Ač originální název knihy by mohl být spíš něco na způsob „návrat na lakotskou stezku“, ani česká verze Hledět do slunce a tančit, není vůbec špatná. Oboje totiž svérázným způsobem vystihuje to, co v knize najdete. Návrat k indiánské moudrosti, ke klidu a pocitu bezpečí v duši, na těle, v mysli. Autor věnoval knihu navíc ženě, kterou celý život miloval a hluboká úcta a pokora je znát z každého slova, které věnoval především prarodičům, prostředí, ve kterém vyrůstal v indiánské rezervaci. Autor je čistokrevný obyvatel siouxské komunity a ačkoliv nyní žije moderním způsobem života, zůstala mu indiánská duše.

A tak nás seznámí s tím, co vnímal jako dítě, zavede nás do hloubi indiánské duše, kdy lovci rozuměli zákonům přírody, rozmlouvali se zvířaty a ctili drsnou přírodu v prériích. Budeme se s ním toulat krutými zimami a horkými léty, dešti i sychravými dny. Všechno je v prériích vyvedené do extrému a snad proto v nich přežijí jen ti nejsilnější nebo nejmoudřejší.

„Přežít na velkých pláních vyžaduje často tvrdý boj, a je proto nezbytné, aby tu lidé dokázali spolupracovat. Aby to vůbec bylo nutné dodržovat, stejně jako jednotlivci museli plnit role a chovat se očekávaným způsobem – což znamenalo, že znalost chování jednotlivců i společenství byla zásadní nutností. Umění pozorovat bylo tím nejlepším učitelem a mezi jiným právě díky němu znali podstatu skupinové dynamiky, protože lidé většinou dávají přednost tomu být součástí skupiny než žít v osamění. Toto vědomí formovalo podstatu trestu, jímž skupina reagovala na nejtěžší provinění, jakými byly napadení člověka, zranění či vražda – byla jím ostrakizace, nebo dokonce vyhnání.

Ostrakizace znamenala, že pachatel přestal být členem společenství buď na stanovenou dobu, nebo navždy. Pachatel, a to ve všech možných ohledech, pro společenství neexistoval. Byl vyveden z osady a nesměl mít nic než své oblečení a nikdo z obyvatel s ním nesměl za žádných okolností navázat kontakt. Zpráva o tom byla předána i jiným osadám, a někdy dokonce i nepřátelským. Pachatel tak zůstal na světě zcela osamocen. Pokud se jeho rodina rozhodla, že ho bude následovat, platilo pro její členy totéž. Tento trest výrazně snižoval nutkání k pomstě uvnitř společenství a hrozba trestu byla tak účinným odstrašujícím prostředkem, že vražda nebo útoky na jiné členy společenství byly vzácné (aspoň dokud se na scéně neobjevil alkohol).

Tohle je jedna z věcí, kterou si z knihy odnáším. Moudrost, která je možná aplikovatelná i v dnešní době, i když kdoví, a hlavně o ní určitě většina lidí nestojí, ale stojí za pozornost zastavit se nad něčím takovým a zamyslet se. Možná v sobě ucítíte něco, díky čemuž s tímto souzníte, souhlasíte. Je to ten hlas duše, který moderní, ukřičená, hlučná a nesourodá společnost umlčuje, aby nám nepřekážela. V žití, v honbě za něčím, co ve skutečnosti postrádá jakýkoliv smysl.

Příběhy indiánů a slovo autora

Autor na jedné straně vypráví příběhy starých indiánských kmenů, příběhy, které se dávají z generace na generaci a jejichž moudrost je prostě nesmrtelná. Je to jako ponoření se do pohádkového světa, do světa, ze kterého se jen neradi vynořujete, protože realita je o něčem jiném. Asi každý, kdo tyhle styly příběhů miluje (přirovnala bych náznakem k Dědečkovi Oge nebo Stínům na kupecké stezce), bude osvěžen a příjemně čtenářsky uspokojen.

Jako bonus potom vnímá autorovo povídání za každou pověstí, které tak trochu upřesní to, co se tím indiáni snažili říct. Nebo autor pouze naváže svými vlastními myšlenkami a spojuje dnešní svět s tím, co tehdy indiáni žili. Komentáře, které jsou právě tím, co člověka napadne, když příběh čte. Možná jsem se časem bavila i tím, že jsem se při četbě příběhů snažila uhádnout, co přesně autor potom okomentuje a někdy se to i shodovalo. Takže co vás bude napadat, otázky, myšlenky – můžete si být jisti, že ve většině případů to napadlo i Josepha M. Marshalla a určitě to s vámi probere v následujících stránkách.

Pěkná, velmi moudře a příjemně poskládaná kniha, ke které se vrátíte ve chvílích, kdy budete mít chuť na vůni prérie, ohňů, budete mít odvahu stáhnout z kůže jelena a vydat se po stopách moudrosti lakotských indiánů. PO jejich stezkách…

O autorovi:

Joseph M. Marshall III. se narodil a vyrostl v siouxské indiánské rezervaci Rosebud a je příslušníkem lakotského kmene Sičhángu. Vyrůstal u prarodičů z matčiny strany v tradiční lakotské domácnosti a jeho mateřštinou je lakonština. V tomto prostředí se také seznámil s mnoha příběhy z bohaté vypravěčské tradice.
Marshall je autorem devíti knih z literatury a faktu, tří románů, souboru povídek a esejů a několika scénářů. Pravidelně přednáší po celých Spojených státech a zavítal i do Švédska a na Sibiř. Více informací najdete na jeho webové stránce www.josephmarshall.com.

Název: Hledět do slunce a tančit (Returning to the Lakota Way)
Překladatel: Jaroslav Veis
Autor: Joseph M. Marshall III
Žánr: historie, mystika, psychologie, esoterika
Nakladatelství: Synergie Publishing SE
Rok vydání: 2016
Počet stran: 219
Hodnocení: 99 %

Zdroj foto: Synergie, Renata Petříčková
Odkaz na web: www.synergiepublishing.com

< Předchozí		Další >