Příběh Veletržního paláce

Příběh Veletržního paláce

Tisk

palac perexU příležitosti 40. výročí požáru Veletržního paláce připravila Národní galerie v Praze výstavu Příběh Veletržního paláce. Výstava potrvá do 27. července. Výstavu ke 40. výročí požáru Veletržního paláce připravila Národní galerie v Praze, Sbírka moderního a současného umění ve spolupráci s Národním technickým muzeem, Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy a Archivem hlavního města Prahy.



Veletržní palác je součástí českého architektonického dědictví jako významná stavba raného funkcionalismu. Příběh paláce se začal psát v roce 1924, kdy společnost Pražských vzorkových veletrhů (PVV) vyzvala k účasti v architektonické soutěži na vytvoření nové veletržní čtvrti Prahy, nazvané Veletržní City. Stavba byla svěřena stavební firmě Karla Skorkovského, jenž  patřil k předním statikům betonových konstrukcí a spolupracoval se Stanislavem Bechyněm.

Palac3

Palác byl částečně dokončen k 10. výročí vzniku Československa v roce 1928, kdy zde byla také poprvé veřejnosti představena Slovanská epopej Alfonse Muchy. V průběhu roku 1929 se palác ještě dokončoval a postupně začal sloužit nejen pro veletrhy. Byla v něm i řada restaurací, největší pražské kino, v jeho dvoraně se konaly výstavy umění. Tak fungoval Veletržní palác v podstatě až do roku 1951. Pak se budova se proměnila v kancelářskou budovu, v níž sídlily podniky zahraničního obchodu.

 Palac4

V roce 1974 Veletržní palác vyhořel. Postupem času se ukázalo, že stavbu lze rekonstruovat. Rekonstrukce byla v první etapě dokončena v roce 1993 a v roce 1995 byla pro veřejnost otevřena tři podlaží stálých expozic.  Expozice byla definitivně dokončena v roce 2000, kdy se rozšířila na celkem čtyři podlaží a jedno vymezila pro krátkodobé výstavy.

Palac5

Výstava Příběh Veletržního paláce provází návštěvníka historií paláce. Exponáty výstavy jsou plány dokumentující architektonický vývoj paláce až do otevření v roce 2000, fotografie ze života veletrhů, ale také ze stavu po požáru. Mnohé materiály jsou veřejnosti představeny poprvé. Veletržní palác je dnes jedním z výstavních prostorů Národní galerie v Praze. Na ploše více než třinácti tisíc metrů čtverečních je prezentováno přes 2000 exponátů umění 20. a 21. století. K vidění jsou  díla významných českých i zahraničních autorů, mezi nimiž vynikají jména jako František Kupka, Emil Filla, Vincent van Gogh, Pablo Picasso a mnoho dalších. Kromě obrazů, které tvoří většinu exponátů jsou zde ukázky architektury, nábytku, designu, uměleckého řemesla, nebo módy.  Celkem je zde přes 2000 objektů.  

Podle podkladů Národní galerie v Praze, ilustrační foto autor

Příběh Veletržního paláce, datum konání: 21.03.2014 - 08.02.2015, místo konání: Veletržní palác

Palac2

Veletržní palác

1924 - stavba
1974 - požár
2014 - současnost

Projekt je sestaven z několika vzájemně provázaných výstav a dílčích projektů:

1. Příběh Veletržního paláce / 21. 3. - 27. 7. 2014
kurátoři Radomíra Sedláková, Jakub Potůček

2. Požár Veletržního paláce ve fotografii / 14. 8. - 12. 10. 2014
kurátorka Helena Musilová

3. Jiří Sozanský / 23. 10. - 8. 2. 2015
kurátor Jiří T. Kotalík

Další informace: www.ngprague.cz


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

První myšlenka na psaní přišla v okamžiku, kdy jsem si přečetl Harryho Pottera

Aleš NovotnýAleš Novotný je mladý spisovatel, který se hodně zaměřuje na psaní pro mladé. Jak sám uvádí, je to zřejmě proto, že sám psal už od třinácti let a spousta jeho prvních spisovatelských pokusů vzniklo právě v období jeho vlastního dospívání. Přečtět...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Jak naši dávní předci hájili své sexuální poklesky

obranne-strategie-muzu-a-zen-obvinenych-ze-smilstva-a-cizolozstvi 200Už název knihy Obranné strategie mužů a žen obviněných ze smilstva a cizoložství napovídá, že tento původně diz...

Z archivu...


Literatura

Sobí hora je opravdu netradičním (a dobrým) dílem

sobi hora 200Nakladatelství Kniha Zlín ve společnosti Albatros vydalo velmi zajímavou knihu povídek s názvem Sobí hora. Stojí za to do ní nahlédnout?

 

...

Divadlo

Sbor Dejvického divadla přinesl do Zlína hru Kakadu

kakadu 200Zlín ožil již 20. ročníkem mezinárodního kulturního festivalu Setkání/Stretnutie a měl tu čest přivítat i část sboru Dejvického divadla. Ti nám předvedli hru Kakadu, která nám v obrazech a útržcích ze života mladé autistické ženy reflektuje svět.

Film

Svatba mezi citrony: Když rakovinu přece překonáme!

svatba mezi citronyPo filmu Lepší svět, oceněném Oscarem, přichází režisérka Susanne Bier s těžkou romantickou komedií, která splňuje všechny definice tohoto žánru, přestože se nebojí ani vážn...