Reklama
Banner

„Masters of Rock je jeden z nejlepších evropských festivalů.“ tvrdí Tomas (Bloodbound)

Email Tisk


altBloodbound je šestičlenná švédská heavy / powermetalová skupina, kterou založili v roce 2004 bývalí členové skupiny Street Talk Fredrik Bergh a Tomas Olsson. Písně skupiny jsou tématicky směrovány převážně do nadpřirozena, mezi upíry i démony, do světa Pána prstenů i mezi drsné bojovníky z dávných legend. Jejich hudba je typická svými chytlavými melodiemi a výraznými refrény, dokonalou propracovaností a plným zvukem, vyplývajícím z nástrojového obsazení i z pěveckých kvalit hlavního vokalisty i ostatních členů skupiny.

 


V Česku má skupina svou stabilní fanouškovskou základnu, vystupuje zde poměrně často a její asi nejznámější píseň Nosferatu se dostala i na DVD z MOR 2008.

Požádala jsem kapelu o rozhovor, abychom se dozvěděli něco víc o její minulosti, současnosti i budoucnosti. Odepsal mi jeden ze zakládajících členů skupiny, kytarista Tomas Olsson, a ochotně odpověděl na všechny položené otázky.


Ahoj, Tomasi! Nejdřív bych ti chtěla poděkovat za spolupráci a říct ti, jak moc jsem nadšená z toho, že budete letos zase vystupovat v Česku. A s tím souvisí moje první dvě otázky.

Ve srovnání s ostatními švédskými metalisty nevystupujete naživo moc často. Proč?

Snažíme se sehnat nějakou dobrou agenturu, která by nám zajišťovala koncerty, ale je to těžké. Pro ty velké agentury nejsme příliš známá kapela a ty malé zase většinou za moc nestojí. Je to především o penězích a my bohužel nemáme na větší turné dostatečnou podporu.

Pokud ale vyjedete na turné, Česko nikdy nevynecháte. Dokonce v některých letech bylo Česko (a případně ještě jedna další země) jediným místem, kde jste kromě Švédska vystupovali. Máte k naší zemi nějaký zvláštní vztah? A co si myslíte o českých fanoušcích?

Česká republika patří k zemím, kde hrajeme nejradši. Vaši fans jsou prostě skvělí a kdykoliv k vám přijedeme, máme pocit, že jsme vítaní. Masters of Rock je jeden z nejlepších evropských festivalů a my si vystoupení na něm vždycky maximálně užíváme.

alt

Vaše zatím největší turné bylo v roce 2009, k vydání alba Tabula Rasa. Tenkrát jste hráli se Sabaton a Hammerfall. Jaké to bylo? Bavili jste se dobře? Máte nějaký legrační zážitek?

To bylo úžasné turné. Měli jsme společný tourbus se Sabaton a byla to bomba! Na posledním koncertu jsme vtrhli na pódium a navlíkli jsme Jockemu ze Sabaton (Joakim Brodén) velikánskou afro paruku a umíš si představit, jak v tom vypadal?!? A Joacim Cans z Hammerfall měl naši skupinu taky vždycky rád a já bych mu chtěl poděkovat za jeho podporu. :)

Když mluvíme o Sabaton - co říkáte na to nedávné zemětřesení v jejich sestavě?

Bylo nám z toho dost smutno, když jsme se to dozvěděli. Máme ty kluky všechny opravdu moc rádi, odehráli jsme spolu spoustu koncertů a jen doufáme, že to pro všechny dopadne dobře. Ti původní členové tam budou chybět.

Změna v sestavě skupiny není nikdy snadná, ať už pro kapelu samotnou, nebo pro její fanoušky. Můžeš nám prozradit, co bylo za častými odchody Urbana breeda ze skupiny a jeho opětovnými návraty? A máš tušení, co s ním je teď? Zdá se, že z metalového světa před nějakým rokem a půl záhadně a definitivně zmizel...

