Reklama
Banner
Banner

Když karikaturista hraje a zpívá

Email Tisk

Kemel 200Mirek Kemel je znám jako populární karikaturista. Leckoho možná překvapí, že tento muž má i svou druhou tvář. Písničkářskou. Na novém albu Nic víc zpívá o tom, co nemusí být nutně aktuální a zábavné.

 

 

Člověk, který ve své hlavní profesi prožívá stres a muka (protože je nucen odevzdávat kresby v neúprosných termínech), se jako muzikant nikam nežene. Teprve „nedávno“ se dokopal k vydání debutového alba Krajem šel anděl (2011) a po třech letech přichází s další dávkou písní pro přemýšlivé posluchače.

„Těch zbytečnejch krámů, co nosíme v sobě/ nakřáplejch, děravejch, poplatnejch době/ původci nemocí jater a křečovejch žil/ vztek, strach, závist a obavy/ přepadové komando k útokům do hlavy/ co si nás zakreslují do mapy jako svůj cíl…“ (Mrtvolky).

I když název Nic víc signalizuje strohost, nenechme se zmást – Kemelovy songy sice zní jednoduše, ale rozhodně nejsou postiženy primitivismem. Autorské texty dávají prostor pro různé výklady a hudba vytváří náladu k nadčasovým tématům, o nichž se zpívá.

„Stádo krav na kopci/ spásá obzor země/ spásá trávu, lesy, mraky/ spásá cosi ve mně…“ (Krávy).

Kemel 1

Mirek Kemel se ve studiu nemusel bát. I když by si teoreticky mohl vystačit s akordeonem, kytarou a foukací harmonikou, obklopil se několika hosty, čímž své písně patřičně opentlil. Zní tu například violoncello, kontrabas, flétna, ukulele, perkuse, další kytary, trochu jiný akordeon, křídlovka či sborové zpěvy. Producent alba, herec Vladimír Javorský si dokonce zazpíval píseň Podzim a při natáčení vypomohl na několik hudebních nástrojů.

Muzika, které většinou dominuje akordeon, bude zřejmě příjemná každému, kdo si v minulosti oblíbil Radůzu, Václava Koubka nebo Traband. Na své si přijdou i posluchači, kteří mají naposlouchaného Vladimíra Vysockého a Bulata Okudžavu. Inspirační rejstřík protagonisty alba je širší, než by se mohlo zdát. Nechybí zde i snesitelný folkový patos – konkrétně v „kytarovkách“ Šípenka růžová a Tisíckrát. Lze se domnívat, že M.K. se nechal ovlivnit i legendární tuzemskou kapelou Nerez.

„Tisíckrát šlápnu v koupelně na sponku/ tisíckrát mi vetřeš do rány sůl/ tisíckrát tě políbím u zvonků/ tisíckrát se prostřem, jak slavnostní stůl…“ (Tisíckrát).

Ve skladbách utkaných z všelijakých existenciálních pocitů je tolik lákavých zákoutí, že samotný průzkum zabere podstatně více času, než u jiných, řekněme „běžných“ písní z dílen věhlasnějších umělců. Další trvanlivé album je na světě!

Název: Nic víc
Interpret: Mirek Kemel
Žánr: Folk/šanson
Skladby: 1/ Indián, 2/ Krávy, 3/ Podzim, 4/ Mrtvolky, 5/ Mezi kopci, 6/ Nic víc, 7/ Šípenka růžová, 8/ Návrat, 9/ Tisíckrát, 10/ Vrány, 11/ V noci u moře, 12/ Rybář
Stopáž: 41:41
Vydavatelství: Indies Scope, 2014, www.indies.eu
Hodnocení: 80 %

Zdroj foto /obálka: www.indies.eu



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

LENKA KLESTILOVÁ

ředitelka terénní pečovatelské služby Kvalitní podzim života, z.ú

Film:


PHAR LAP

Nejsem ani fotbalista a ani hokej mě nebaví. Vlastně žádný sport mě nenadchl natolik, abych ho sledovala natož, abych se mu věnovala, ale nasel se jeden hrdina, který mě vážně inspiroval. Emotivní příběh z doby třicátých let, kdy v Austrálii řádila ekonomická krize, je plný nadějí a odhodlání vyhrát, ale i pádů. Krásně ukazuje, jak zkažená umí být lidská povaha. Moc, bohatství a závist, které světem vládnou. Australský film z roku 1983 mi přinesl mého sportovního hrdinu - Phar Lapa. Tenhle anglický plnokrevník byl osobnost. Přestože byl o 10 cm větší a o 150 kg těžší než jeho vrstevníci a prohrával závod za závodem, jeho trenér věřil v jeho dobrý rodokmen a trénoval ho až do úmoru. Jednoho dne se ryzák, od kterého už nikdo nic nečekal, najednou začal posouvat dopředu, až na konec zaujal první pozici. Od té doby byl jasným vítězem ve všech dostizích, ve kterých startoval. Pro sázkaře byl jistotou, ale Austrálii rozdělil na dvě části. Jednou byl milován, druhou nenáviděn. A to natolik, že jednoho dne zemřel. Hypotéz o příčině jeho smrti je mnoho, avšak ta pravá nebyla nikdy objasněna. Ať už za smrt toho koně může kdokoliv, jedno je jisté, můžou za to lidi a jejich hamižnost po penězích. Viník bohužel nikdy nebyl potrestán. Stále ho můžeme vidět v Melbournském muzeu. Snad se mi někdy povede se tam zajet podívat. Díky filmu se mi opravdu vryl do srdce!

Banner

Anketa


Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Literatura

Desetiletá Julie a nejen její slovíčkové sny

200litTřetím titulem Petry Dvořákové je půvabná knížka pro malé čtenáře. Autorka se naprosto dokonale vžila do myšlení desetileté Julie, která je nesmírně zvídavá, zvědavě pozoruje okolí a snaží se uchopit a pochopit svět dospělých. Odevšad na ni „útočí“ slova –...

Divadlo

Zlínské divadlo zažije Vzpouru nevěst

Vzpoura200Láska je hezká věc, ale řízek je řízek. Takový je podtitul nové inscenace Městského divadla Zlín Vzpoura nevěst. Jakkoli zní pragmaticky, půjde o svěží komedii, a to nejen o ženách a nejen pro ženy. Hru pro zlínské divadlo ...

Film

Jiřího Langmajera doplní Tatiana Vilhelmová a Jan Hájek. Začalo natáčení seriálu Labyrintu II.

labyrint200V druhé řadě kriminálního seriálu řeší tým majora Remeše další rozsáhlý a komplikovaný případ série vražd. Detektivové nacházejí v lese nedaleko Brna tělo mladé atraktivní dívky, která zemřela obzvlášť trýznivým způsobem. Vyšetřování její smrti je ...