Reklama
Banner

MASTERS OF ROCK 2012: NEDĚLE 15.7. JEŠTĚ JEDNO PIVO!

Email Tisk

Uteklo to zase neuvěřitelně rychle a před námi byl už jen poslední, čtvrtý den. Ale pozor! Před poslední kapelou večera nám bylo naznačeno cosi o přídavku pro příští ročník - jenže dá se vůbec vydržet pařit pět dní v kuse...?

 

 

1. MISTAKE

Trojice kluků z Babic vyhrála letošní soutěž Bandzone Rock Max 2012, což jim přineslo možnost vystoupit na hlavní Ronnie James Dio Stage. Užili si svých třicet minut slávy, určitě na ně přišlo víc lidí, než kdy předtím ve své kariéře zažili.

2. SALAMANDRA

rozjela letos konkurs a pozvala si na pódium desítku diváků, vybraných na základě zaslaných nahrávek, aby si s ní zazpívali jejich píseň, věnovanou festivalu a nazvanou, jak jinak, než Masters Of Rock. Sešli se na stagi v úplném závěru setu Salamandry, který byl jako vždy parádní, skvěle se poslouchal a měl více než dostatečný ohlas - kapela rozhodně nemusela mít obavy, že bude hrát pro beton.

alt

3. ŠKWOR

Na tyhle nu-metalové hmyzáky je docela těžké nenarazit, vymetají festivaly jeden za druhým a publikum je bere. Jejich zatím poslední album Drsnej kraj vyšlo už vloni na jaře a dobře zapadá do jejich dosavadní tvorby. Krátké, snadno zapamatovatelné písně, které si přímo říkají o zapojení publika, texty bez servítků a jadrná čeština. Škwoři jsou dobří.

Setlist:

1.    Tak to jsme my
2.    Celebrity
3.    Ty lhát mi smíš
4.    Za barevným sklem
5.    Kámen
6.    Vyvolenej
7.    Nebuď debil
8.    Banda komiků
9.    Může se stát
10.    Sama
11.    Sraž nás na kolena
12.    Pohledy studený
13.    Sympaťák
14.    Mý slzy neuvidíš

4. SKYFORGER (Lotyšsko)

Druhý a poslední zástupce folkmetalu na letošních Masters, jejich písně jsou v mateřské lotyšštině. Komu ještě zbývaly nějaké síly, mohl je tady nechat. Hráli dobře, ale Korpiklaani jsou přece jen o třídu výš.

5. DOGA

Izzy podruhé, tentokrát v češtině. Hudba poněkud putykovitého charakteru, ale chytlavá.

Zahráli mj. Dolce vita, Když chlapi tančí, Nejsi nevinná, Prokletí, Poletuju - a s tou poslední vypustili mezi dav spoustu černých a bílých balónků s jejich logem... vtipné.

6. HELL (Velká Británie)

Tohle byla stoprocentně noční kapela, bohužel hrající ve dne. Zpěvákovi muselo být v tom černém hábitu na paty a s kapucou dost těžko, protože se zrovna na chvíli ukázalo i sluníčko. Na rozdíl od Powerwolf mě jejich pseudoreligiozita nějak nebere, protože se berou až moc vážně.

Při jejich koncertu jsem s dost velkou beznadějí postávala v nekonečně dlouhé frontě na autogramiádu nové sestavy Sabaton. Švédská soldateska si pro nás původně nachystala bezmála dvě hodiny času, ale nakonec vinou nějakého organizačního zádrhele začala autogramiáda skoro o hodinu později. Posouvali jsme se po centimetrech a pořád to bylo tak hrozně daleko... - ale Sabaton opět prokázali, jako už mnohokrát, že jim jejich fanoušci nejsou lhostejní. Bez váhání přihodili druhou podpisovku po osmé hodině, tam už jsem uspěla. A pokud vím, neodešli, dokud se nepodepsali všem svým fans.

alt

7. PAUL DI ANNO (Velká Británie)

Bývalý zpěvák Iron Maiden se už před mnoha lety nedobrovolně vydal na sólovou kariéru a jeho příhody i průšvihy nejen že by vydaly na knížku - on ji skutečně vydal. Někdy si ji budu muset přečíst, už její název The Beast dává ledacos tušit. Tady ve Vizovicích předvedl se svou skupinou nářez, hodný protřelého rockového válečníka, a bylo na něm znát, že si to užívá.

