tvůrci scénáře seriálu Hra o trůny si můžou pogratulovat, jejich výtvor je už skutečně jen inspirován skutečnou Písní ohně a ledu od George R. R. Martina. Rozdíly mezi filmem a knihou s...