Reklama
Banner
Banner

Hledačské písně z temné kavárny

Email Tisk

Hejnak perexNedávno vydaným albem Ve víru se připomíná písničkář Martin Hejnák. Patnáct písní natočil v letech 2010 – 2014 s pomocí zkušenějšího kolegy a podporovatele Martina Rouse (ex-Sluníčko, Šántí). Částečně retrospektivní nahrávka představuje M.H. jako tvůrce, který rezignoval na vyšlapané cesty.

 

 

To zní dost divně! Tak by možná zareagoval nepřipravený posluchač, pokud by si poslechnul ukázky Hejnákovy tvorby. Myslím posluchače navyklého na osvědčené postupy. Takového, který nevyhledává „odchylky“ od hlavního proudu.

I když se většinou nevracím ke starším recenzím, zde si záměrně dovolím malou výjimku. V prosinci 2011 jsem totiž pro K21 recenzoval kompilační album „Studna neobjevená 2“, kde jsem shodou okolností narazil na zajímavého muže: „Experimentů se rozhodně nebojí Martin Hejnák, alespoň podle pozoruhodných skladeb Žaneta a Kořen a voda. Neobvyklé harmonické postupy prozrazují pestrý záběr v inspiračních zdrojích. Myslíte si například, že punk a folk jsou dva odlišné světy a nemohou se protnout? Radím jediné: poslouchejte Hejnáka!“

Hejnak booklet

Nehrozí, že by vám splynul s davem jiných písničkářů. Kdyby nic jiného, prozradí ho nezaměnitelná barva hlasu. Tohle není chlápacky působící romantik, jemuž je dobře uprostřed lesů a skal. S Martinem Hejnákem přichází typ, který je doma spíše ve městě, v jeho labyrintu, možná i v podzemí, v industriálních katakombách… Jeho těžko uchopitelné písně se jistě dobře poslouchají kupříkladu v bývalých průmyslových budovách nebo v „temných“ literárních kavárnách.

Rád experimentuje, proto si na tomto albu nemohl vystačit pouze s vlastním hlasem a kytarou. Jednak uvítal pomoc zmiňovaného kolegy Martina Rouse (baskytara, elektrická kytara, příčná flétna…) a jednak neváhal použít další nástroje, třeba foukací harmoniku, klávesy, orientální loutnu či zvonek.

O zajímavé momenty není nouze. Zdá se však, že nejsilnější část alba Ve víru je naskládána až v poslední třetině. Skladba Krvácení je nejen naléhavá, ale i hudebně podmanivá, kytarový doprovod připomíná klidnější období z tvorby Oldřicha Janoty. Zajímavě zní také Televizní doba – píseň naznačující možné směřování Martina Hejnáka. Poloha „ironického skřeta“ mu vskutku sedí a určitě by si zasloužila další povedené sourozence. U dalších tří kousků (Den pro světla, Ve víru, Španělský býk) můžete mít pro změnu pocit, že někde za bukem čekají muzikantské posily, které za okamžik spustí jako kapela.

I když nevidím do hlavy hlavního hrdiny, dovoluji si odhadnout jeho tvůrčí dilema, zda jít dál svou minimalistickou cestou, anebo se obklopit novou tlupou, která bude chtít nabalovat další zvuky (či ruchy) a vytvářet tak neobvyklé hudební koláže. Když by se něco takového ještě navíc odehrálo na nečekaném místě, získaly by původní písničkářské nápady jiný náboj. Nemluvě o tom, že neohrožené hledačství a cesta tvůrčích pokusů zřejmě patří do osudového rámce Martina Hejnáka.

Ve víru
Interpret: Martin Hejnák
Žánr: alternativní folk
Skladby: 1/ Vím, kde budeš žít, 2/ Cesta ke královně, 3/ Žaneta, 4/ Jestliže chceš, 5/ To, čemu uvěříš, 6/ V síni, 7/ Přijď ke mně blíž, 8/ Tato láska snad hořet nemusí, 9/ Zasnění, 10/ Příliv, 11/ Krvácení, 12/ Den pro světla, 13/ Televizní doba, 14/ Ve víru, 15/ Španělský býk
Stopáž: 34:43
Vydáno: vlastní náklad, 2014
Hodnocení: 70 %
Zdroj foto /obálka:  www.bandzone.cz/martinhenjnak

( 3 hlasů )


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

LENKA KLESTILOVÁ

ředitelka terénní pečovatelské služby Kvalitní podzim života, z.ú

Film:


PHAR LAP

Nejsem ani fotbalista a ani hokej mě nebaví. Vlastně žádný sport mě nenadchl natolik, abych ho sledovala natož, abych se mu věnovala, ale nasel se jeden hrdina, který mě vážně inspiroval. Emotivní příběh z doby třicátých let, kdy v Austrálii řádila ekonomická krize, je plný nadějí a odhodlání vyhrát, ale i pádů. Krásně ukazuje, jak zkažená umí být lidská povaha. Moc, bohatství a závist, které světem vládnou. Australský film z roku 1983 mi přinesl mého sportovního hrdinu - Phar Lapa. Tenhle anglický plnokrevník byl osobnost. Přestože byl o 10 cm větší a o 150 kg těžší než jeho vrstevníci a prohrával závod za závodem, jeho trenér věřil v jeho dobrý rodokmen a trénoval ho až do úmoru. Jednoho dne se ryzák, od kterého už nikdo nic nečekal, najednou začal posouvat dopředu, až na konec zaujal první pozici. Od té doby byl jasným vítězem ve všech dostizích, ve kterých startoval. Pro sázkaře byl jistotou, ale Austrálii rozdělil na dvě části. Jednou byl milován, druhou nenáviděn. A to natolik, že jednoho dne zemřel. Hypotéz o příčině jeho smrti je mnoho, avšak ta pravá nebyla nikdy objasněna. Ať už za smrt toho koně může kdokoliv, jedno je jisté, můžou za to lidi a jejich hamižnost po penězích. Viník bohužel nikdy nebyl potrestán. Stále ho můžeme vidět v Melbournském muzeu. Snad se mi někdy povede se tam zajet podívat. Díky filmu se mi opravdu vryl do srdce!

Banner

Anketa


Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Literatura

Zkusíte si uvařit podle Malé úsporné kuchařky?


altNavzdory svému názvu není tato klasická kuchařka Anuše Kejřové z roku 1905 zrovna „malá“, neboť čítá 368 stran. Úspornost nejenom při vaření ale opravdu tvoří hlavní téma knihy. Autorka kuchařku věnovala své milované dceři Jiř...

Divadlo

Veroničin pokoj v divadle Reduta v Brně

Veronicin pokoj 200Jedna za scén Národního divadla v Brně, staroslavná Reduta kde byl divadelní sál přestavěn  v roce 1773 a čekal na nové otevření po rekonstrukci až v roce 2005, je malý prostorem, velký svými ambicemi..  Za deset let té nové existen...

Film

Špion Johnny English znovu zasahuje
ImageOd pokračování ztřeštěné parodie na Jamese Bonda by se dalo očekávat, že její úroveň poklesne, stejně jako tomu bývá v mnoha jiných případech ne příliš pochopitelných pokračování. Ale tentokrát úroveň filmu kupodivu s...