Debutový román anglické producentky Michelle Francesové mne upoutal už na první pohled. Obálka působícím dojmem odpočinkového letního čtení lehce klame tělem. Stačí otočit stránku na anotaci a zjistíte, že to možná zas až taková pohodička nebude. A přesně takový kontrast ve mně vzbuzuje zvědavost a je jasné, že nutně potřebuji vědět, jak to vlastně celé s tou Přítelkyní je.

 

Oficiální anotace vydavatelství Albatros Media:

Laura má zdánlivě všechno, co si může přát. Úspěšnou kariéru, bohatého manžela a pohledného talentovaného syna Daniela. Ten se jednoho dne seznámí s Cherry a bezhlavě se do ní zamiluje. Od té chvíle se Lauře začne život hroutit pod rukama. Objevila se tahle okouzlující dívka v Danielově životě náhodou? Jaká tajemství skrývá? Vlivem tragických okolností se Laura uchýlí k nestoudné lži, která bude mít pro všechny zúčastněné nedozírné následky.

Jojo, mezilidské vztahy jsou spletité, často zašmodrchané a nepředvídatelné. Pokud skřípou v rámci rodiny, slibuje příběh ještě větší emocionální smršť. A protože je Přítelkyně označována jako psychothriller, budící světovou pozornost, jsem vážně napnutá jak kšandy. Budu se u čtení bát, hodně přemýšlet nebo celou story jen propluji jako nezúčastněný pozorovatel?

Po několika úvodních stranách mám pocit, že ani jedno. Že tahle knížka je vážně taková pohodička, na jakou mne nalákala obálka. Seznamuji se s Danielem, jeho matkou Laurou a jejich dobře ekonomicky zajištěným životem. Jsem svědkem okamžiku, kdy mladý lékařský praktikant Daniel potkává v nemocnici Cherry, dívku pocházející ze skromných poměrů a nechává si od ní ukrást své srdce. Romance začíná. Teď už stačí jen představit Cherry matce.

Přestože se začátek knihy vleče poměrně pozvolným tempem, čte se dobře. Nemám tendence knihu odkládat, jsem zvědavá, co bude dál. Netrvá dlouho, zhruba někde za třetinou celého děje už pociťují první náznaky toho slibovaného psycha. Stránku po stránce příběh dostává grády a vtahuje mě přímo do centra dění. To se Michelle Francesové opravdu povedlo. Stylem svého psaní a náznaky myšlenek mne nenásilně nutí uvažovat a ve své hlavě si domýšlet, jak to která postava myslí, co se stane, co bude dál. Někdy se poměrně trefím a někdy, o pár stránek dál zjišťuji, že jsem úplně mimo.

Právě tato spoluúčast mě na Přítelkyni moc baví. Vytvářím si vlastí představy o Lauře i Cherry a vlastně ani nevím, které z ní mám fandit. Je to jako na houpačce, chvíli věřím první, chvíli druhé, abych nakonec zjistila, že obě manipulují nejen s Danielem, ale i se mnou. Autorka umí rozvířit i mé emoce, nutí mě uvažovat o mém vlastním pohledu na život.

Celý román se čte opravdu velmi dobře. Je hodně emotivní a ten psychologický podtón jím rezonuje čím dál víc, jak se blížím ke konci. Těším se, kam až příběh vygraduje a jak mnou závěr zacloumá. V tento moment ale pociťuji lehké zklamání. Finále by si myslím od autorky zasloužilo trochu víc propracování. Rozhodně ale nejsem zklamaná a už teď se těším na další dílo, které doufám Michelle vytvoří.

Pokud holdujete syrovým a emocionálním příběhům s až hororovými prvky, máte rádi knihy, které nejdou kolem vás, ale chtějí, abyste se svými myšlenkami zabývaly i nějaký ten pátek po jejich dočtení, tak na Přítelkyni si rozhodně smlsnete.

Hodnocení: 90 %
Název: Přítelkyně
Autor: Michelle Frances
Rok vydání: 2018
Počet stran: 440
Nakladatelství: Albatros Media
ISBN: 978-80-7505-973-4
Překlad: Pavla Jakobsson
Odpovědný redaktor: Tereza Chvojková
Technický redaktor: Andrea Pastorčáková
Jazyková redakce: Veronika Konvalinková
Korektura: Iva Čejková
Vytiskl: CPI Moravia Books s.r.o.
Obálka: Milan Sládek
Zdroj foto: Albatros Media

< Předchozí		Další >