Desáté řadové album amerických symfonic/progmetalistů Kamelot bylo očekáváno s velkou netrpělivostí a zvědavostí. Není divu. Po vydání předposledního počinu „Poetry For The Poisoned“ došlo v kapele k dramatickým událostem, zpěvák Roy Khan to zabalil těsně před začátkem turné a další rok a půl jela kapela v „nouzovém režimu“. Nicméně jeden z úspěšných Royových náhradníků, Švéd Tommy Karevik, nyní obsadil stálou pozici u mikrofonu i ve studiu při práci na novém albu. A výsledkem jejich společné práce je koncepční album „Silverthorn“, vydané v posledním říjnovém týdnu společností Stemhammer.

Album jako celek mi přijde velmi kompaktní, hudba plyne hladce a na první poslech spíše v pomalejším tempu, ale tento první dojem může být způsoben i tím, že právě ty pomalé písně jsou po melodické i hudební stránce velmi výrazné. K ucelenému dojmu také přispívá byť náznakové opakování hudebních i textových prvků. Ani po opakovaném poslechu jsem nenarazila na jedinou věc, kterou bych považovala za slabší, za vycpávku nebo dokonce chtěla přeskakovat. Nebudu zde tedy rozebírat jednotlivé písně, ale spíš můj celkový dojem.

Jak jsem už uvedla, jde o koncepční album, které vypráví tragický příběh dívky Jolee - ale samotný příběh se mi ještě nepodařilo zcela pochopit. Možná za to může moje nedostatečná znalost angličtiny a schopnost číst mezi řádky a chápat jinotaje. A možná je to i tím, že texty písní nevyprávějí jednotlivé části děje, tak jak tomu bylo v Arielově příběhu, vylíčeném v albech Epica a The Black Halo, ale spíše se zabývají pocity a náladami; je zde lítost, vina, smutek, hanba, utajení, dominance a podmanění, démonický hlas Alissy White-Gluz naznačuje cosi o zlém „druhém já“... budu mít ještě hodně o čem přemýšlet. Proč se zde například tolikrát objevuje motiv zrcadla? A život a smrt jako by se zde prolínaly z obou stran a hranice mezi nimi se stávala nejistou... Thomas Youngblood k tématu alba na webových stránkách skupiny uvádí: „Jde o příběh dívky, která zemře v náručí svých bratrů - dvojčat a vezme si tajemství tří sourozenců s sebou do hrobu. Písně vyprávějí o zoufalství, pocitu viny a hledání pravdy. Stříbrný trn v titulu alba má svůj tajemný význam, ale je na každém z posluchačů, aby sám pro sebe odhalil skrytá tajemství.“

Na albu najdeme všechny klasické atributy Kamelot. Symfonické prvky, které já osobně moc nemusím, se zde vyskytují v celkem stravitelné míře a jsou převážně dílem německého smyčcového tělesa Eklipse. Jako zpestření zaslechneme například akordeon nebo dětský sbor (nemůžu si pomoct, ale ihned mě napadli Landovi Muži s padáky), ale je tu i píseň čistě metalová (Ashes to Ashes).

Kmenoví hudebníci (a samozřejmě i hosté) odvádějí perfektní práci a možná mě za to pár lidí bude nenávidět, ale Karevikův hlas je pro mě příjemnější a lépe poslouchatelný než Khanův. Tommy zpívá naprosto lehce, bez jakéhokoliv znatelného úsilí, dokáže vyzpívat něžné, tiché baladické party, jako Song For Jolee, ale umí být i důrazný a místy až tvrdý, jako třeba v písni Veritas.

Kamelot odvedli znovu skvělou práci, jak je ostatně jejich dobrým zvykem. Strávila jsem s albem Silverthorn už mnoho hodin a ty krásné melodie se mi natrvalo usadily v hlavě. Takže doufám, že na evropském turné, které Kamelot zahájili v prvních dnech listopadu a s kterým zavítají i k nám do Česka, zazní hodně nových věcí. Kamelot vystoupí v Praze ve čtvrtek 15. 11. a na koncertu v KC Vltavská je doprovodí hned tři předkapely - Blackguard, Triosphere a Xandria. Více na www.mastersofrock.cz

KAMELOT - Silverthorn (2012)
Progressive / symphonic metal

Seznam skladeb:
1. "Manus Dei" 2:12
2. "Sacrimony (Angel of Afterlife)" 4:39
3. "Ashes to Ashes" 3:58
4. "Torn" 3:51
5. "Song for Jolee" 4:33
6. "Veritas" 4:34
7. "My Confession" 4:33
8. "Silverthorn" 4:51
9. "Falling Like the Fahrenheit" 5:06
10. "Solitaire" 4:56
11. "Prodigal Son"
"Part I: Funerale"
"Part II: Burden of Shame (The Branding)"
"Part III: The Journey" 8:52
12. "Continuum" 1:48

Vydal: Stemhammer
Hodnocení: 100%

Zdroj foto: www.kamelot.com

< Předchozí		Další >