Dávno, dávno je již tomu, kdy byla Babička Boženy Němcové vydána poprvé. Od té doby se objevila v tolika různých provedeních, že snad ani samotná literární historie nezná jejich přesný počet. A letos vychází znovu. Tentokrát v moderním žlutém kabátě jako součást bohulibého projektu Česká knižnice nakladatelství Host, jehož záměrem je seskládat největší skvosty české literatury do jednoho reprezentativního celku. Tomuto konceptu ostatně odpovídá i grafické zpracování obálek, na nichž můžeme pozorovat obrysy dílků skládačky. V čem je toto vydání Babičky dále specifické?

Text se opírá o první edici z roku 1855 a je doplněn o erudovaný komentář profesorky Jaroslavy Janáčkové. Toto poměrně rozsáhlé pojednání (mluvíme zde o šedesáti sedmi stranách) odhaluje mnohé o díle samotném. Například se dočteme, za jakých okolností byla Babička poprvé publikována, čím byla pokroková, jak ji přijala dobová kritika, případně, co stojí za zrodem této knihy. Nutno poznamenat, že se jedná o vysoce odbornou studii, která zřejmě nebude přínosem pro každého. Jestliže se ale zajímáte o literární zákulisí nebo dokonce studujete bohemistiku či jiný příbuzný obor, může se pro vás tento výtisk stát více než dobrým materiálem.

Co naopak ocení běžný čtenář, jsou vysvětlivky v závěru publikace. Ty totiž objasňují řadu archaických a historických pojmů objevujících se v textu. Víte například, jaký význam nesou slova kopist, kopulací, škapulíř nebo pazdeří? Pokud se, podobně jako já, neřadíte mezi onu hrstku vyvolených, jejichž odpovědí je sebejisté „ano“, určitě budete za těchto pár užitečných stránek navíc vděční.

Z grafického hlediska se zde setkáváme s relativně jednoduchým a kultivovaným knižním provedením. Jedinou ilustrací je totiž původní kolorovaná kresba na obálce zobrazující příjezd babičky na Staré bělidlo, jejímž autorem je český malíř Adolf Kašpar (1877-1934). Milovníci „osobitých“ vydání a obrázku milovné děti si tudíž v tomto případě na své nepřijdou. Otázka však zní, zda je čtení Babičky dětskému věku vůbec adekvátní. Osobně si myslím, že v současné době není cílovým čtenářem ani tak student základní školy, jako spíše člověk vyzrálého věku, který již získal určitý životní odstup.

Nuže, co myslíte? Nadešel ten správný čas vypravit na idylický venkov devatenáctého století? Podniknout malý vzpomínkový výlet do dětství? Nechat si vyprávět babiččiny vzpomínky a poslouchat její životní moudra? Anebo se znovu zamyslet nad tragickým osudem bláznivé Viktorky? Myslím, že odpověď je ukrytá v každém z nás…

V závěru bývá zvykem knihu celkově zhodnotit. Babička Boženy Němcové (1820-1862) je ovšem natolik proslulé dílo, že si na jakékoli konkrétní hodnocení netroufám. Dovolím si tedy uzavřít tento článek alespoň slovy dobového literáta Karla Boleslava Štorcha, který praví: “Zapletení, je-li jaké, nastupuje jen v ději epizodickém, k tomu teprve ve druhé polovici spisu. Katastrofa, rozuzlení, kteréž může očekávati čtenář, jest tak všední, tak obyčejné, že zde právě ničím není. A přece Babička vábí od začátku do konce.“

Babička
Autor: Božena Němcová
Žánr: beletrie
Nakladatelství: Host
Edice: Česká knižnice
Editor: Robert Adam
Rok vydání: 2017
Počet stran: 312
ISBN: 978-80-7491-983-1