Kniha, na které si „pochutnáte“ – Café museum

Email Tisk

Cafe museum 200Můžete mi věřit, je to stoprocentní pravda. Polský publicista, gurmán a spisovatel Robert Makłowicz nás provede zeměmi střední Evropy – pohybuje se po území někdejšího mocnářství, otvírá okénka do historie, představuje nám atmosféru tehdejší doby v kontextu s dnešním uspořádáním. Za nás vzpomíná, i když sám pamětníkem není (je ročník 1963, tedy mladík), a vzbuzuje v nás řadu chutí. Především vydat se v jeho stopách. Měli to tenkrát vandrovní o trošku snazší, žádné hranice, pěkně od země k zemi a usadit se mohli, kde se jim líbilo a kde našli práci. Sám autor je ke všemu velkým vyznavačem dobrého jídla a pití, tedy s každým místem ho pojí místní specialita, o které se samozřejmě zmiňuje. Všechny postřehy z cest se tak úspěšně snaží přetavit na chutě, a tím je jeho Café Museum vskutku šťavnaté.


Navštívíme Rakousko, Maďarsko, Slovensko jen v náznacích, dotkneme se Čech, ale nejvíc pobudeme na jihu – v zemi mu nejmilejší (hned po Polsku) – v Dalmácii. Autor je opravdu požitkář každým coulem, dokáže nás navnadit k cestování, podporuje touhu k ochutnání vyhlášených pokrmů té které oblasti. Jeho knížka je trochu cestopisem, trochu kuchařkou, hlavně však velmi příjemným čtením o dobách minulých, které možná nebyly tak nepříznivé, jak se nám zdálo z dějepisu. Vnukává nám přesvědčení, abychom se cítili jako Středoevropané, ano, my, jejichž státy vznikly po 1. světové válce rozpadem Rakouska-Uherska. Ukazuje a dokazuje, že máme mnoho společného, jsme provázáni víc, než si myslíme a chceme. Vždyť naši pradědové vandrovali po území od moře k moři, nepotřebovali víza, cestovali, poznávali, učili se jazyky a tam, kde zakotvili, se jim povětšinou dařilo.


Je to krásné vzpomínání, i když občas psané pěkně drsně a nevybíravě. Při čtení každého musí napadat srovnání dnešních dnů s minulostí. A nějak se začne ozývat červíček-pochybníček: Nebylo ono to Rakousko-Uhersko lepší než ten podivný útvar, kterému říkáme Evropská unie a který nás nutí do podivných zákonů? Možná to díky oněm pochutinám, které autor předkládá, vypadá hodně růžové (což nebylo), ale víc pozitiva pro minulé tu na nás vyskakuje, to mi věřte.

Cafe museum

Makłowitz, Robert: Café Museum

Vydalo: Nakladatelství Dokořán, Praha 2014

Počet stran: 176

Hodnocení: 90 %


zdroj foto: nakladatelství


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA KAISEROVÁ

akademická malířka

Kniha:


PORTRÉT A HLAVA

Ráda bych se zmínila o knize Portrét a hlava, kterou jsem si koupila už podruhé, protože mi ji někdo ze žáků odcizil. Je mi to moc líto ale bohužel jsem jí neuhlídala. Jsem známá tím, že miluji encyklopedie a knihy o technice jakékoliv kresby i malby. A teď držím v ruce opravdu praktického průvodce realistickou kresbou. Já se totiž malinko vymykám některým jejím poučkám a doporučením, například od čeho začínat kreslit. Podívám se na portrét a hned mám vizi, jak jej nakreslím, tudíž je mi jedno začnu-li okem či nosem. Tato kniha je báječná i proto, že je tu hodně ukázkových portrétů. Každé oblasti hlavy je věnovaná kapitola s podrobným popisem, ukázkami a návodem, jak hlavu nakreslit přesně krok po kroku. Autor pan Martin Ševčík vytvořil portréty slavných lidí, aby přiblížil kresbu běžným studentům, které příliš nezajímají hlavy anonymních, nic neříkajících lidí. Navíc jako bonus, pokud knihu zaregistrujete na stránkách www.tajemstvíkresby.cz, získáte pracovní sešit a různé další bonusy zdarma.

Anketa

Twitter


Hledat

Na konci roku

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Jan Guillou popisuje plíživé kroky vedoucí k válce

cervena 200Jan Guillou se rozhodl popsat zběsilé dvacáté století v osmidílné sérii. Na projektu usilovně pracuje a v Česku jsme se nyní dostali ke třetímu dílu. Do doby, kdy se země pomalu dostávaly z trosek po první světové válce a téměř nevědomky se hnaly k...

Nové komentáře

Facebook

Google+


Literatura

Úvod do vizuální kultury

uvod do vizualni kulturyVětšina lidí - zejména těch méně soudných, neschopných orientovat se v záplavě informací a dospět k vlastnímu pohledu - si svou představu o okolním světě a dění tam probíhajícím vytváří zejména prostřednictvím televiz...

Divadlo

Představení Národního divadla věnované lince důvěry pro seniory. Poznejte ty, kteří se bez nároku na odměnu věnují starým lidem!

benefice200Život 90 pořádá u příležitosti Mezinárodního dne seniorů, který připadá na 1. října, benefiční představení swingového muzikálu Ondřeje Havelky V Rytmu swingu buší srdce mé. Díky spolupráci s Národním divadlem, kde se představení 5. října v 18:30 ho...

Film

Jaké to je Být ženou?

Být ženouJeden svět “kouká” na nás všude. Reklamní plochy, internet, televize. Všude tam je nám připomínán ten svět sám pro sebe, dokumentární ostrov, na který máme možnost udělat si výlet. Široká nabídka pohledů do jádra všemožných problémů, denních realit...