Julius Fučík dnes. Takový název nesl mezinárodní kulatý stůl, který se nedávno uskutečnil v Praze. Uspořádaly jej Společnost Julia Fučíka a Výbor národní kultury.
Někdejší pražský zpravodaj listu Neues Deutschland Klaus Haupt z Berlína uvedl, že život novináře a protifašistického odbojáře Julia Fučíka začal poznávat v roce 1950. „Mladým bylo nutno vštípit antifašistické myšlenky,“ řekl. V roce 1971 podnikl s vdovou po Fučíkovi Gustou cestu po stopách Julia, zvaného Julka.
„Byl jsem na Pankráci, kde byl vězněn. Byl jsem v bytě, kde žil, Gusta mi vše ukázala. Mohl jsem se dotýkat věcí, které po něm zbyly,“ dodal. Každoročně, 8. září, kdy byl Fučík v roce 1943 popraven v Berlíně, chodí podle jeho slov skupina německých antifašistů uctít jeho památku k památníčku, který je v Německu instalován.
Podle britského historika Johna Callowa jsou dvě skupiny, které se o Fučíka zajímají: aktivisté, kteří s jeho odkazem seznamují kupříkladu dělníky, a akademici, které zajímá jeho tvorba. On sám má jeho tvorbu podrobně nastudovanou.
Estetička Věra Beranová se zamýšlela nad tím, zda intelektuál může být revolucionář. „Ne tím, že běží na barikády, ale tím, že bojuje psaním,“ řekla. Fučík podle jejích slov viděl do budoucna, protože „byl nahoře - na palmě“. Dole ho ale neslyšeli. „Kdyby ale slezl dolů, přestal by zase vidět do dálky,“ řekla.
Básník Karel Sýs řekl, že i dnes potřebujeme hrdiny. Novinářka Jana Vacková polemizovala: podle ní potřebujeme spíš symboly, hrdinou jsou podle ní bohužel dnes především peníze. „Potřebujeme mladé Fučíky,“ řekla.
Diskutovalo se o i o textech Fučíka ze třicátých let. Mnohé problémy se dnes opakují. Třeba v Rézince upozorňoval na nebezpečí exekutorů, kteří jsou i v současnosti jedním z důvodů existenčních problémů.
Promítán byl dokument, kde hovořili mimo jiné Fučíkovi spojenci z protifašistického odboje, kteří vyvraceli pochybnosti o jeho činnosti, které se vyrojily po listopadu 1989.
Kulatý stůl byl uspořádán u příležitosti 111. výročí narození Julia Fučíka (připadl na 23. února). Před rokem byl - u příležitosti 110 let od jeho narození - na Olšanských hřbitovech znovu instalován pomník, který za minulého režimu stával před Parkem kultury a oddechu Julia Fučíka, dnešním Výstavištěm.
Zdroj foto: www.facebook.com/SpolecnostJF (Haló noviny)
( 0 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|
Na webu Kultura21.cz se snažíme věnovat aktuálním tématům a rádi dáváme prostor lidem, aby se mohli vyjádřit. Proto jsme k rozhovoru vyzvali pana Jiřího Králíka, který byl Radou města Kroměříž odvolán z postu řed...
V zahradách pod Pražským hradem se 15. června bude konat finále jubilejního desátého ročníku soutěže Stavby z vlnité lepenky. V rámci soutěže bude oceněno nejlepší ztvárnění jedné z národních kulturních památek ve správě Národního památkového úst...
Seznam zapomenutých dětí je název prvotiny Patrika Madleho, na kterou jsem byla moc zvědavá. Autora znám totiž z úplně jiného oboru, pracuje jako mluvčí jedné banky a zajímalo mě, jak se osvědčí na literárním pol...
Asi v polovině odpoledne tříkrálového se v blízkosti Divadla Scéna ve Zlíně zvýšil výskyt těšících se dětí a jejich rodičů, kteří mířili na zlínskou premiéru pohádky Rákosníček a jeho rybník. Těch dětí a jejic...
Fero Fenič natáčel svůj televizní hraný debut Brehy nehy v roce 1982 (jak nasvědčuje i datum na školní tabuli) a v témže roce jej dokončil, protože záhy - v měsíčníku Film a doba 3/1983 - na něj v rámci širší studie upozorňuje...