Kniha není „jen“ o Romech. Lidia Ostałowska vytvořila fascinující, čtivou sondu do života mikroorganismů společnosti

Kniha není „jen“ o Romech. Lidia Ostałowska vytvořila fascinující, čtivou sondu do života mikroorganismů společnosti

Email Tisk

Ostalowska - Cikan (1)Roky sbírala polská reportérka Lidia Ostałowska materiál, který přetavila do knihy Cikán je Cikán. Přestože látkou jejích reportáží opravdu je život romských rodin, klanů a komunit, text otázku „minorit“ dalece překračuje. I čtenář, kterého – z jakéhokoliv důvodu – romská otázka nezajímá, se ponoří do čtivé reportáže a nachází v ní paralely z vlastního okolí nebo třeba rodiny.
Řeší otázku tradice, adaptace a konformity.

Sama autorka tvrdí, že její zájem vzbudili Romové z Rumunska, kteří po roce 1989 přijeli do Polska a skončili na ulici jako žebráci. A tak také Lidia Ostałowska otevírá spolu s polským Romem Limalem svou knihu. Usazený podnikatel, kterému příliv rumunských „příbuzných“ v kombinaci s tradiční pohostinností zničí manželství, se vydává navštívit „příbuzné“, poznat kořeny a pochopit, co se vlastně děje. Sleduje pestrou mozaiku přístupů k životu, tradici, pravdě, penězům, hodnotám…
V Polsku donedávna žilo jen několik tisíc z asi dvanácti milionů evropských Romů. Tuto situaci odráží i autorčin jazyk – slovo „Cygan“ v polštině stále nemá tak negativní zabarvení jako české „Cikán“, i když v obou jazycích existuje i neutrální a korektní „Rom“. A česká situace se v knize nepromítá jen v otázce překladu. Lidia Ostałowska se vypravila i do romské komunity na severu Čech.
Romové neboli Ostałowské polští cikáni nebyli až do porevoluční migrace výraznou menšinou. Mnoho se nevědělo, nemluvilo se o nich jako o samostatném etniku, spíše kolovaly historky. Proto bylo v začátcích práce pro Lidii Ostałowskou překvapivé, že v zahraničí Romové často žijí v ghettech. Právě specifický život v odtržených lokalitách – ať už v centrech měst nebo třeba v opuštěných lomech – autorka velice plasticky popisuje a čtenáři umožňuje srovnávat podmínky a postoje většinové společnosti obvyklé v různých středoevropských zemích. To vše nám reportérka představuje prostřednictvím konkrétních lidí, plasticky vykreslených postav a vyprávění krátkých příběhů. Ať se jedná o tradice, romské mýty, nebo třeba líčení opletaček se zákonem.
Tématem lidí na okraji společnosti nebo těch, kteří se s ní těžko identifikují, se autorka zabývá dlouhodobě. „Dříve se o menšinách nemluvilo a najednou jsme zjistili, že jsou i mezi námi. Zaujalo mě, že ne všichni je mají rádi; to, jakou mají historii; jak se vyvíjely konflikty,“ popisuje Lidia Ostałowska svou cestu za tak zvanou romskou otázkou: „Fascinují mě otázky identity, ať už jsou etnické, sexuální, feministické. V Polsku se hodně diskutovalo o otázkách ukrajinské menšiny, Židů a pak se objevily záležitosti s Romy. Nebylo možné si toho nevšímat.“

Ostałowské reportáže o Romech v Polsku vzbuzovaly zájem. Jak ale sama autorka říká, psát o nich seriózně, bez senzací a hlavně nepodléhat stereotypizaci, je velmi těžké. Navíc - s přerodem tisku, který jde ruku v ruce se šetřením, se zmenšuje prostor pro klasikou reportáž a důraz se klade na rychlost a údernost.
I proto vydává jedna z nejvýraznějších osobností polské žurnalistiky své reportáže knižně.

ohlasy na goodreads.com:
Pokud se knihy Cikán je Cikán bojíte, měli byste vědět tolik: … „Romové jsou chudí, ale čestní" – to předpokládal před cestou do Rumunska polský Rom Limalo. A to je chyba. Nic není černé a bílé.