Hrál převážně covery Iron Maiden - mj. Charlotte The Harrot, Killers, Remember Tomorrow, Genghis Khan, ale také své věci jako Children of Madness nebo Marshall Lockjaw. Na MOR odehrál úplně poslední koncert svého letošního turné, pak má v plánu dát si pauzu a věnovat se rodině. To jsem zvědavá, jak dlouho to vydrží…

alt

8. TIAMAT (Švédsko)

Jejich atmosférická hudba by se taky o moc líp vyjímala v noci nebo aspoň za šera - aspoň že se nad stagí v té době stahovaly těžké šedé mraky a chvílemi i sprchlo, k nim to perfektně sedlo. Zpěvák Johan Edlund zaujal kromě svého hlubokého a podmanivého hlasu také tím, že byl v klobouku a bos. Byl to vítaný odpočinek před večerním vyvrcholením festivalu, klidná a pomalá hudba, ovšem perfektně zahraná. Na poslední dvě písně si přizvali posilu s brutálně deathmetalovým vokálem, nejsem si jistá, zda jsem dobře zachytila jméno Matt Core.

Zahráli mj:

Children Of The Underworld
Cain
Whatever That Hurts
Divided
Vote For Love
Brighter Than The Sun
Until The Hellhounds Sleep Again
Cold Seed
The Sleeping Beauty
Gaia

alt


9. GOTTHARD (Švýcarsko)

Teď už večer nabíral obrátky a na pódiu se střídala jedna zajímavá kapela za druhou. Gotthard rozjeli letos zjara velký comeback po více než roční odmlce, jejíž příčinou byla tragická smrt zpěváka a frontmana Steva Lee. Našli náhradu ve Švýcarovi Nicovi Maederovi (mimochodem, má velice podobný hlas jako Steve), nahráli s ním skvělé album Firebirth a vyrazili do světa přesvědčit se, zda na ně mezitím nezapomněl. Tuším, že o ně bude teď velký zájem - Nic je taky sympaťák a šlape jim to spolu parádně. Kromě zpěvu hraje i na kytaru, což ve Vizovicích předvedl mj. v písni Starlight nebo v krásném akustickém intru k Remember It's Me. Píseň One Life, One Soul věnovala skupina památce Steva Lee.

Setlist:

1.    Dream On
2.    Gone Too Far
3.    Starlight
4.    Top Of The World
5.    Remember It's Me
6.    Sister Moon
7.    Master Of Illusion
8.    Hush
9.    One Life, One Soul
10.    The Story's Over
11.    Mountain Mama
12.    Right On
13.    Lift U Up
14.    Anytime Anywhere

alt

10. ARCH ENEMY (Švédsko)

Také v této švédské melodic-deathmetalové bandě, s ďáblicí Angelou Gossow u mikrofonu, došlo ke změně sestavy. Jeden ze zakládajících členů, bratrů Ammotů - mladší Christopher - definitivně zběhl od deathmetalu a nahradil ho Američan Nick Cordle (Arsis). Nick má klasické hudební vzdělání, ale v metalu je samouk. Naučil se to tedy skvěle, mít klobouk, tak smekám. Nebyl poznat sebemenší rozdíl, krásné melodie kytar zpívaly do noci přesně tak jako vloni v Plzni a Angela je doplňovala svým dynamickým vokálem. A husí kůže při kytarových sólech nebyla vyvolána jen večerním chladem. Skvělý koncert.

