Reklama
Banner

Pozdrav z koncertní fronty Daniela Landy

Email Tisk
ImageCo se vám vybaví, když se řekne Daniel Landa? Kontroverzní kapela Orlík? Muzikál Touha? Film Tacho? Nebo snad rallye a pořádná bouračka? Tohle všechno k Danovu životu neodmyslitelně patří, a ještě mnoho dalšího. V Česku je asi jen málo lidí, kterým je lhostejný. Má své nadšené fanoušky i nesmiřitelné odpůrce. Rebel a provokatér se s léty přece jen usadil a založil rodinu, stal se otcem tří dcer, mezitím natočil 8 studiových alb a spoustu dalších věcí, spolupracoval na šesti muzikálech a mnoha filmech, v posledních několika letech působí mimo jiné i jako psychologický kouč vrcholových sportovců, jak na sebe prozradil v nedávném televizním rozhovoru, a po třech letech opět k radosti svých příznivců vyrazil na turné po České republice.

Jeho turné, nazvané podle jedné ze skladeb Orlíku VOZOVÁ HRADBA, následuje po tříleté pauze od roku 2008, kdy odehrál sedm koncertů pro více než 70.000 diváků. Tehdy zajel i na Slovensko, letošní šňůra zahrnuje pouze země české - Ostravu, Brno, Pardubice a Prahu. O to větší byl možná zájem - koncert v Pardubicích, který jsem navštívila, sice úplně vyprodaný nebyl, ale ČEZ Aréna je hala podstatně větší než pražská Tesla (dříve Incheba, už dnes vyprodaná) a moc volných míst tam nezůstalo.

Dan Landa také umožnil svým fanouškům, aby se na jeho turné mohli spolupodílet - už v červnu nechal na svém webu hlasovat o playlistu, předložil seznam padesáti písní s možností doplňovat další podle vlastního výběru. V původní nabídce i ve finálním setlistu tak byla zastoupena většina jeho sólových alb, na okraji zájmu se ocitly jen muzikály a filmy - jediným zástupcem této části jeho tvorby tak zůstala píseň Touha ze stejnojmenného muzikálu.

Další výzvou ke spolupráci byla žádost o zaslání fotografií ke dvěma písním: Táta - fotografie tátů s dětmi, a Pozdrav z fronty - pochopitelně fotografie z vojenského prostředí. Fotky zaslané Danovými fanoušky pak při písních běžely v zadní projekci, možná se tam někteří účastníci koncertů stihli poznat. Přišlo mi to jako skvělý nápad, skoro si myslím, že by byla škoda nevyužít ho třeba pro videoklip nebo něco podobného.

Image

Koncert začal se zhruba dvacetiminutovým zpožděním, což se dá ještě vydržet, znám „umělce“, kteří na sebe nechávají čekat o mnoho déle. Posledních pět minut bylo odpočítáváno na zadní projekci a posledních pár vteřin nahlas celým sálem. Pokud mohu posoudit kvalitu zvuku - z mé pozice cca 4-5 metrů od pódia bylo nazvučeno opravdu dobře, hudba i zpěv byly velmi dobře slyšet, ale vadila mi jakási podivná „kouřová clona“ v celé hale, která divákům víc vzadu určitě dost znepříjemnila pohled na pódium.

