Rock for People: Den první
Banner

Rock for People: Den první

Email Tisk

rock for people 200Největší svátky muziky u nás už jsou opět tady! Čtyři dny nabité hudebními skvosty, neskutečně silnou atmosférou a takřka nekončící zábavou opět (z)válcují letiště u Hradce Králové a desítky tisíc návštěvníků. A stejně jako loni bude Kultura21 u toho, aby se s vámi mohla podělit o ty nejzajímavější postřehy, momenty a dojmy. Jak vypadal den s podtitulem ‚start‘?


A journey to the Universe

První den hudebně ještě neotevřel všechny stage, zato přinesl hned tři značně očekávaná zahraniční jména. S nadcházejícím podvečerem přišla první velká osobnost, energická a rozhodně ‚nekřehká‘ Američanka Amanda Palmer. Její excentrický vzhled umocňoval nápis ‚YES‘ na hrudi a její originálně syrový hlas podtrhávala příjemná kytarovka. Hudebně se jednalo o značně pohodový zážitek a koncertně o výbornou show. Tahle rázná a nekompromisně působící bytost zůstávala po celou dobu ve velmi úzkém kontaktu s publikem. Odhazovala do něj květiny, kolem sebe své brýle, boty a další části outfitu. Naprostým adrenalinem nejen pro návštěvníky, ale nejspíš i pro samotnou Amandu, byla její ‚vesmírná‘ cesta po publiku. S ohromnou kápí na zádech se s důvěrou svěřila do rukou fanoušků, přičemž v čistotě tónů ani na chvilku nepolevila. Její čisté nadšení bylo cítit na každém metru čtverečním ohromné Staropramen Stage a její přírodně udržované podpaží zůstávalo předmětem diskuzí i dávno po skončení téhle šarmantně zábavné show.

rfp amanda

Hodinu po nezaměnitelném hlasu Amandy na podium vtrhli britští králové z londýnského East Endu. Bloc Party nevystupovali na RfP poprvé (na hradeckém letišti sklidili ohromný úspěch v roce 2009). Svůj dost živý koncert umocnili laserovou show a plné šapitó zase ohromným skandováním. Ačkoliv na pár minut bojovali s technickými problémy, jejich úspěch tím ohrožen nebyl. Čím víc se vystoupení chýlilo k závěru, tím byla atmosféra hustší a hudebně se výkon kapely s každým dalším songem zvedal minimálně o příčku výš. Díky tomu závěr show působil skutečně impozantně a nadšené publikum tak dostalo ten nejlepší warm-up pro ty nejočekávanější: 30 Seconds to Mars!

Připomínalo to záběry z amerických koncertů. Vyznavačky frontmana Jareda, coby poloboha, vyčkávaly na těch nejlepších místech už od otevření areálu s náležitě upravenými malůvkami zdobícími tváře i ruce. O tom, že tohle kalifornské trio má snad tu nejvěrnější a nejrozsáhlejší fanouškovskou základnu, není třeba pochybovat. Spíše než hudební zážitek se tedy od tohoto koncertu očekávalo nezapomenutelné vystoupení a nepřekonatelná atmosféra.

rfp jared leto

Celá show byla jako divadlo o jediném jednání, ohromné, velkolepé, místy sice znějící falešně, ale i přesto právě hudebně mile překvapující. Jared s rukama nad hlavou, s polodlouhými vlasy, krůpějemi potu, s lehce fanatickým zpěvem, řevem, připomínal postavu nejen z křesťanského světa. Po podiu skákal s ohromnou českou vlajkou a celý impozantní dojem umocňovala videoprojekce za kapelou a akrobatické výstupy performerů. Playlist byl složený z těch největších hitů, které všichni chtěli slyšet a zaznělo i pár novinek ze žhavého čtvrtého studiového alba Love, Lust, Faith + Dreams. Fanouškům, kteří jsou rozčarovaní z poněkud jiného pojetí jejich muziky, může být útěchou to, že nové songy zní na živo daleko lépe než na placce. Největší silou, která spojila několikatisícový dav, se pak stala akustická verze The Hurricane a začátek The Kill. Do publika z podia přiletěly ohromné balony, nafukovací delfíni a žraloci a na závěr nad hlavami všech přítomných začalo padat neskutečné množství konfet. Člověk měl dojem, že jediné, co ještě chybí vypustit nad zvednuté ruce fanoušků, je pár bílých holubiček.

Není pochyb, že první den na Rock for People hudebně vyšel na maximum. Těm, kterým zbývala ještě troška energie, poskytl pak útočiště hangár rádia Evropy 2 s Pavlem Cejnarem a diskotékovými hity. V tyhle ranní hodiny si ale i ten nejvěrnější fanoušek rocku, posilněný třeba Staropramenem Cool, rád zaskáče i na odrhovačku z rádií. První den už je za námi, necelých dvacet tisíc návštěvníků, kteří se podívali na start za branami festivalu, nemohlo být nic jiného, než skutečně spokojeno!

rfp prvni den 3

Zdroj foto: Tomáš Šnírer (https://www.facebook.com/PhotographerTomasSnirer)



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 36

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Tajemství zdravé páteře
mechzad 1Odborných knih o tom, jak se zbavit bolestí zad, již vyšla celá řádka. Ne každá z nich však dokáže uspokojit laiky či odborníky. Stuart McGill, profesor spinální biomechaniky na Univerzitě ve Waterloo v Kanadě, dlouhodobě zkoumal fungování bederní p...

Divadlo

Studio Hrdinů zve na premiéru inscenace Macocha

Macocha Marta Sobotkova Na úvod své 6. sezóny představí 9. září 2017 Studio Hrdinů v pražské premiéře inscenaci Macocha. Přepis textu současné české spisovatelky Petry Hůlové v režii Kamily Polívkové připravily pro divadlo ob...

Film

Kdo si přečte vysoce odborné filmové časopisy?

casop200Mnohé odborné časopisy, které si potrpí na přízvisko "vědecké", se honosí tím, že jsou recenzované. Nemyslí se tím, že by se na ně psaly recenze (jako je třeba tato), nýbrž že sama redakce si nechává recenzovat nabídnuté texty, aby se si tak nechala ...