Reklama
Banner
Banner

Hledačské písně z temné kavárny

Email Tisk

Hejnak perexNedávno vydaným albem Ve víru se připomíná písničkář Martin Hejnák. Patnáct písní natočil v letech 2010 – 2014 s pomocí zkušenějšího kolegy a podporovatele Martina Rouse (ex-Sluníčko, Šántí). Částečně retrospektivní nahrávka představuje M.H. jako tvůrce, který rezignoval na vyšlapané cesty.

 

 

To zní dost divně! Tak by možná zareagoval nepřipravený posluchač, pokud by si poslechnul ukázky Hejnákovy tvorby. Myslím posluchače navyklého na osvědčené postupy. Takového, který nevyhledává „odchylky“ od hlavního proudu.

I když se většinou nevracím ke starším recenzím, zde si záměrně dovolím malou výjimku. V prosinci 2011 jsem totiž pro K21 recenzoval kompilační album „Studna neobjevená 2“, kde jsem shodou okolností narazil na zajímavého muže: „Experimentů se rozhodně nebojí Martin Hejnák, alespoň podle pozoruhodných skladeb Žaneta a Kořen a voda. Neobvyklé harmonické postupy prozrazují pestrý záběr v inspiračních zdrojích. Myslíte si například, že punk a folk jsou dva odlišné světy a nemohou se protnout? Radím jediné: poslouchejte Hejnáka!“

Hejnak booklet

Nehrozí, že by vám splynul s davem jiných písničkářů. Kdyby nic jiného, prozradí ho nezaměnitelná barva hlasu. Tohle není chlápacky působící romantik, jemuž je dobře uprostřed lesů a skal. S Martinem Hejnákem přichází typ, který je doma spíše ve městě, v jeho labyrintu, možná i v podzemí, v industriálních katakombách… Jeho těžko uchopitelné písně se jistě dobře poslouchají kupříkladu v bývalých průmyslových budovách nebo v „temných“ literárních kavárnách.

Rád experimentuje, proto si na tomto albu nemohl vystačit pouze s vlastním hlasem a kytarou. Jednak uvítal pomoc zmiňovaného kolegy Martina Rouse (baskytara, elektrická kytara, příčná flétna…) a jednak neváhal použít další nástroje, třeba foukací harmoniku, klávesy, orientální loutnu či zvonek.

O zajímavé momenty není nouze. Zdá se však, že nejsilnější část alba Ve víru je naskládána až v poslední třetině. Skladba Krvácení je nejen naléhavá, ale i hudebně podmanivá, kytarový doprovod připomíná klidnější období z tvorby Oldřicha Janoty. Zajímavě zní také Televizní doba – píseň naznačující možné směřování Martina Hejnáka. Poloha „ironického skřeta“ mu vskutku sedí a určitě by si zasloužila další povedené sourozence. U dalších tří kousků (Den pro světla, Ve víru, Španělský býk) můžete mít pro změnu pocit, že někde za bukem čekají muzikantské posily, které za okamžik spustí jako kapela.

I když nevidím do hlavy hlavního hrdiny, dovoluji si odhadnout jeho tvůrčí dilema, zda jít dál svou minimalistickou cestou, anebo se obklopit novou tlupou, která bude chtít nabalovat další zvuky (či ruchy) a vytvářet tak neobvyklé hudební koláže. Když by se něco takového ještě navíc odehrálo na nečekaném místě, získaly by původní písničkářské nápady jiný náboj. Nemluvě o tom, že neohrožené hledačství a cesta tvůrčích pokusů zřejmě patří do osudového rámce Martina Hejnáka.

Ve víru
Interpret: Martin Hejnák
Žánr: alternativní folk
Skladby: 1/ Vím, kde budeš žít, 2/ Cesta ke královně, 3/ Žaneta, 4/ Jestliže chceš, 5/ To, čemu uvěříš, 6/ V síni, 7/ Přijď ke mně blíž, 8/ Tato láska snad hořet nemusí, 9/ Zasnění, 10/ Příliv, 11/ Krvácení, 12/ Den pro světla, 13/ Televizní doba, 14/ Ve víru, 15/ Španělský býk
Stopáž: 34:43
Vydáno: vlastní náklad, 2014
Hodnocení: 70 %
Zdroj foto /obálka:  www.bandzone.cz/martinhenjnak

( 3 hlasů )


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

IVETA SVOBODOVÁ

spisovatelka

Film:


DÍTĚ BRIDGET JONESOVÉ

Do kina jsem vyrazila s obavami. Byla jsem druhým dílem dokonalé Bridget dost zklamaná a tak jsem čekala spíš nastavenou kaši. Nedělala jsem si velké naděje. Uběhla spousta let, hlavní protagonisté zestárli a Hugh Grant dokonce odmítl spolupráci na třetím pokračování. Také se dost dlouho odkládalo natáčení a ladil se scénář. O to víc jsem byla překvapená, že jsem se dvě hodiny bavila a ostatní v sále také. Už ani nevím, kdy naposled jsem slzela smíchy. Renée Zellweger, Colin Firth a Patrick Dempsey byli prostě fantastičtí a skvěle jim sekundovala sarkastická gynekoložka v podání Emmy Thompson. Ta se také podílela na scénáři, režie se opět se ctí chopila, tak jako u prvního dílu, Sharon Maquire. Jestli se chcete pobavit a uvolnit se, nenechte si ujít Dítě Bridget Jonesové, opravdu to stojí za to.

Banner

Anketa


Partneři

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Hororový příběh od islandské královny krimi

yrsa200Yrsa Sigurdardóttir jednoznačně patří mezi nejlepší severské autory současnosti. Islandská mistryně krimi nedávno přišla s novinkou Pamatuji si vás všechny. Tentokrát se sice musíte obejít bez právničky Tóry, ale to rozhodně neubírá knize na kvalitě. Spíš...

Divadelně-pohybové představení MANSON v NoDu: když je tanec eufemismem pro agresi
ImageNa otázku, proč miluji skupinu DOT 504 (a vedle mě i stovky dalších fanoušků a příležitostných diváků), se nabízí velice snadná odpověď: protože jsou mladí, talentovaní, charismatičtí a otevření novým experimentům. A...
Kult hákového kříže: herecký koncert Edwarda Nortona

kult hakoveho krize dvdFilm Kult hákového kříže (1998) je velmi dlouhý a plný rozporuplných osudů. Už od svého vzniku je označován jako nejlepší svého druhu. Ukazují se v něm stále aktuální nejniternější příčiny všech problémů...

Vladimír Merta - Domilováno

domilovano merta perexVladimíra Mertu jsem měla vždy spojeného se jmény jako Jaroslav Hutka, Vlasta Třešňák, Jaromír Nohavica nebo Václav Havel. Začala jsem ho vnímat v roce 1989, kdy se spousta věcí začala obracet naruby, kdy lidé začínali nahlas ř...