Reklama
Banner

HONZA "Kirk" BĚHUNEK: "Hudbu dělám, protože bych bez ní nemohl být!"

Email Tisk
ImageMálokteré nebo snad žádné české rockové nebo metalové kapele se nepoštěstilo podepsat smlouvu se zahraničním nakladatelstvím. Dalo by se říct, že se právě začíná psát nová biografie pro českobudějovickou progressive-rockovou bandu SEVEN, protože jim se to podařilo a otevírají se jim obzory. Honza „Kirk“ Běhunek, kytarista, skladatel a hlava kapely, poskytl rozhovor pro Kultura 21.cz krátce před vydáním jejich nového alba Freedom Call, které vychází pod záštitou Nuclear Blast. Mnoho lidí by si mělo interview přečíst, protože pochopí, že pracovitost a vytrvalost jsou po zásluze odměněny, když vše děláte s životním odhodláním.

V září vydáváte s nové album „Freedom Call“ pod novým vydavatelstvím, a to Nuclear Blast. To se snad nikomu v metalu u nás nikomu nepodařilo. Co pomohlo tomu, aby si vás všimli?

Kapela měla vždy tendence hrát v zahraničí a mám pocit, že se nám tam vždy dařilo více než tady. Nevím proč to tak je, ale je, a i kytarové workshopy tam byly neskutečné. Myslím si, že vše najednou do sebe začalo zapadat, a proto se povedlo podepsat tak super smlouvu. S kapelou hostovali úžasní umělci ... Doro Pesch, Blaze Bayley ... hráli jsme s takovými hvězdami jako Uriah Heep, U.D.O., Primal Fear, Sinner, Helloween, Rage, Doro atd., kteří nás dobře hodnotili, odjeli jsme evropské turné s Rage a všechny recenze na kapelu byly velmi dobré a vím, že to bylo pro Nuclear Blast jednou z věcí, co pomohlo. Největší zásluhu na tom ale má Victor Smolski a management, který nám dopřál nahrávání v super podmínkách.

Co všechno vás teď čeká? Liší se tato spolupráce od spolupráce s předchozím labelem?

Teď nás za pár dní čeká vydání nového CD a nový videoklip a podzimní turné s výletem do Španělska. Moc se na hraní těšíme. Co je jiné, že Nuclear Blast mě zásobuje tunami rozhovorů z celého světa ... je to velice zajímavé a otázky jsou trochu jiné, než dostávám tady. Někteří si nás pamatují z turné. Věřím, že díky Nuclear Blast nás uslyší více lidí a moc si přeji, aby se jim  naše hudba líbila.

Když slyším Freedom Call, tak se mi vybaví německá metalová kapela. Ale je to název vašeho alba. Co byste o něm řekl …

Já vím, že název je stejný, ale text k písničce byl tak napsaný a už jsme to pak nějak neřešili. Album se nahrávalo v naprosté pohodě ve studiu u Petra Jandy. Vynikají práci odvedl nejen Victor, ale i  Petr Kovanda, a i když jsme točili 13 písní za 12 dní i s míchačkou, tak byla naprostá pohoda a sranda. Tak dobře se mi za celou dobu nenahrávalo, i když jsem měl velké zdravotní problémy s pravou rukou, přesto to bylo super!   

Image

Znáte už nějaké první reakce na CD? Jste nervózní z reakcí zahraničních kritiků na album?

Samozřejmě, že jsem trochu nervózní, to asi každý, kdo se snaží dělat něco dobře a záleží mu na výsledku. Nežiji v oblacích a vím, že jsou všude tisíce výborných kapel, ale přesto se snažíme, aby Seven byli originální a osobitou kapelou a pokud by byly recenze podobné jako na naše evropské turné, byl bych moc šťastný. Ale přesto všechno nám nejvíce záleží na fanoušcích, protože kdyby byly dobré recenze a neměli bychom pro koho hrát, bylo by to špatně.

Seven byla především instrumentální kapela. Osobou stojící za mikrofonem je v současné době Lukáš Písařík. Proč ta změna? Máte pocit, že vás to umělecky posunulo dál, a že i přijetí od lidí pod pódiem je vstřícnější?

