Představte si, že máte před sebou dílo člověka, který psaní miluje a je tak trochu kancelářský nomád, tu pracuje doma, tu někde ve sdílené kanceláři a všude s sebou nosí psychoterapeuta Jakoba Jakobiho a jeho smlouvu s ďáblem. Humoristicky laděný román ale nabízí i hlubší pohled do jakési psychoanalýzy zla.

 

Zla jako takového. Definovaného. Představeného samotným knížetem pekel.
Psychoterapeuta Jakoba Jakobiho navštíví nezvaný host. Chlapík se jmenuje Anton Auerbach a nepřeje si nic menšího než koupit Jakobovu duši. Ta má totiž od chvíle, co se Jakob setkal s Bohem, mimořádnou cenu. Pro koho? Pochopitelně pro ďábla. Nikým jiným totiž Auerbach podle svého tvrzení není.
Rozčilený Jakob odmítá na prodej duše byť jen pomyslet a „Toniho“ nebere vážně. Jenomže domnělý ďábel má v rukávu nejedno eso. Jakobův život se den po dni mění v učiněné peklo. Teď by se mu opravdu hodila boží pomoc…

Vánoční čas a perfektní dialogy, se kterými máte chuť si povídat
Popravdě jsem na knize Ďábel je taky jenom člověk ocenila nejvíce atmosféru zasazenou do předvánočního a lehce povánočního času. Děj nám končí silvestrovskými ohňostroji nad Berlínem, což je také město, které může v našinci vyvolávat představy minimálně důstojné. Město s nezaměnitelným základem a snad i s trochou cizoty, ze které se Jakob Jakobi tak rád stahuje čas od času do zapadlé japonské restaurace, ve které si dá vždycky jenom víno a jakékoliv jídlo se tam štítí si dát. Ale její majitel, Takahaši, to je člověk, kterého by za nic na světě nevyměnil.

Atmosféra je promyšlená do detailu, to ovšem i sám autor přiznává ve svých rozhovorech, svá díla má detailně promyšlená, dějové linie napsány a pak už se jen klouže v drobných vlnkách sem a tam, ale svého základu se drží. A je to znát, protože kniha má pevně napsaný základ, jež ve čtenáři vyvolává napětí téměř po celou dobu. Zdá se to být předvídatelné, prodá Jakob svoji duši, byť třeba jen nevědomky s tím svým typickým názorem, že jde jen o dalšího snad až psychiatrického pacienta? Dialogy jsou druhou silnou stránkou – svižné, jasné, k jádru věci jdoucí. Občas vtipné. Velmi často máte až chuť se do nich přidat…

Ukázka:
„Musím přiznat, že na mě Auerbachovo představení udělalo pořádný dojem. Člověk by mu uvěřil, že je skutečně činný jako úspěšný obchodník s dušemi a navrch že denně přesouvá sem a tam milionové částky. Možná to s tou stovkou milionů trochu přehnal, ale celkově mě inscenování naší schůzky přesvědčilo. Přičemž bych si nevsadil ani na to, že je Auerbach skutečně hostem tohoto hotelu. Jestli podstrčil portýrovi padesát babek, pak ho tohle představení nevyšlo ani na stovku. Abel Baumann byl rovněž mistrem podobných šikovných a přesvědčivých inscenací…“

No jenže, milý pane psychologu, tady budete stát tváří v tvář dokonalé analýze zla, odvrácené stránce lidství a kdoví, třeba nakonec i opětovně přivrácené.
Mistrné vytahání nitek z prohnilé lidské duše a vsazené do uhlazeného chlapíka nabízejícího lesk a glanc.

O autorovi:
HANS RATH: Narodil jsem se v Straelenu v Severním Porýní. Obyvatelé tohoto regionu se  živí zemědělstvím a zahradničením. Kdo se nehodí ani na jedno, musí na gymnázium. Po maturitě jsem studoval filozofii, germanistiku a psychologii v Bonnu, což podle Úřadu práce představuje solidní základ, aby se člověk jednou mohl živit jako pomocník při žních. Pracoval jsem jako čerpadlář, stavební dělník, jevištní technik, později jako divadelní kritik a analyzoval jsem scénáře.

Když mi v polovině 90. let nabídli místo v novinovém nakladatelství působícím v Německu, Česku a Maďarsku, vyměnil jsem už splacené lacláče zemědělského pomocníka za oblek s proužkem a začal pracovat ve středním managementu.

Krátce před svými čtyřicátinami jsem toho měl dost. Rozhodl jsem se zkusit štěstí v Berlíně jako autor na volné noze. Tam žiju dodnes se svou ženou Michaelou Weibusch a synem Mattim.

Ďábel je taky jenom člověk (Der Teufel ist auch ein Mensch)
Autor: Hans Rath
Žánr: beletrie
Nakladatelství: Anch Books
Rok vydání: 2016
Počet stran: 323
Hodnocení: 99 %            
www.anch-books.eu

< Předchozí		Další >