Setlist:

1.    Yesterday Is Dead And Gone
1.    Ravenous
2.    My Apocalypse
3.    Bloodstained Cross
4.    The Day You Died
5.    Under Black Flags We March
6.    Dead Eyes See No Future
7.    In This Shallow Grave
8.    No Gods, No Masters
9.    Dead Bury Their Dead
10.    We Will Rise
11.    Nemesis

A pak už k prasknutí narvaný areál netrpělivě očekával příchod úplně poslední kapely letošního desátého ročníku Masters Of Rock.

11. SABATON (Švédsko)

Co se změn v sestavě týče, na Sabaton letos nemá nikdo, a hned tak mít nebude. Nedávný odchod hned čtyř ze šesti členů skupiny vyvolal v řadách jejich fanoušků pořádnou vřavu, ale rozbouřené vody se snad už uklidnily, tím spíš, že šlo v podstatě o rozchod přátelský a klidný a „odejití“ členové se budou metalu věnovat dál - založili spolu se zpěvákem Nilsem Patrikem Johanssonem (Astral Doors) a baskytaristou Stefanem „Pizza“ Erikssonem, kterého si uzmuli ze „Sabaton crew“, novou kapelu Civil War.


Sabaton zatím nenašli vhodného klávesáka, takže prozatím hrají v pěti s klávesami z playbacku (v tomto případě jsem ochotná přimhouřit očko). Jejich křest ohněm se odehrál za oceánem při jejich prvním americkém turné v pozici headlinerů. Mají za sebou zatím nějakých čtyřicet koncertů a je jasné, že skvělé sehranosti předchozí sestavy ještě hned tak nedosáhnou. Jejich koncert začal s bezmála půlhodinovým zpožděním, první tóny intra The Final Countdown se ozvaly přesně ve 22:53 (netrpělivě jsem kontrolovala čas téměř každou minutu). Ale stálo za to, vydržet.

Určitě to nebylo bezchybné vystoupení, narozdíl třeba od takových Deathstars, kteří posadili každý tón a každý úder bicích naprosto přesně a precizně na své místo - ale byl to koncert odehraný srdcem. A to především srdcem frontmana Joakima Brodéna (po mamince napůl Čecha), který chvílemi jen těžko skrýval své dojetí a bylo na něm znát, že je atmosférou vizovického kotle neuvěřitelně zasažen. Když vzpomínal na to, jak tady ve Vizovicích hráli prvně v roce 2007 dopoledne pro pár stovek diváků, prohlásil, že dnešní vystoupení je jeho splněný sen. A myslím, že nikdo o jeho slovech nepochyboval a prožívali jsme jeho nadšení spolu s ním.

Opět posílal do publika své populární hlášky o českých holkách (you have really big, beautiful... eyes) a českém pivu, ale rozdával také dárky - jedenáctiletý Honzík, určitě jeden z nejmladších účastníků koncertu, dostal od Joakima při přídavku jeho vlastní brýle (načež Joakim prohlásil, že teď je už nejen hluchý, ale i slepý). Neznám nikoho druhého, kdo by dokázal hodinu a půl podávat tak neuvěřitelné fyzické výkony, skákat a pobíhat z jednoho konce stage na druhý a přitom ještě naplno zpívat. Asi nikdo by mu nemohl vyčítat občasné intonační úlety - naprostá většina z nás by po deseti minutách takové rozcvičky plivala plíce. „Ještě jedno pivo“ donesl Emil asi pětkrát, dočkali jsme se jedinečné písně složené jen a pouze pro tento festival - Far From The Fame o českém válečném pilotu Karlu Janouškovi, a při přídavku Primo Victoria skákaly snad i sudy v likérce.

