Kniha vábí již svým obalem, a po otevření a začtení se jsem navíc okamžitě dostala hlad. Šéfkuchařka Marlena de Blasi zkrátka ví jak čtenáře nalákat. Večery v Umbrii jsou o jídle a víně, o lidských příbězích, a především o ženách.
Román je vhodný pro ženy na letní dovolenou k moři, ideálně do slunné Itálie. I když jsou hlavními hrdinkami dámy zralého věku, na své si přijdou ženy všech věkových kategorií. V zadní části knihy pak najdete výborné recepty, ovšem celý obsah knihy je doprovázen podrobným popisem přípravy jídla takovým způsobem, že se vám budou sbíhat sliny po celou dobu kontaktu s knihou. Příběh je plný ženské energie, lidských příběhů, čehokoli italského, vynikajících pokrmů i kvalitního vína.
Čtyři ženy z italského venkova se pravidelně scházejí v kamenném domě v kopcích nad městečkem Orvieto, vyprávějí si příběhy ze svého života o lásce, stárnutí i krevní mstě, vaří dobré jídlo a pijí kvalitní víno. Román tvoří nejen prolínání osudů Mirandy, Gildy, Ninuccii a Paoliny, ale také prolínání různých ingrediencí a chutí, i tajemství receptů předávaných z generace na generaci. Kniha má skvělou atmosféru, okamžitě vás vtáhne do italského prostředí.
Ukázky z knihy:
Jak tak zrovna přemítám o Ninuccině mosto, pomyslím si, že Paolinina slova jsou ryzí a hutná jako ty hrozny přeměněné v sirup. Je tichá jako vždy, ale dnes odpoledne z ní vyzařuje nezvykle dobrá nálada.
“Je mi šedesát, Chou,” promluví a pozoruje přitom oblohu, “a včera večer jsem byla poprvé v životě požádána o ruku.”
“Chci víc než jen čokoládu.”
“Já vím. Chceš chleba, víno a olej.”
O autorce:
Marlena de Blasi (*1952) napsala řadu bestsellerových románů z oblasti slunné Itálie, například Tisíc dnů v Toskánsku, Tisíc dnů v Benátkách nebo Léto na Sicílii. Je šéfkuchařkou, poradkyní v gastronomii a novinářkou. Vydala také dvě mezinárodně úspěšné italské kuchařky.
Český název knihy: Večery v Umbrii
Autor: Marlena de Blasi
Překlad: Ivona Barešová
Žánr: román pro ženy s recepty
Vydáno: 2017
Stran: 344
Vydalo nakladatelství: Jota, s.r.o.
Hodnocení: 80 %
| < Předchozí | Další > |
|---|
Čtvrtstoletí strávil herec Dušan Sitek v Městském divadle ve Zlíně, odkud před pěti lety přestoupil do souboru Divadla pod Palmovkou v Praze. Přesto ho teď zná pomalu celá republika, neboť díky vytopenému divadlu soubor hodně cestuje. Úspě...
Hurá, je tady další kniha německého novináře Stephana Ortha. Po Rusku se tentokrát vydává poznávat lidi i kulturu do Iránu a opět k tomu volí couchsurfing.
„U stolu sedí žena s plavými vlasy. Dalo se čekat, že přijde. Zabití přicházejí. Touží po pozornosti, touží po doteku. Plavovláska má roztržené šaty a pořezaný krk, je bledá. Ptá se: „A kdo umře teď?“
V nezávislém olomouckém Divadle Tramtarie se 16. května konalo představení inscenace ...a za Tracym tygr. Jednalo se o předposlední podání této hry v sezóně, a nejen proto bylo vyprodáno.
Komedie Což takhle dát si špenát vznikla v roce 1977 a od té doby patří mezi nejlepší filmy, které se u nás vůbec kdy podařilo natočit. Velmi vhodně navržené hlavní postavy, které se dostávají vinou stroje na omlazování do rů...