Prostě jsme s ním dál nemohli spolupracovat. Naše představy o tom, jakou hudbu chceme dělat, byly příliš rozdílné. Fakt jsme se snažili, dostal ještě jednu šanci, ale nefungovalo to. Museli jsme ho nechat jít svou cestou. Víš, on je spíš na melodický hard rock než na metal. Myslím, že teď zpívá v nějakých kapelách, co dělají covery.

alt

Teď je s vámi už asi dva roky nový zpěvák - Patrik “Pata” Johansson. Kde a jak jste ho našli? Dělali jste konkurs nebo jste ho znali už dřív, byl to kamarád nebo tak něco?

Byl to náš dobrý kamarád a fanoušek skupiny. Věděli jsme, že umí zpívat a taky je to fajn kluk, jeho hlas se nám vždycky líbil, a tak jsme se rozhodli to s ním po Urbanově odchodu zkusit. A hned od začátku byl skvělý, takže jsme už ani nehledali nikoho jiného. A taky s sebou přinesl spoustu pozitivní energie a všechno nás zase konečně začalo bavit!

Patrik má hodně jiný hlas než Urban, trošku mi připomíná Němce Michaela Bormana z vašeho skvělého alba Book Of The Dead. A vaše čtvrté album Unholy Cross, které nazpíval, je prostě fantastické. Každá píseň je bomba. Mám pocit, že kapela je teď hodně v pohodě, šlape vám to spolu a navzájem si sednete.

Přesně tak. Teď máme skvělé období, cítíme se silnější než kdykoliv předtím, všechno se daří, držíme spolu a hlavně nás to moc baví! Patrikův hlas k naší hudbě dokonale sedne, mně přijde jako mix Bruce Dickinsona a Tobiase Sammeta.

Vaše hudba má svůj nezaměnitelný “bloodbound copyright” zvuk, který je hodně heavy a přitom melodický, se skvělými hudebními motivy a chytlavými refrény. Já ho prostě miluju, a určitě nejsem sama. Řekni nám něco o vaší práci na nových písních - kdo skládá hudbu a kdo texty, kdo je ve vaší skupině hlavním skladatelem - je to jedna osoba nebo pracujete v týmu? Případně - kolik piv je potřeba na parádní riff nebo refrén?

Většinu hudby a textů píšu já a Fredrik (Fredrik Bergh, klávesy a doprovodný zpěv), ale spolupracují všichni z kapely. Patrik už se teď taky víc zapojuje. Já vlastně pracuju na nových věcech pořád - pokaždé, když vezmu kytaru do ruky, zkouším něco vymyslet, třeba jen pár tónů, nějaký motiv nebo riff. A texty skládám většinou večer v posteli. A máš pravdu, po pár pivech vznikla už spousta dobrých nápadů!

alt

Ještě k vašim textům - na webu jsem si v profilech členů skupiny přečetla, že - tak či onak - mnozí z vás mají rádi tvorbu Stephena Kinga. A když jsem poprvé slyšela píseň Behind The Moon - “...plála snad ta svíce, byl ten koberec roztrhán...? ...okno zrcadlí tě, tvář, již vidím, však není tvá...” měla jsem pocit, že jsem v jednom z jeho horrorů - a to jsem tenkrát vaše profily ještě neznala. A podobný pocit mám u mnoha vašich písní. Inspirujete se také jeho tvorbou?

Určitě, knihy i filmy nás hodně ovlivňují a Stephen King je úžasný. Většina našich textů je o temných stránkách života, o tom se mi dobře píše. Koresponduje to s naší hudbou a vytváří to tu správnou atmosféru.

A teď jedna osobní otázka: vím, že Olsson je ve Švédsku hodně obvyklé jméno - ale dva Olsseni v jedné kapele, je to čistě náhoda nebo jste příbuzní?

