Srdce, rychlost a síla draka
Banner

Srdce, rychlost a síla draka

Email Tisk

dragonforceJako malá jsem měla zlozvyk - ofrňovala jsem se nad ledasčím, co jsem ani neochutnala. Svoje rodiče jsem tím pochopitelně pěkně štvala. A nedávno jsem ke své nelibosti zjistila, že mi cosi z tohoto zlozvyku zůstalo až dodnes.

 

S britskou skupinou v mezinárodním složení, která má draka v názvu, ve znaku i v textech mnoha svých písní, jsem se poprvé potkala někdy v době končící kariéry ZP Thearta a následného hledání nového zpěváka. Se zájmem jsem tehdy sledovala jejich konkurs - většina uchazečů umístila svá videa volně na youtube a byly to občas docela unikáty. Pominu naprosté zoufalce, kteří zpívali mutujícím hlasem a text četli z papírku, ale vzpomínám si, že pár kandidátů mě hodně zaujalo. U jednoho zcela neznámého Angličana, který postoupil do užšího výběru, jsem si ale ve svém poznámníčku zapsala - no to snad ani náhodou!!! Ano, byl to Marc Hudson. A když jsem se pak dozvěděla, že post nového vokalisty Dragonforce obsadí právě on, hodila jsem tuhle kapelu nemilosrdně přes palubu.

Nedávno se ale na soupisce podzimních akcí objevil jejich koncert v Praze. Upozornila mě na něj kamarádka, jejich dlouholetá fanynka a obdivovatelka zejména sympatického šikmoočka Hermana Li, a já se celkem snadno nechala přemluvit k zakoupení vstupenky. Sehnala jsem si tedy jejich poslední nahrávku už s novým zpěvákem - a v duchu jsem se musela Marcovi i celé kapele omluvit. Jejich nejnovější album The Power Within je naprosto parádní. A zjistila jsem s překvapením - nejen že mi Marcův hlas nevadí, ale líbí se mi snad víc než hlas jeho předchůdce. Kapela dobře věděla, proč si vybrala právě jej. Jeho zpěv je výrazný a dynamický a ke stylu Dragonforce opravdu sedne.

dragonforce

Díky novému albu a blížícímu se koncertu jsem se znovu důkladněji zanořila také do jejich starší diskografie a historie. A všimla jsem si, že zdaleka nejsem se svým zlozvykem jediná. Předsudků a klišé o téhle kapele se v různých recenzích stále rojí docela dost. Rozhodla jsem se tedy místo rozebírání jednotlivých alb a výkonů protagonistů kapely rozebrat a okomentovat právě ty nejčastěji opakované kritické hlasy.

1. Dragonforce složili jen jedinou píseň a hrají ji s nepatrnými obměnami pořád dokola.

Na první letmý poslech by se s tím dalo i souhlasit. Jejich písně jsou si opravdu hodně podobné, melodicky, textově, tempem i svou celkovou konstrukcí (s výjimkou posledního alba, které už směřuje trošku jinam). Ovšem po několika protočeních vyplavou na povrch zajímavé melodie i chytlavé refrény. Jen ta sóla mi opravdu připadají jako variace na jedno a totéž téma.

2. Hrají rychle, velmi rychle a nebo ještě rychleji. Nic jiného nedokážou.

S tím tak docela nesouhlasím - hlavně v posledním albu předvedli, že zvládají tu a tam i mírnější tempo. A konec konců - rychlost hry je jedním z jejich typických atributů, tak proč ne?

3. Jejich balady nestojí za nic.

Opět nesouhlas, třeba Starfire nebo Dawn Over A New World určitě za poslech stojí, a jsem zvědavá, zda a jak se s některou z nich vypořádá Marc.

4. Jejich texty nemají hlavu ani patu

Pod tenhle výrok bych se i podepsala. Nikdy jsem nepochopila, jak dokážou složit pět alb na jedno a totéž téma - jdeme směle do boje, pokud nezahyneme, snad zvítězíme, ale nikdy se nevzdáme. No dobře, Seasons jsou o něčem jiném, možná i dvě tři jiné, ale opravdu jsem neměla čas, sílu ani vytrvalost prokousat se všemi jejich texty. Prvních deset stačilo, a možná by stačil i jeden - ten úplně první, Valley of the Damned, tam je to všechno a další jsou jen jeho klony.