Musím přiznat, že jsem se toho z knihy naučila o Romech hodně … střet menšin usazených v různých evropských regionech je zajímavý.

Skvělá kniha s podrobným vhledem do mechanismu sociálního vyloučení.

Lidia Ostałowska: Cikán je Cikán
Z polského originálu Cygan to Cygan přeložila Lucie Zakopalová
Vázaná kniha s přebalem, 176 stran, 249,-
První vydání. V roce 2016 vydalo ve spolupráci s nakladatelstvím Jaroslava Jiskrová – Máj v řadě Mimo edice nakladatelství Dokořán

http://www.dokoran.cz/index.php?cikan&;;p=book&id=913

Lidia Ostałowska (* 1954) je absolventkou polonistiky. Před rokem 1989 se zapojila do opozičního hnutí, stála u zrodu prestižního deníku Gazeta Wyborcza a jeho reportážního oddělení. Pracuje jako novinářka, proslulou formou polské reportáže se většinou věnuje menšinám nebo subkulturám. Je spoluautorkou několika sbírek reportáží, v roce 2000 jí vyšla kniha Cikán je Cikán, o rok později Akvarely pro Mengeleho (česky 2014). V roce 2012 vydala knihu Bolelo to ještě více.

anotace nakladatele: Romové se vždy lišili od „většinové" společnosti - fascinovali ji i dráždili. Pronásledování a pokusy o asimilaci jsou v dějinách tohoto národa přítomny už od středověku, kdy do Evropy přišel. Literární reportáže známé polské reportérky přibližují život Romů v postkomunistických zemích z mnoha perspektiv. Autorka se vydává například mezi Romy do severních Čech, bulharských věznic nebo rumunských ghett. Sleduje střet staré kočovné, svobodomyslné kultury
a moderního světa. Zkoumá, jak se vztah k Romům proměňuje v návaznosti na historický a politický vývoj nebo jak reagují na jejich přítomnost západoevropské státy - například v souvislosti s masovou emigrací českých a slovenských Romů do Anglie či Kanady. Ostałowska se snaží vnímat situaci nezaujatě, hovoří nejen s Romy, slovo dostávají rovněž představitelé měst, zaměstnanci vězení, sousedé... Kniha tak nabízí překvapivý vhled do mnohotvárného a pestrého romského světa, který dosud zůstává částečně zahalen tajemstvím.