Henrik je můj bratr. A je skvělé mít ho v kapele. Jsme si blízcí, dobře se nám spolupracuje a můžu se na něj vždycky spolehnout.

Vaše zatím poslední, čtvrté album Unholy Cross je fantastické. Teď pracujete na páté studiovce. Kdy má vyjít? Prozradíš nám, na co se můžeme těšit? Určitě to bude další heavy nálož tajemna a fantastických příběhů. Řekni nám o ní víc!

Nové album vyjde někdy v říjnu nebo listopadu 2012. Momentálně jsme ve studiu a nahráváme. Bude to znít trošku jako první polovina Unholy Cross a budou tam epické metalové hymny, ale taky hodně heavy skladby. A Patrik zpívá líp než kdykoliv předtím. Už se fakt moc těším, až album vyjde, a jsem zvědavý na reakce fanoušků.

Můžeme se těšit na ochutnávku z nového alba na Masters of Rock 2012?

Mluvili jsme o tom v kapele, bylo by to zajímavé oživení našeho vystoupení. Jednu novou věc možná zahrajeme, ale zatím to není jisté.

Na obalech vašich alb se vyskytuje stále jedna a tatáž ohavná bytost. Jde o nějakého blízkého přítele skupiny? A objeví se i na pátém albu? Kdo je jeho stvořitelem?

Náš maskot Nosferatu samozřejmě nesmí chybět ani na pátém albu, ještě nevíme přesně, v jaké podobě tam bude, ale jedno je jisté - bude ještě ošklivější a zlejší než kdy předtím. Pro naše první album nám ho namaloval skvělý Mark Wilkinson, který dělal obaly pro kapely jako Iron Maiden, Judas Priest nebo Megadeth.

Chystáte se po vydání alba vyjet na turné? A pokud ano, tak kam?

Doufám, že ano, a Česká republika je v seznamu úplně nahoře. Pracujeme na tom a uvidíme, jak daleko nás pustí naše omezené finance.

Tomasi, děkuji ti za rozhovor a těším se na vaše vystoupení na Masters of Rock!

I tobě dík za rozhovor, Jano, a doufám, že tě uvidíme na MOR v první řadě!

Zdroj foto: bloodbound.se


 

Komentáře   

 
0 #1 Skvělé jako obvykleRegina Feiferová 2012-05-13 23:30
Co napsat k autorčiným článkům? Jedno slovo: SKVĚLÉ! Díky za ně, a do budoucna: "jen houšť a větší kapky". Regina
Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Agatha Christie: Slečna Marplová odhaluje
ImageRadioservis v těchto dnech přichází na trh s vydáním dvou detektivek oblíbené anglické autorky Agathy Christie. Jejího věhlasného detektiva Hercula Poirota zná snad každý – když ne z knížk...
Taková normální rodinka vytvořená z prachu hvězd

200diV naší galaxii je asi 200 miliard hvězd. Z toho asi 10 miliard podobných našemu Slunci. Asi. Protože ročně se narodí asi 7 hvězd a několik umře. Kolem většiny hvězd obíhají dvě i více planet. To je asi 1 bilion planet. Z toho asi 1 miliarda podobných Zemi....

Terminátor 2: Zničí nás umělá inteligence?

terminator 2 schwarzeneggerV roce 1991 se Američani přestávají mazlit s filmovými efekty a i když na to nemají pořád to nejlepší vybavení, na film Terminátor 2: Den zúčtování se dá koukat dodnes. Leckomu ukápne nostalgická...

Do Příbrami putují české i zahraniční hvězdy klasické hudby, začíná 48. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka

Devět klasických koncertů, dvě dětská představení, jedno benefiční vystoupení, premiéra literárně – hudebního projektu či soutěže v oboru skladba. Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram otevírá ve dnech od 28. dubna do 26. května svůj již 48. ročník a podobně jako v předešlých letech přiveze do Příbrami a jeho okolí vynikající umělce z oblasti klasické hudby a bo...