Islandská melancholie prostoupila minulý čtvrtek pražský Palác Akropolis. Obdivovaná písničkářka s výjimečným projevem, Emilíana Torrini, vystoupila v Praze poprvé a byla z toho roztomile nervózní. Její koncert uvedl český folkový zpěvák SelFbrush a na kytarové vlně pokračovala Lay Low z Reykjavíku.
Kolem sedmé hodiny večerní, kdy byl ještě sál téměř prázdný, si bez okolků a zbytečných děkovaček stoupl na pódium Václav Havelka vystupující pod pseudonymem SelFbrush, prohrábl struny a spustil své zasmušilé písně. Jeho hudba je indie folkovým mixem s lehkým nádechem do country, je to zkrátka jednoduchá kytarovka s anglickými texty. Koncert tedy zvesela nezačal. I přes ten smutný opar, který se linul z jeviště, to přece jen byla příjemná hudba.
U strun zůstalo i když spustila mladá islandská písničkářka Lay Low. Ta zpívala za doprovodu dvou kytar a byla o něco pozitivnější a hlavně začala promlouvat k publiku, což bylo oproti pro sebe zpívajícímu SelFbrushovi příjemné posunutí dopředu. Žánrově se projev o moc nezměnil. Lay Low, často přirovnávaná k Norah Jones, patří beze sporu k nejtalentovanějším vycházejícím hvězdičkám. Po několika písních bylo ale poněkud překytarováno. Při poslední skladbě Please Don’t Hate Me zahostoval bubeník a baskytarista s doprovodné kapely Emilíany a vystoupení dostalo konečně trochu šlehačky.
Po krátké pauze párkrát z playbacku zaznělo Dead Duck a v květovaných šatech se v záři reflektorů objevila hvězda večera. Koncert zahájila úvodní písní Fireheads z posledního alba Me and Armini. Než začala zpívat, odlehčila atmosféru příhodou o tom, jak si v Praze koupila láhev absinthu a otrávila tím sebe i svého přítele, který jí potom představoval svého bratra – reproduktor. Poté následovali 3 skladby z desky Fisherman’s Woman - Heartstopper, Today Has Been OK, Lifesaver.
Životní pocity autorky a interpretky v jedné osobě se promítají především do textů. Opuštěnost, prázdnota, ztroskotané lásky… to jsou nejčastější motivy. Ať už jsou situace jakkoli bezvýchodné, nikdy nechybí naděje. A právě taková byla další píseň Sunny Roads – jak ji sama Emilíana uvedla, je o tom, že někdy potkáme pravou lásku, v pravou chvíli, ale šlápneme vedle, protože kolem nás je spousta dalších lidí, do kterých se chceme zamilovat.
Největším vrcholem byla překvapivě skladba Gun, kterou Emilíana složila svému příteli. Možná právě proto se dostala do úplného transu a zpívala celým svým srdcem. Rudé reflektory, absolutní vypětí a řinčení činelů, po kterých bubeník přejížděl smyčcem. Velmi silný projev…
Velký úspěch sklidily také songy To Be Free, Birds, Jungle Drum nebo Ha Ha. Kvůli přísnému zákazu koncertování po 22hé hodině stihla Emilíana jako přídavek pouze hit od The Beatles Dear Prudence, který si zazpívala spolu s publikem. Velkou škodou bylo, že nezazněly v playlistu nachystané přídavky Unemployed in Summertime a Summerbreeze.
Emilíana Torrini, Lay Low, SelFbrush
Palác Akropolis, Praha, 28.1.2010
foto: freemusic.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Nejnovější články:
- Slavný francouzský trumpetista Erik Truffaz se po roce a půl vrací na Flédu
- Dirigent musí být jako magnet
- "...i do sítí pavoučích se dá štěstí chytat..."
- Nový Open Air Festival přiveze do Čech Faithless a nabídne dvě vstupenky v ceně jedné
- V Brně se uskuteční nový festival, na kterém zahrají mladí mistři bicích nástrojů
Starší články:
- LEGENDY ČESKÉ HUDEBNÍ SCÉNY OSLAVÍ PERSKÝ NOVÝ ROK
- Dechovka? To pojmenování nesnášíme
- Slavné boybandy
- Matyas má „Jinej svět“
- Lp MAM 20 aneb dvacet let Indies