ukázka: Badžo (romská přezdívka) odjel z domova v neděli večer. Přišlo to náhle. To bylo tak: ve čtvrtek si hrály děti na dvoře a Badžo ve svých Michalovcích seděl u kamen a díval se na film. Vešla Ilona. „Julius, Stefan, Dezider, Holub z Holubova… Všichni jsou v Anglii. Jejich děti si tam žijí královsky. Nepíšou tam po zdech: Cikáni do plynu. Badžo! A moje sestra Vlasta taky jede!“ A to všechno kvůli Josefu Klímovi ze soukromé televize NOVA, kterou mohou lidé sledovat i na Slovensku. Klíma natočil reportáž „Cikáni jedou do nebe“. Loni na konci září ukázal, jak Ladislav Ščuka, zedník z Košic, a jeho rodina žijí v Doveru.
Z vysílání vyplývalo, že Británie je pro Romy ráj. Co řeknou v televizi NOVA, je pro Badžovy sousedy svaté. Už dříve – v srpnu 1996 – reportér Klíma to samé vyprávěl o Kanadě. Že už není vízová povinnost, že tam mají Romy rádi a že je jednoduché získat azyl, práci a byt. Po odvysílání reportáže hodně Badžových známých odjelo. Chyběly letenky, museli si je rezervovat několik měsíců dopředu. Lidé prodali, co kdo měl. A Romové z Ostravy napsali petici ke své zastupitelce, aby jim dala příspěvek na letadlo. Dokonce i chtěla. Už dva týdny po reportáži požádalo o azyl v Kanadě čtyři sta Romů. A ještě by žádali, ale Kanada ihned obnovila víza. Dobře, že se to aspoň některým podařilo. Závěr: Když něco chceš udělat, udělej to rychle. Badžo vstal od kamen. „Jdu prodat motorku, budeme mít na cestu.“ Dlouho se nebalili. Věcí si s sebou vzali tolik, kolik jako obvykle k tetě do Toporce. Klíče nechali u tchyně. Sousedy poprosili: Nikomu ani muk, proč to Slováci mají vědět. Do Bratislavy se kodrcali škodovkou od příbuzného, pak přesedli do autobusu a přes Rakousko, Německo a Francii dojeli do Calais a konečně se dostali na trajekt. Tam poprvé uviděli ne rybník, řeku nebo jezero, ale moře. Ta první zámořská cesta proběhla v temnotě: smrad naložených sleďů a slané rty. Při šumění moře se lépe usíná. Jen co děti usnuly, budíček. Otevři oči, to už je Dover! Vyjeli jsme v neděli, teď je středa. Takže cesta do země, kde nejsou rasisté, trvala tři dny. Tady nám bude dobře.



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

RENÁTA LUCKOVÁ


redaktorka

    je fotografka, novinářka, moderátorka a koučka. V autorské dvojici s Pavlem Veselým organizovali a moderovali mnoho akcí. Vedla rozhovory s různými významnými osobnostmi – podnikateli, manažery, politiky, diplomaty, s lidmi z kultury a dalšími. Její fotografie a texty byly publikovány např. v Katolickém týdeníku, na webových stránkách Arcibiskupství pražského, Historická šlechta, Svět úspěšných, v kulturní a hospodářské revue Fragmenty, v časopise Naše rodina, v tiskové agentuře MediapressServis, v časopise Policista, Český bratr, Překvapení aj. Absolventka VŠE a UK. Má zkušenosti v oblasti PR, reklamy a marketingu, ale i v oblasti  firemních financí, personálního řízení a andragogiky.

    Spolu s Pavlem Veselým jsou autoři knihy "Setkání s Dominikem kardinálem Dukou OP", která vyšla k jeho 70-tým narozeninám, kde publikovala i své fotografie.

Toulavka

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 40

Z archivu...

Čtěte také...

Šamanismus a věda ve vzájemné spolupráci – známe, jak posílit mozek

Posilovna pro mozek200Co mají společného šamanismus a neurověda? Oba přístupy přispívají k fyzické a duševní pohodě, bystrému úsudku, duchovnímu uvědomění, růstu a blahobytu, lepším vztahům s okolím, vyšší kvalitě života a větší schopnosti stát...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Haiku, kresba, kaligrafie – velmi stručná poezie

oci vazky 200Chcete zažít něco výjimečného? Zaslechnout zašustění křídel vážky či zahlédnout třpytící se krůpěj rosy? Postřehnout takové vjemy, k jejichž zachycení potřebuje člověk klid a čas? Přečtěte si haiku!

 

...

Divadlo

Cirkus, který vám vyrazí dech

Festival Letní LetnáMezinárodní festival Letní Letná oživí od 19. srpna do 2. září pražské Letenské sady již podeváté atmosférou nového cirkusu a divadla. Vyroste zde pestré a veselé festivalové městečko s cirkusovými šapitó, kde...

Film

Povedený film Dáma ve zlatém

damaVezlatem perexFilmová novinka Dáma ve zlatém se představila českým divákům premiérou 25. června. Jedná se o životopisný snímek, kdy hlavní postava Maria Altmannová, v podání oscarové herečky Helen Mirren, bojuje o ...