Reklama
Banner

František Kvíz: Houbařův sen

Email Tisk

houbar200Je málo knih, které když si přečtete, dýchnou na vás stylem tak starobylým, že často budete vzpomínat na knihy svého dětství, nejlépe ty, které jste podědili po babičce. Možná je to tím, že František Kvíz zvolil téma magické a pohádkové – převyprávěné pověsti, které se po generace předávají v oblasti Českého Švýcarska, jež je drsné, kruté a má svou specifickou přírodu.

Lidé tu nemívali lehké živobytí a síla zdejší přírody způsobila, že tu vzniklo mnoho bájí a legend plných tajemství a kouzel. Lidské osudy tu byly nelehké a tak je mnohé inspirováno i příběhy prostých obyvatel.  Budete se usmívat nad něžnými malebnými příběhy a budete žasnout nad obrázky přírody, kterou České Švýcarsko oplývá.
Pohádková místa můžete i navštívit, protože každý příběh je umístěn na reálné místo – do zajímavé části této české divočiny, kterou si můžete při svém výletě doslova osahat a přitom si vzpomenout na pohádku. Měla jsem u čtení až křišťálově čistý dojem – za prvé z obrázků, tématu, fotografií i ilustrací, které jsou tvořeny dětskou rukou a je z nich cítit radost, se kterou byly tvořeny. Za druhé z naivity, s jakou autor vypráví své příběhy, a z lidskosti. Nic není přehnaně komplikované, je to psáno tak, jak by vám to dědeček vyprávěl, kdyby si k vaší postýlce večer sedl. A pokud byste u toho měli v bříšku bramborovou polévku, byla by iluze dokonalosti ideální. Ba ne, to by už nebyla iluze – to by BYLA dokonalost.
V přírodní rezervaci Spravedlnost byl kdysi mlýn, který v sobě ukrývá tento příběh, říká autor, jenž se odkazuje na místní kronikáře.
„Mlýn býval kdysi výstavní a výkonný. Ještě za nebožtíků rodičů Ludvíka bylo vždy práce habaděj a okolo mlýna stále živo. Pečovali o svůj majetek a svoje živobytí velice poctivě a starostlivě, takže i obchod jen kvetl. Jedinou chybu, kterou udělali, bylo, že to malému Ludvíčkovi v životě příliš zjednodušovali. Měl vždycky cestičku pěkně vymetenou, a když náhodou narazil na nějaký ten problémek, rodiče ho za něj rychle vyřešili. Nenaučil se tak postarat ani o sebe, natož o mlýn nebo nedejbože, pracovat!
Proto, když jeho rodiče krátce po sobě zemřeli, ztrácel postupně kunčafty a s nimi se i více nedostávalo těch malinkých lesknoucích se dukátků. Nějakou dobu žil ještě ze zanechaných úspor a podařilo se mu i dobrou ženu z Doubnice vyženit. Postupně se ale nedostatek penízků projevil…

houba


Líný Ludva každé pondělí, každé úterý, každou středu, čtvrtek i pátek dopoledne, když nepršelo, sedával u cesty vedoucí kolem jejich mlýna do Růžové. Klábosil jen tak s kolemjdoucími. Skoro pokaždé přitom stáčel řeč na peníze, a že kolik jich je málo a jak je život bez nich špatný a nespravedlivý. Kdo ho neznal, tak by mu to snad i věřil.“
Pohádky z nitra syrové přírody – od vlků až k vílám
Každá kniha zanechává ve čtenáři nezapomenutelný dojem, nějaký pocit, emoci, kterou si uvědomíte ve chvíli, kdy knihu berete do ruky. Houbařův sen jsem si spojila s něčím, co jsem měla ráda jako dítě. A pak mi to došlo. Bílý tesák! Milovala jsem atmosféru té knihy, vůni té knihy, byla mi vždy do té míry vzácná, že si ji opatruji jako vzácnou a už žlutou relikvii dodnes. A tady se Františku Kvízovi podařilo oživit moje vzpomínky pohádkou vyprávějící o vlcích. Snad to je jeho uměním popsat realitu, popsat prostředí, ve kterém se příběh odehrává… Snad to je třeba ta pohádková klasika, kterou zmiňuji v ukázce o líném Ludvíkovi. Obyčejně vyprávěná pohádka. Tak obyčejně, že právě tím vás chytne a nepustí.
Je to dle mého názoru jedna z těch vzácných knih, které nabízí od všeho trochu a díky skvělé grafické úpravě, preciznímu zpracování a milým obrázkům, které v krásných fotografiích zobrazují přírodu a v jednoduchých ilustracích nechávají rozehrát naši pohádkovou fantazii. Je tu vše, zdánlivě nesourodé, ale když se začtete, dostanete se do jiného světa. Neumím si představit tuto knihu zpracovanou jinak.
Je dokonalá. Je lidská.

 


Název: Houbařův sen
Autor: František Kvíz
Žánr: pro děti, pohádky, pověsti, cestopis
Nakladatelství: IFP Publishing
Rok vydání: 2016
Počet stran: 133
Hodnocení:     99 %            Zdroj foto: IFP a Renata Petříčková
Odkaz na web: www.ifp-publishing.cz

( 0 hlasů )


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Pro koho září Hvězda?

hvezda perexKdyž jsem brala tuhle knížku do ruky, jako bych dopředu tušila, že bude fakt dobrá! Mám ráda příběhy o píli, odhodlání, důvěře v sebe sama, které předchází nedůvěra, příběhy o tom, že když má někdo sen, jde si za ním i navzdory překážkám, a seb...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Ženy v přelomových situacích života

ritual 200Dnes představujeme knihu, která jako další dokazuje, že Švédi umí psát i něco jiného než zběsilé thrillery. Autorka Inger Edelfeldt se zaměřuje ve svých povídkách na ženy. Na ženy v určitém zlomovém okamžiku jejich života – první zklamání, první ...

Z Bruselu přímo do Ostravy
ImageVe Verdiho Falstaffovi se v Ostravě představí jedna z nejúspěšnějších pěvkyň mladé generace, rodačka z nedalekého Bohumína – sopranistka Kateřina Kněžíková.
...
Duna: Lynchova óda na prostor

lynch 200Pokud filmový fanoušek uslyší nebo přečte jméno David Lynch, zcela jistě ho to nenechá chladným. Ať už jsou emoce z jakéhokoli bodu celého spektra, tak vždy tam jsou, protože jméno tohoto svérázného režiséra snad ani nedokáže emoce nevyvolat. A pok...

Bratři Ebenové čvachtají v holinách

cas holin perexPro publikum hltající každé slovo jsou tu písničky Bratrů Ebenů. Tak je tomu už mnoho let. Páté řadové album vzácného seskupení přichází po šestileté pauze. Jmenuje se Čas holin a je plné chytrých textů. To není laciná po...