Reklama
Banner

Schodiště: škleby a smutky jako jistota

Email Tisk
ImageKdo říká, že kapely vzešlé z tzv. nové vlny 80. let jsou archaické, trapné či mrtvé, nemá až tak úplně pravdu. Důkazem je Schodiště navazující na formaci Nahoru po schodišti dolů band. Nové album Roztoky přesvědčuje, že novovlnné zbraně mohou být účinné i dnes.  



Nasát do sebe atmosféru přítomnosti, nechat ji v sobě bublat a pak ji přetavenou pustit do lidí. V tom spočívalo kouzlo muzikantů, kteří před třiceti lety přinesli na scénu něco tak neobvyklého, že z toho tehdejší režim chvílemi panikařil. Síla ironického šklebu v mnoha písních zkrátka fungovala.

Těžko říct, jestli to byl záměr, ale kapela Schodiště otevírá své čerstvé album skladbou, která by mohla být označena za hymnu těchto dnů – Netáhnou: “...jsem v hajzlu, budu spláchnutej/ oholenej, oblečenej, obutej/ jsem v hajzlu, konečná stanice/ Olšany, Motol, Strašnice...” Parádní trefa do období, kdy média dokola opakují slovo krize a spousta lidí pociťuje existeční ohrožení. Pokud jste na tom podobě, zpívejte si tenhle hit: “...stáhnou mě, stáhnou i s úroky/ stáhnou někam do stoky/ stáhnou kůži, stáhnou peřiny/ padám držkou do hlíny...”

Image

Důležitým motivem, který se všelijak (možná nevědomě) proplétá většinou textů, je životní skepse pramenící z toho, že člověku ubývají síly a smrt se přibližuje. A hlavně, některé věci nezměníte. Jako příklad může posloužit píseň Stařena – “...jsem stařena v pase zlomená/ prodávám lístky na druhý břeh/ nehledě na to, jaká platí měna/ nalodím všechny, když zadrží svůj dech...”

Nejrozšířenějším tématickým zdrojem je “to něco” mezi ženou a mužem. Schodišti se daří vyjádřit erotické napětí (Maha maha) i odumírání přitažlivosti (Nebudu). To vše s typickým úšklebkem a snad i pochopením pro realitu života. Hitové ambice může mít melancholická Sázava “...a v tom slaným moři prohání se hejno ryb/ jedna z nich mi slíbila, že bude zase líp...” Příjemným oživením jsou Byty, které si vzaly na mušku holčičí problém a svým zpěvem je ozvláštnila mladá bubenice Pája Táboříková. Ostatně právě ona společně s Ondřejem Fenclem pomohla kapele napumpovat mladou muzikantskou krev. Zdá se, že jemné mezigenerační jiskření může této formaci hodně pomoct.

Image

Nelze opomenout, že typickým znakem Schodiště je nezaměnitelný pěvecký výraz padesátníka Martina “Doktora” Krajíčka. Pro posluchače, kteří už více pamatují, je stejnou jistotou jako hudební projev celé kapely. Proč opouštět něco, co je pozoruhodně originální, že? Byla by to stejně pošetilé, jako kdybyste chtěli vymyslet přesnou stylovou škatulku. Například “klezmer punk” a další.        

Pochvalu si zaslouží booklet, kde najdete potřebné informace a hlavně texty všech dvanácti písní. Přečtěte si je dřív, než se při poslechu začnete sytit tím prazvláštním smutkem a hořkostí. Ale to nic, Schodiště už jiné nebude...

Důležité je, že momentálně má formu a jeho schody mohou hravě zdolat staří i mladí.

Název: Roztoky
Písně: 1/ Netáhnou, 2/ Maha maha, 3/ Byty, 4/ Kaktus, 5/ Strašák, 6/ Noc, 7/ Nebudu, 8/  Sázava, 9/ Stařena, 10/ Saky paky, 11/ Splín Revoluční třídy, 12/ Někdy 
Celkový čas: 46:23
Vydavatel: Indies Scope Records, 2011 
Informace: www.indies.eu, www.schodiste.org
Hodnocení: 85 %

Zdroj foto: Indies Scope Records


Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Cesta do pravěku: Pravěké dobrodružství Jirky s Jardou
ImageNakladatelství XYZ vydalo knížku, která je jedinečná pro chvíle volna. Cesta do pravěku – titul Arnošta Cahy V pravěkém světě z roku 1927 převyprávěla Jitka Škápíková a nově ilustrova...
Herecká legenda Lubomír Lipský oslaví devadesáté narozeniny

lubomir lipsky200Herecká legenda Lubomír Lipský oslaví 19. dubna významné životní jubileum, devadesáté narozeniny, a to aktivně na jevišti Divadla ABC, kde stále hraje v komedii Pan Kaplan má třídu rád. Městsk...

Za láskou šli by světa kraj

cirque 200Cirkus ve snové vizi. Tak by se dal nazvat projekt dvou režisérských es Jamese Camerona a Andrewa Adamsona, kteří spojili své síly s jedním z nejlepších světových cirkusů Cirque du Soleil. Film Cirque du Sol...

KONCERT MÍRU - Ve jménu lásky aneb hudbou pro více tolerance

Koncert miru Zululand 200V pražském Lucerna Music Baru proběhne 30. září koncert s názvem KONCERT MÍRU. Tento koncert je součástí projektu, který pod názvem Ve jménu lásky aneb hudbou pro více tolerance startuje svoje podzimní evropské turné.