5. Jejich hudba je naprostá nuda.

Tak to ani náhodou. I kdybych poslouchala jednu a tutéž jejich píseň pořád dokola (což se mi zpočátku občas stávalo, aniž bych si toho všimla - ale teď už opravdu ne), budu se u toho dobře bavit. Dragonforce jsou kapela, která hraje s radostí a pro radost. Nekladou si žádné ambice stát se průkopníky a tvůrci nových forem metalu, hrají to, co dobře umějí - a hrají to dobře a jejich fans si to užívají. A o tom to je.

6. Jejich sóla jsou jen nekonečné a bezcílné bloudění po strunách a hmatnících, případně klávesách, s jediným úkolem - zahrát co nejvíc not v co nejkratším čase.

No… některá sóla jsou vážně tak dlouhá a košatá, že se mi občas povede zapomenout, co že to bylo předtím, a další pokračování už mám za novou píseň. Tak nějak mohla vzniknout i představa z bodu 1… A možná si to už uvědomili i sami členové kapely a na posledním albu jejich délku i četnost výrazně zredukovali. Ale zase tím spoustu lidí nepotěšili...

7. Znějí jako hudba k počítačové hře.

Tak to vůbec. I když… já vlastně počítačové hry skoro nehraju a když už, tak s vypnutým zvukem. Ale jsem si jistá, že u hry s doprovodem Dragonforce bych určitě nechala SOUND ON.

8. Naživo znějí příšerně.

Tohle si asi na youtube neověřím - tam zní příšerně skoro všechno, co není oficiální studiová nahrávka. Uvidíme na koncertu v prosinci. Dragonforce zahrají v pražském Rock Café v pondělí 3.12.2012.

dragonforce

Členové:

• Marc Hudson - zpěv
• Herman Li - hlavní/rytmická kytara a doprovodný zpěv
• Sam Totman - hlavní/rytmická kytara a doprovodný zpěv
• Vadim Pruzhanov - klávesy a doprovodný zpěv
• Dave Mackintosh - bicí a doprovodný zpěv
• Frédéric Leclercq - basová kytara a doprovodný zpěv

Diskografie - alba:

• Valley of the Damned (2003)
• Sonic Firestorm (2004)
• Inhuman Rampage (2006)
• Ultra Beatdown (2008)
• Twilight Dementia (živé album - 2010)
• The Power Within (2012)

Web: dragonforce.com

Zdroj foto: dragonforce.com




 
Banner

Přihlášení



Aktuality

  • STRUNY PODZIMU

    23. ROČNÍK FESTIVALU — Mezinárodní hudební festival Struny podzimu už potřiadvacáté přinese typicky osobitý výběr kvalitní hudby. Letošní...

Devadesátky


Rozhovor

Mít svůj „dream team“ je opravdu „dream“, říká zpěvačka Tereza Černochová

Cernochova perexŠiroké publikum ji prvně zaznamenalo, když se ještě vlnila v dívčím triu Black Milk. Později na sebe Tereza Černochová upozornila prvním sólovým albem Small Monstrosities, kde zpívala hlavně cover verze písniček z přelomu sedmdesátých a...

Hledat

Chaty s osobností


Literatura

Bratři Lví srdce: Dojemný příběh pro malé i velké

200litKdo by neznal Astrid Lindgrenovou a její nesmrtelné „Děti z Bullerbynu.“ Vesnička, v níž šest dětí zažívá neobyčejná dobrodružství, si získala miliony čtenářů po celém světě. Lindgrenová si ale uvědomovala, že zdaleka ne všichni mají v životě štěstí a že dě...

Divadlo

Balet Národního divadla 13. června uvede českou premiéru KAFKA: Proces

KAFKA Proces 4Třetí premiérou Baletu Národního divadla sezony 2018/2019 je moderní inscenace renomovaného italského choreografa Maura Bigonzettiho, který se nechal volně inspirovat stejnojmenným mistrovským románem Proces Franze Kafky z roku 1914. Fas...

Film

Odvaha je jediným životním měřítkem, když něco opravdu chceme, uděláme cokoliv

Milovana

Dnes vám nabídnu tip na starší švédský kousek Till det som är vackert, u nás uvedený pod názvem Milovaná. V hlavní roli zde uvidíme Alicii Vikander - tento snímek jí otevřel dveře do světa filmu a upozornila jím na sebe. Za roli Katariny byla ocen...