Je velmi těžké najít osobitého a  dobrého zpěváka, není až tak důležité, jestli bude řvát jako Phil Anselmo nebo bude zpívat jako Glenn Hughes, ale jestli mu to uvěříš, i když já mám raději melodický zpěv. Proto jsme tak dlouho hledali zpěváka. Ale jak se říká, vše má dvě strany, díky tomu, že kapela hrála instrumentálně, jsem poznal Doro a mnoho dalších úžasných lidí a třeba díky nim se povedlo, co se povedlo. Hlavně dodnes s těmi lidmi spolupracuji. Je jasné, že zpívaná hudba je komerčnější a jednodušší na poslech. Jsou lidé, kteří poslouchají vážnou hudbu a na koncert by nešli, není důležité jakou kdo dělá hudbu, ale co mu přináší. Já nedělám hudbu, abych byl víc vidět či cokoliv jiného, já ji dělám, protože bych bez ní nemohl být..

Řekla bych, že současná sestava si hodně sedla a šlape vám to jako hodinky...

Děkuji, vše je tak, jak má být a já jsem za to moc rád.

Jak jste se už zmínil, spolupracujete s metalovou legendou Doro Pesch a také s kytarovým mágem Victorem Smolskim, který se letos s vámi objevil i na Masters of Rock ve Vizovicích a produkoval vám album „Freedom Call“. Jak se spolupracuje s takovými hvězdami?

Já mám jen dobré zkušenosti, když se s nimi domluvíš, že příští rok toho a toho třeba v 15:00, tak je to na 100%! A ne jako tady. U nás je nakonec vše jinak. A ohledně hudby taky naprosto super! My se snažíme perfektně připravit a pak jen hrajeme. Někdy je to trošičku napínavý, když jdeme hrát rovnou bez zkoušky a vše se řeší jen emailem. Třeba naposledy s Victorem ve  Vizovicích, psali jsme si časy v jednotlivých písničkách, kdy a kde bude co a jak hrát, je to takový adrenalin, jestli to vše klapne.

Cítíte k nim respekt a autoritu nebo jsou to přátelé?

Ke každému s kým pracuji cítím respekt a nezáleží, jestli je to velká hvězda nebo jen spoluhráč. S Doro a ostatními se z nás stali úžasní přátelé a kamarádi. Cítím k nim vše, hlavně obdiv, že v tak nabytých programech, jaké mají, si udělají čas na Seven a kolikrát ruší i svá vystoupení. To je pro mě osobně neuvěřitelný a podotýkám, že to není o penězích, protože na svých koncertech by vydělali mnohokrát více.

Byl jste přizván i ke spolupráci s jinými zahraničními kapelami?

Ano, Doro mě požádala o nějaké písně a nyní něco připravuji pro Blazeho.

Obdivuji lidi, kteří umějí jako vy skládat hudbu, psát texty, … ale jak vybíráte název pro skladbu, především, když je instrumentální?

Děkuji, ale každý dělá co umí a co ho baví. Já se snažím, aby název korespondoval s písničkou a co nejvíce ji vystihl. Snažím se na sobě pracovat, aby mé skládání písní co nejvíce vystihovalo mé pocity.

Napadlo mě, jestli byste napsal „rockovou operu“... Např. něco jako Oidipus Tyranus nebo projekt Avantasie od Tobiase Sammeta.

Nevím, jestli bych to zvládl, ale rozhodně to musí být těžká, ale i zajímavá práce. Autoři takových děl a nejen rockových, mají u mě velký respekt.

Máte přehled o českých rockových a metalových kapelách? Sledujete nějaký vývoj, dá se srovnávat se zahraničními skupinami a jejich produkcemi?

Většinou je  potkávám na festivalech a vím, že je tu mnoho vynikajících kapel. Jen je škoda, že už v dnešní době neexistuje takové to vyhledávání talentů a dobrých kapel, protože ne každý má sílu vydržet a nebo nemá tolik odvahy, aby šel do nějaké hloupé soutěže, kde tě nakonec stejně zničí.

Zahrál jste si v klipu kolegů z Arakainu „Paganini“. Máte herecké ambice? :-)

Kluci z Arakainu jsou moji dobří kamarádi a jejich hudbu mám moc rád. Bylo to zajímavé být v jiné roli než muzikant a hrozně mě to bavilo. Akorát, jak mám problémy s rukou, tak nacvičování šermu mi dalo velkou práci, abych Honzu nezabil Nakonec tam bylo použito jen pár záběrů. Nevím, jestli bych se jako herec uplatnil, ale rozhodně je to zajímavá zkušenost a rád bych si to zopakoval.

