Jen o málokterém hudebním interpretovi bychom mohli říci, že jeho alba mají (co do kvality) bezvýhradně vzestupnou tendenci. Nebo že jsou alespoň všechna na stejné úrovni. Vždy se najde nějaká deska, která je v určitém slova smyslu horší, než ty ostatní – z důvodů tvůrčí krize, přehnané snahy inovovat… A to je potom skutečně příjemný pocit, poslouchat již šesté studiové album Reginy Spektor, nesoucí název What We Saw From The Cheap Seats, a vědět, že za více než desetiletou kariéru tato zpěvačka ani jednou neuklouzla a její hudba stále kvete. A ten květ je s každou novou deskou krásnější.
Další Bob Dylan
Regina Iljinična Spektor se narodila v tehdejším SSSR, kde žila až do svých devíti let. Navzdory tomu se považuje za Američanku. K hudbě tíhla již od malinka, zpočátku jen k vážné, posléze však objevila svůj budoucí vzor, ženskou obdobu Boba Dylana, písničkářku Joni Mitchell, a tím začala i její vlastní dráha v hudební branži. První dvě alba (11:11 a Songs) si vydala sama, poté podepsala smlouvu s Warner Bros. a její kariéra se rozběhla naplno.
Regina Spektor je často, spíše než jako zpěvačka, označována jako písničkářka, což má své logické opodstatnění – její písně stojí a padají primárně s textem. Tím samozřejmě nechci nijak znehodnocovat další stránky jejího hudebního projevu, jež jsou rovněž nezaměnitelné, ale pokud nevíte, o čem Regina zpívá, přicházíte tím o podstatu písně a výsledný dojem rapidně klesá.
Co bylo po ruce…
Nové album opět nese prvek pro Reginu Spektor tolik typický – do písní zlehka přimíchává to, co se jí zrovna líbí. Tentokrát je to electro. A jazz. A také chanson. Zkrátka a dobře, co Regině zrovna padlo do ucha, to použila. Je to, jako když pejsek s kočičkou vařili dort – výsledek je však diametrálně odlišný. Je více než zarážející, že to, co projde jejíma rukama, se mění záhy v kvalitní hudbu. Tomu se říká skutečný talent.
Již samotný název What We Saw From The Cheap Seats (Co jsme viděli z levných míst) něco nepřímo napovídá i o novém pojetí písní – jsou více velkolepé, epické, teatrální (pro někoho možná i kýčovité) a na velkých, silných událostech demonstruje Regina ten malý, subjektivní pocit, jenž je pro onoho člověka vlastně také velkolepým zážitkem. Zpívá-li potom v písni Don’t Leave Me (mimochodem – jedná se o novou verzi závěrečné písně alba Songs) „I love Paris in the rain…“ je zatím skryto mnohem víc, než se může na prvních pohled (poslech) zdát.
Bezchybná Regina?
Ač je to zvláštní, musím přiznat, že každá píseň z tohoto alba stojí za poslech. Ať už multižánrová Oh Marcello, bluegrassová Jessica, nebo smutná balada How – každá je jiná, každá krásná, každá si zaslouží pozornost. Netvrdím, že poslech je to jednoduchý, album doceníte asi tak po třetím, čtvrtém přehrání, o to více pak ale stojí za to.
Samozřejmě, že ani toto album není tak dokonalé, jak by se mohlo zdát – chybí tu nějaký skutečně strhující hit, díky kterému bychom mohli novou Reginu slyšet i v rádiích a přebývají nádechy/výdechy v písni Open, které jsou doslova maniakální, skladeb je málo… Ovšem jako celek je toto album skutečným zážitkem, takže… Proč těchto pár drobností neodpustit? Vyplatí se to.
What We Saw From The Cheap Seats
Interpret: Regina Spektor
Seznam skladeb:
1. Small Town Moon
2. Oh Marcello
3. Don't Leave Me (Ne Me Quitte Pas)
4. Firewood
5. Patron Saint
6. How
7. All The Rowboats
8. Ballad Of A Politician
9. Open
10. The Party
11. Jessica
Stopáž: 37:18
Vydavatel: Supraphon / Warner Music
Vydáno: 28.5.2012
Honocení: 85%
Zdroj foto: www.consequenceofsound.net
| < Předchozí | Další > |
|---|