Kultura21.cz

Druhého listopadu se konala akce s názvem Velký knižní čtvrtek, která přinesla 11 novinek z tohoto trhu. Do této akce se zapojil také Radioservis tím, že vydal hned tři novinky. Kromě Dne trifidů a Doby z druhé ruky se jednalo také o dílo Ladislava Fukse s názvem Myši Natálie Mooshabrové. Audiokniha obsahuje nahrávku z roku 2006 v režii Aleše Vrzáka a jedná se také o vzpomínku na letos zesnulého vynikajícího herce a režiséra Jiřího Ornesta.

Ladislav Fuks byl český prozaik věnující se hlavně psychologické próze zaměřené na člověka ohrožovaného nesvobodou a násilím. Jeho díla se většinou týkají druhé světové války a holokaustu a jsou plné různých jinotajů, alegorií a náznaků. K jeho nejznámějším dílům patří Spalovač mrtvol (1967) a Pan Theodor Mundstock (1963), kromě toho napsal ještě mnoho románů a povídek.

Dílo Myši Natálie Mooshabrové bylo vydáno v roce 1970 a jedná se o první Fuksův román bez židovské tématiky. Jde o utopicko-alegorický román s prvky grotesky, hororu i fantastické pohádky, který vypráví příběh nešťastné matky Natálie Mooshabrové. Jedná se o vdovu pracující na péči ( v ústavu nazvaném Péče o matku a dítě), která má sama dvě problémové ratolesti – Wezra vracejícího ze z vězení a prostitutku Nabule. Přivydělává si tím, že pečuje o hroby a také často rozmlouvá s místními dětmi.

Ladislav Fuks drží čtenáře a posluchače v napětí a předkládá jim zdánlivě nenápadný příběh s velmi zajímavou atmosférou. Spousta věcí nedává na první dojem smysl, je velmi zvláštních a konec je rozhodně překvapivý. Nechybí ani prvky typické pro autorův styl jako je použití zajímavých křestních jmen, důraz na některé fráze a jejich opakování.

Osobně si myslím, že lidé buď Ladislava Fukse adorují a nedají na něj dopustit, nebo jej dostatečně nechápou a tím pádem nevyhledávají. Spalovač mrtvol na mě zapůsobil, ale po poslechu Myší se musím zařadit ke druhé skupině. V příběhu jsem postrádala nějakou výraznější linku, alegorie šly mimo mně a především mě iritovalo ono výše zmíněné opakování frází, které v audioknižní podobě obzvlášť vynikalo.

Interpret Jiří Ornest se však velmi dobře poslouchal, nenechal se autorovým stylem nikterak zaskočit a svým přednesem jen podporoval zvláštní atmosféru předlohy. Místy mi také připomínal Josefa Dvořáka, ale to mohl být jen dojem.

Pokud si chcete doplnit obecný přehled a poslechnout si nějakou zajímavou českou klasiku, sáhněte právě po tomto díle od Ladislava Fukse.

Jiří Ornest (27. září 1946 – 9. dubna 2017) byl český herec, režisér, překladatel a také nositel ceny Alfréda Radoka z roku 1996. Po studiích na pražské DAMU byl v angažmá v pražském Divadle E. F. Buriana, pak působil v Divadle Na zábradlí. Filmoví diváci jej znají z mnoha rolí, například z Šakalích let, filmu Mistři, Cesta z města, Golet v údolí nebo Hanele. Spolupracoval také s Českou televizí – spolu s Janem Krausem se objevoval v satirickém pořadu Dvaadvacítka (1998). K posledním filmům Jiřího Ornesta patří Protektor a Masaryk.

Myši Natálie Mooshabrové
Autor: Ladislav Fuks
Interpret: Jiří Ornest
Vydavatelství: Český rozhlas, Radioservis
Délka: 5 hodiny 14 minut
Typ: audiokniha
Hodnocení: 70 %

http://www.radioteka.cz/detail/CRo_xml_13008225/Ladislav-Fuks-Mysi-Natalie-Mooshabrove

Zdroj foto: radioteka.cz