Atmosféra na koncertu byla naprosto pohodová. Publikum bylo dost různorodé a řekla bych - napříč generacemi i životními styly. Muži a kluci s vyholenými hlavami v pohodě popíjeli pivo a povídali si s „civily“ v kostkovaných košilích nebo v tmavých rockerských tričkách a s vlasy do půli zad. V několika písních pomáhal Danielovi i dětský sbor - bez něj bych si takové Muže s padáky ani nedokázala představit. Ovšemže známější písně zpíval s Danem celý sál, a občas měl významnou výhodu v „karaoke textech“, které u mnoha písní běžely v zadní projekci. Ale ani Dan se občas neostýchal otočit se a kouknout na tahák. Je pravda, že - možná vinou jeho těžké autonehody v roce 2008 - mu občas vypadávaly části textu nebo pořadí slok, ale dokázal to pokaždé tak sympatickým způsobem omluvit, že mu to asi málokdo mohl mít za zlé. Daniel Landa je určitě populární, ale asi si nikdy nedělal ambice na pověst zpěváka se zlatem v hrdle a hlasovým rozsahem několika oktáv. Ani na koncertu v Pardubicích neoslňoval kvalitou zpěvu - ale mě, a určitě nejen mě, si získal svým sympatickým vystupováním, schopností udělat si sám ze sebe legraci („...tak tohle jsem zmotal - vypískejte mě!“) a v neposlední řadě svou otevřeností a upřímností. Tohle je kulturní portál, takže se nebudu vyjadřovat k Landovým proslovům mezi písněmi, které se vesměs týkaly politiky a současné politické situace. Uvedu jen tolik, že zatímco jeho tvorba především z počátků jeho kariéry mi občas připomínala pózu a něčemu jsem až tak moc nevěřila - na tomhle koncertě jsem mu věřila a brala jsem ho vážně.

Image

Na závěr jedna kritická připomínka na adresu pořadatelů (platí všeobecně ve sportovních halách): Absence šaten je zejména v chladnější polovině roku dost nepříjemná. Sedící si mohli problém vyřešit přece jen líp - ale absolvovat dvouhodinový koncert na ploše (plus čekací dobu před ním) ověšení taškami a bundami není nic moc.

Setlist:

1.    Vozová hradba (Orlík)
2.    Chlapeček z periférie (Valčík)
3.    Třista z místa (Best Of Landa)
4.    Malá díra v hlavě (Nigredo)
5.    Jen ať to sype (Nigredo)
6.    Tajemství (s dětským sborem) (9mm argumentů)
7.    Holky a mašiny (Chcíply dobrý víly)
8.    Valčík (Valčík)
9.    Zombice (Chcíply dobrý víly)
10.    Muži s padáky (a dětským sborem) (Pozdrav z fronty)
11.    Pozdrav z fronty (Pozdrav z fronty)
12.    Touha (s dětským sborem)
13.    báseň Král (nová věc, ke které nestihl napsat hudbu)  
14.    Blaničtí (Neofolk)
15.    1938 (Pozdrav z fronty)
16.    Táta (Neofolk)
17.    Bílá Hora (Neofolk)
18.    Nad Afghánistánem (Nigredo)
19.    Ona (Valčík)
20.    Chcíply dobrý víly (Chcíply dobrý víly)
21.    Ztracený hoši (Chcíply dobrý víly)
22.    Bohemia (nová píseň)
23.    Vltava (9mm argumentů)
24.    Protestsong (Neofolk)
25.    Čech (Orlík)

Přídavek:

26.    Šance (9mm argumentů)
27.    Motýlek (Chcíply dobrý víly)
28.    Čech





Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Průsečíky české literatury
ImageJak souvisí literatura s dalšími druhy umění, zejména s divadlem, filmem a hudbou? Jak pronikají na stránky psaných příběhů? Jaká jsou pravidla adaptace, přenesení písemného textu do sféry pohyblivých obrázků či d...
Iscenace Massenetovy opery Werther získala cenu ředitelky festivalu OPERA 2011
ImageNárodní divadlo moravskoslezské, se letos stejně jako v uplynulých ročnících, zúčastnilo prestižní operní přehlídky OPERA 2011, která se již po desáté konala v Praze. Festival není soutěžní přeh...
Jiřího Menzela léta rozmarná i hořká

menzelobalka perexObčas se i mezi režiséry vyskytne takový, který zatouží svým divákům sdělit, co všechno prožil a jak se kdy zachoval, zpravidla s výraznou tendencí hájit svá někdejší rozhodnutí a počiny. Tak si počínali pánové Jiří Weiss, Otakar Vá...

SWINGOVÁ LEGENDA GLENN MILLER ORCHESTRA V LEDNU 2016 NAPOSLEDY V ČR!

glenn200Proslulý orchestr odehraje po republice v průběhu ledna osm koncertů, kde představí svůj nový program. Uskupení je v Česku velmi populární, hity jako „Moonlight Serenade“ či „In the Mood“ si chodí poslechnout naživo stovky lidí a koncerty bývají čast...