Banner

Když karikaturista hraje a zpívá

Email Tisk

Kemel 200Mirek Kemel je znám jako populární karikaturista. Leckoho možná překvapí, že tento muž má i svou druhou tvář. Písničkářskou. Na novém albu Nic víc zpívá o tom, co nemusí být nutně aktuální a zábavné.

 

 

Člověk, který ve své hlavní profesi prožívá stres a muka (protože je nucen odevzdávat kresby v neúprosných termínech), se jako muzikant nikam nežene. Teprve „nedávno“ se dokopal k vydání debutového alba Krajem šel anděl (2011) a po třech letech přichází s další dávkou písní pro přemýšlivé posluchače.

„Těch zbytečnejch krámů, co nosíme v sobě/ nakřáplejch, děravejch, poplatnejch době/ původci nemocí jater a křečovejch žil/ vztek, strach, závist a obavy/ přepadové komando k útokům do hlavy/ co si nás zakreslují do mapy jako svůj cíl…“ (Mrtvolky).

I když název Nic víc signalizuje strohost, nenechme se zmást – Kemelovy songy sice zní jednoduše, ale rozhodně nejsou postiženy primitivismem. Autorské texty dávají prostor pro různé výklady a hudba vytváří náladu k nadčasovým tématům, o nichž se zpívá.

„Stádo krav na kopci/ spásá obzor země/ spásá trávu, lesy, mraky/ spásá cosi ve mně…“ (Krávy).

Kemel 1

Mirek Kemel se ve studiu nemusel bát. I když by si teoreticky mohl vystačit s akordeonem, kytarou a foukací harmonikou, obklopil se několika hosty, čímž své písně patřičně opentlil. Zní tu například violoncello, kontrabas, flétna, ukulele, perkuse, další kytary, trochu jiný akordeon, křídlovka či sborové zpěvy. Producent alba, herec Vladimír Javorský si dokonce zazpíval píseň Podzim a při natáčení vypomohl na několik hudebních nástrojů.

Muzika, které většinou dominuje akordeon, bude zřejmě příjemná každému, kdo si v minulosti oblíbil Radůzu, Václava Koubka nebo Traband. Na své si přijdou i posluchači, kteří mají naposlouchaného Vladimíra Vysockého a Bulata Okudžavu. Inspirační rejstřík protagonisty alba je širší, než by se mohlo zdát. Nechybí zde i snesitelný folkový patos – konkrétně v „kytarovkách“ Šípenka růžová a Tisíckrát. Lze se domnívat, že M.K. se nechal ovlivnit i legendární tuzemskou kapelou Nerez.

„Tisíckrát šlápnu v koupelně na sponku/ tisíckrát mi vetřeš do rány sůl/ tisíckrát tě políbím u zvonků/ tisíckrát se prostřem, jak slavnostní stůl…“ (Tisíckrát).

Ve skladbách utkaných z všelijakých existenciálních pocitů je tolik lákavých zákoutí, že samotný průzkum zabere podstatně více času, než u jiných, řekněme „běžných“ písní z dílen věhlasnějších umělců. Další trvanlivé album je na světě!

Název: Nic víc
Interpret: Mirek Kemel
Žánr: Folk/šanson
Skladby: 1/ Indián, 2/ Krávy, 3/ Podzim, 4/ Mrtvolky, 5/ Mezi kopci, 6/ Nic víc, 7/ Šípenka růžová, 8/ Návrat, 9/ Tisíckrát, 10/ Vrány, 11/ V noci u moře, 12/ Rybář
Stopáž: 41:41
Vydavatelství: Indies Scope, 2014, www.indies.eu
Hodnocení: 80 %

Zdroj foto /obálka: www.indies.eu



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 3

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Brambory na vloupačku potěší

bram 200Catharina Ingelman-Sundbergová napsala půvabnou krimikomedii určenou všem čtenářům, kteří mají rádi humor, detektivky, seniory a život vůbec. Přečetla jsem tuto knihu při čekání na jednotlivé kadeřnické úkony své zcela vytížené kadeřnice v tomto adventn...

Divadlo

Vydejme se s Hurvínkem mezi osly

hurvinek mezi osly 200Děti mají docela dlouhé vánoční prázdniny, během kterých asi moc na školu myslet nebudou. Některé z nich si, stejně jako Hurvínek, možná říkají: „Škola???!!! Brrrr!!!“ Ale co se s nimi zajít podívat do div...

Film

Minulost je minulostí… dokud tě nedostihne.

temne200Od června mohou diváci v českých kineh zhlédnout mysteriozní  thriller s názvem Temné kouty. Režisérem a scénáristou je Gilles Paquet-Brenner, který v roce 2010 získal cenu diváka a nejlepší režie na filmovém festivalu v Tokiu za film Klíč k minulost...