Příběhy z jedné pařížské ulice
Banner

Příběhy z jedné pařížské ulice

Email Tisk


moje ulice v parizi200Paříž je městem, v němž mnoho autorek nachází inspiraci. Americká novinářka Elaine Sciolino (rodačka z Buffala v New Yorku) je jednou z nich a své okouzlení vepsala do knihy s názvem Moje ulice v Paříži. Nezaměřuje se v ní na všeobecně proslulá místa a památky, ale naopak vypráví o jedné pařížské ulici, která je na první pohled zcela obyčejná, všední a rozhodně v jejím průčelí nestojí Eiffelova věž (jak bychom se na základě obálky mohli mylně domnívat).

 

Vlastně bych právě obálkou mohla začít. Podle mého názoru totiž působí příliš romanticky a použitý akvarel navíc vytváří dojem, jako by mělo jít o fikci (alespoň já to tak cítím). A protože takový charakter tahle kniha rozhodně nemá, musím konstatovat, že původní grafické řešení (tj. řešení originálu The Only Street in Paris) založené na decentně upravené fotografii s obsahem koresponduje lépe. O co tedy ve skutečnosti jde?

Moji ulici v Paříži bych charakterizovala jako jakousi hlubší, poeticky laděnou reportáž z ulice Rue des Martyrs. Autorka odhaluje ducha tohoto místa - upozorňuje na architektonické zajímavosti, popisuje místní obchůdky, malým dějinám věnuje stejnou pozornost, jako těm velkým. Sledujeme množství dat a jmen. Dozvídáme se, jaké velké osobnosti tudy kdy kráčely. A pak se třeba vynoří příběh místní rybárny nebo vzpomínka některého z místních obyvatel. A samotná Elaine Sciolino? Ta tudy prochází nejen jako pozorovatelka dění kolem, ale také jako jeho součást.

Dobrý nápad, řekla bych. Člověka to mimochodem donutí zamyslet se nad svou vlastní ulicí. Má také nějaký příběh? Bydlel tady někdy někdo slavný? Vlastně, když se tak plížím tímto úvahovým směrem, docházím k závěru, že by mě možná nakonec historie vlastního okolí zajímala víc než příběhy z ulice, ve které jsem nikdy nebyla. Čímž se dostávám k dalšímu bodu - tuhle knihu si zkrátka nejlépe vychutnáte na místě samém.

Možná bych to přirovnala ke komentované prohlídce zámku. Také tam jste většinou seznámeni s řadou příběhů. A když se dozvíte, že „toto zrcadlo je rozbité, protože na něj jistá šlechtična hodila svůj střevíc“, je to zajímavé právě tím, že máte ono zmiňované zrcadlo před sebou a koukáte na něj. S knihou Elaine Sciolino je to podobné. Nechci tvrdit, že bez výpravy do francouzských končin toto dílko nestojí za přečtení. Koneckonců, publikace je relativně bohatá na fotografie. A pokud bude nejhůř, stále si Rue des Martyrs můžete projít na dálku pomocí Street View.

Abych to tedy shrnula. Tuhle knihu musíte mít, jestliže - bydlíte na Rue des Martyrs, stěhujete se na Rue des Martyrs či jakkoli míříte do Paříže (v níž se nachází Rue des Martyrs). No… anebo jste zkrátka zanícení frankofilové toužící se na chvíli ztratit ve světě křupavých baget, uleželých sýrů a půvabných kaváren? V tom případě by vás tam právě Moje ulice v Paříži mohla zavést.

moje ulice v parizi

Moje ulice v Paříži / The Only Street in Paris – Life on the Rue des Martyrs
Autor: Elaine Sciolinová
Z originálu přeložil: Jiří Chodil
Žánr: beletrie
Obálka, grafická úprava a sazba: Jiří Franc
Nakladatelství: Motto ve společnosti Albatros Media a. s.
Rok vydání: 2017
Počet stran: 360
ISBN: 978-80-267-0910-7


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 32

Z archivu...

Čtěte také...

Bublifuk je nová komiksová revue pro holky a kluky

bublif200Jako milovníkovi dětských komiksů mi nemohla uniknout nová komiksová revue Bublifuk. Je určena dětem od sedmi do dvanácti let. Hned na první stránce si v upoutávce čtenáři přečtou, co na ně čeká. Klára Smolíková, šéfredaktorka Bublifuku nám slibuje, že...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Znáte „psí řeč“?

tenpes 200Pejskařů všude kolem nás rapidně přibývá. A taky přibývá lidí, kteří psy rádi zrovna nemají. Bojí se jich i jejich majitelů, stěžují si na hlasitý štěkot i nevítané exkrementy na chodnících. Pro obě tyto znepřátelené skupiny vychází v českém překlad...

Divadlo

Tak trochu jiný Jules Verne

julesverne 200Laterna magika v letošní sezoně obohatila svůj repertoár opět o jednu jedinou premiéru, na kterou se rozhodla vsadit veškeré své technické i umělecké trumfy. Výsledkem tohoto absolutního tvůrčího nasazení měla být inscenace s vysoce inova...

Film

Příliš tenká hranice mezi padoušstvím a hrdinstvím

zadusni obet perexZuří první světová válka. Rakouské impérium se pomalu, ale jistě blíží k svému konci. Komisař Mondl přijíždí z Vídně do malého českého městečka, aby vypátral pachatele vraždy mladého důstojníka, kterou místní četníci považují za...