Jak vnímáte publikum na koncertech? Myslíte si, že je metalová hudba vytlačována klasickou pop music nebo roste nová generace?Image

Já miluji fanoušky a vše, co k tomu patří! Čeští fans jsou úžasní a vím to i od kapel z venku, proto sem všichni tak rádi jezdí. Co se hudby týče, domnívám se,  že celkově lidé mají jiné starosti a že jsou více pohodlní. Jednou možná budou kapely hrát jen před kamerou a fanoušci budou sedět doma s pizzou a poslouchat. Fuj, to je hrozná představa a doufám, že i mylná.

Podle mě byl metal hlavně pánská záležitost. V publiku na metalových koncertech je ale vidět stále více žen, holek, prostě něžného pohlaví. Je to pozitivní změna pro kapely a oživení?

Je pravda, že je vidět více dívek a žen a další věc je, že české ženy jsou nejkrásnější na celém světě a v roli fanynek metalové hudby jsou ještě krásnější. Dokonce jsem přesvědčen, že hudbu vnímají více a intenzivněji, než muži, protože neřeší, kdo jaký má zvuk a jak hraje, ale berou hudbu jako hudbu. Tímto se nechci nikoho dotknout,  je to jen můj názor.

Máte oblíbené místo, kam se rád vracíte koncertovat?

Já nemám žádné vyhraněné místo, ale musím uznat, že turné po Evropě a koncerty v Moskvě byly úžasné a moc rád bych si je zopakoval.

Zapili jste patnáctiny Seven dostatečně?
Já nepiji, ale samozřejmě, že oslava byla veliká a i já si dal panáčka, protože Bayley nás všechny bavil svými hereckými výkony až do ranních hodin.

Bilancujete někdy uplynulých patnáct let? Co bylo dobré a co špatné?
Snažím se více dívat dopředu, nechci žít z toho, co bylo. Špatné věci beru, jakože patří k životu a poučení, čeho se příště vyvarovat. I špatné věci mají svůj význam a žít z věcí, které se podařily není pro mě. Já osobně se snažím na sobě neustále  pracovat a zlepšovat své nedostatky, vím, že je to nekončící příběh, ale baví mě to. Nyní mám kolem sebe úžasné lidi a v tom vidím velkou sílu, snáze se pak  překonávají problémy a nemá smyl a ani nechci dávat energii tam, kde to nemá význam.

Vzkaz pro fanoušky ...
Vám patří obrovské dík, protože celou dobu jste mě a Seven podporovali a drželi, i když se zrovna nedařilo. Dodávali jste mi neuvěřitelnou energii na každém koncertě a kupovali jste si naše desky. I díky Vám se  povedlo, že dnes nás vydali Nuclear Blast. Mám vás rád a z celého srdce i za kapelu děkuji.

Foto: sevencz.cz a bandzone.cz


Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Banner
Banner

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

LENKA BURIANOVÁ

pracovník média a PR ve společnosti Filmexport Home Video

DVD kolekce:


VLASTA BURIAN - ZLATÁ KOLEKCE 28 DVD

Kompletní filmografie jednoho z našich nejlepších komiků, obsahující 31 filmů z let 1926-1963.

Banner


Co by se kovbojkám stávat nemělo

kovbojky ob LVelmi mě zaujala tato knížka protkaná pavučinou lásky, něhy, přátelství, bolesti, rozchodů a scházení Než ale mohla vzniknout, muselo dojít k významnému životnímu zlomu. Autorka seznamuje čtenáře hned v úvodu s faktem, že onemocněla leukémií. A ...

Červen v Divadle šansonu: Vlasta Redl, Hana Robinson a vzpomínky na Semafor
ImageZatímco pořadatelé velkých festivalů pilují lineupy a doplňují poslední jména, v divadlech a klubech právě v červnu vrcholí sezóna. Brněnské Divadlo šansonu si připravilo pro její závěr talk show Rendez-vous...
Herecký koncert Jana Wericha v krásné dvojroli

cisaruv-pekar 200Historická komedie Císařův pekař a Pekařův císař (1951) byla už v té době barevná, a přitom natočena tak dokonale, že dějový spád celého filmu nenudí ani dnešní, takzvaně uspěchané době. Režisér Martin Frič

Mytický příběh ve Stavovském divadle, Orfeus a Eurydika se vracejí na scénu!

orfeus euridika200Po více než padesáti letech se na repertoár Opery Národního divadla vrátil jeden z milníků světové operní historie – dílo Christopha Willibalda Glucka Orfeus a Eurydika. Opery, ve které autor poprvé v...