Setlist:

1.    The Final Countdown + The March To War (tape intro)
2.    Ghost Division
3.    Uprising
4.    Gott Mit Uns
5.    Panzer Battalion
6.    Cliffs Of Gallipoli
7.    Swedish Pagans
8.    40:1
9.    The Price Of A Mile
10.    Talvisota
11.    Midway
12.    Into The Fire
13.    Far From The Fame
14.    Carolus Rex
15.    Attero Dominatus
Přídavek:
16.    The Art Of War
17.    Primo Victoria
18.    Metal Crüe

SABATON pro mě byli skutečným headlinerem letošního ročníku Masters of Rock. Možná to teď, podle mého líčení, vypadá, že byl na stagi jen Joakim, ale byla to týmová práce - i když se stále ještě s novými členy trošku hledají. A už se těším na jejich další koncert - slíbili, že k nám opět brzy přijedou. Jakož i další kapely z letošního ročníku - Kamelot a Gotthard už svoje podzimní koncerty oznámili a na další se budeme těšit. A za rok zase nashledanou ve Vizovicích!


Masters of Rock 2012
Datum a místo konání: 12.-15.7., Vizovice, areál likérky Rudolf Jelínek
Pořadatel: Pragokoncert
Hodnocení: 110 %

Zdroj foto: Jiří Rogl - Rock On Stage
Zdroj videí: YouTube.com



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Komentáře   

 
+1 #1 sabatonwrada 2012-07-25 14:49
'neznám nikoho druhého,kdo by to dokázal', viděla si někdy koncert Iron Maiden?:P jinak fajn report, příjemný čtení
Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

EVA HOUSEROVÁ-STENGLOVÁ

spisovatelka, šéfredaktorka Klubu žen s nadhledem http://www.nezoufalky.cz

Muzikál:


MÝDLOVÝ PRINC (v pražském divadle Broadway)

Tak takhle jsem se v divadle dlouho nepobavila. Podstatou úspěchu tohoto muzikálu je jeho ryzí českost bez snahy o bombastičnost. Příběh o tom, že i když to s námi jde někdy z kopce, vždy je možné ten kopec nakonec zdolat. Účinkující vás od otevření opony až do poslední vteřiny děkovačky strhnou svým entusiasmem a předají vám energii, přesně tak, jak to má v divadle být. Mluvené dialogy se přelévají ve zpívaná a tančená čísla, nikde žádné falešné spoje a prostoje. Autor a režisér Radek Balaš prostě muzikál dokonale ovládá, Daniel Dvořák mu postavil ve vteřině proměnitelnou scénu, a Mýdlový princ tak má pravý muzikálový šmrnc. Budete si s nimi zpívat Neckářovy písničky a budete i trochu dojatí, protože před touto legendou naší populární hudby, která i přes zdravotní problémy stále září, je třeba smeknout. Tak jak to udělal i celý muzikál…

Banner

Anketa


Pacient 11

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Co se stalo s Popelkou po svatbě

co se stalo s popelkou po svatbe 200Přiznám se, že rodinné konstelace jsou něco, co jsem tak nějak z principu odmítala pochopit. Když se do tohoto hávu zahalí klasické pohádky a mýty a navíc je tu slíbena odpověď na otázku, co se ...

Zábavný kabaret o božské Marilyn

200divZnámé iniciály MM byly zárukou kasovního trháku i přesto, že jejich samotná majitelka a platinová kráska Marilyn Monroe byla velice nespolehlivá a svou image vystavěla na svém největším nešvaru - nedochvilnosti. Snad se i právem domnívala, že na hvězdu její...

Zvony nad Tbilisi zvoní umíráček

Zvony 200Dokumentární film Pavla Kolaji Zvony nad Tbilisi (2012) přibližuje stav kinematografie v současné Gruzii - a vyznívá jako nostalgické ohlédnutí na časy, kdy sice s obtížemi, ale přece jen vznikaly výsostně umělecké f...

Cenami ověšení HEIDEN: „Máme double a jsme na obláčku“

altBrněnská metalová skupina HEIDEN vyhrála žánrového Anděla v kategorii Hard´n´ Heavy a také rockovou cenu Břitva za album Dolores. Jejich bubeník a manažer Eins...