Projekt SENSEN: Nechte staré lidi, ať předávají zkušenosti

Projekt SENSEN: Nechte staré lidi, ať předávají zkušenosti

Tisk

sensen narodni kronika disketa 200Tradice se odedávna předávaly z generace na generaci. Mladí se učili od starých. Jenže právě tohle dnes už, bohužel, zřídkakdy funguje. Kult mládí jakoby všechno staré zahodil a zadupal do země. Na starší lidi se hledí jako na nepotřebné. Představme si proto jeden z projektů, jehož cílem je tento pohled změnit.

 

 

Před rokem vznikl projekt SENSEN, zkratka skrývající dvě slova Senzační senioři. Cílem tohoto otevřeného, volně přístupného a neformálního sdružení je pomoc seniorům. Aktivní starší lidé, kteří nechtějí jenom odpočívat a pasivně přijímat cizí pomoc tady mají možnost být stále platnými členy společnosti.

Jsou lidé nad padesát let opravdu na odpis?

Také máte pocit, že naše společnost dává nepokrytě najevo, že lidé přes padesát let by se měli nejlépe uklidit někam, kde nebudou překážet těm mladým dravým vlkům a vlčicím, nebo ještě lépe nechat je postřílet, aby už nikoho neotravovali? Já ten pocit mívám bohužel docela často, teď už skoro dennodenně. Starší lidé jako by nikoho nezajímali, jejich cenné zkušenosti a moudrost získaná během života není využívána ke škodě nás všech, celé společnosti. Stačí si jenom přečíst inzerci na pracovní pozice. Ze všech těch mladých dynamických kolektivů plných dravých osobností do 35 let se mi už dělá špatně. Copak není smíšený pracovní kolektiv, kde starší přirozeně předávají zkušenosti mladším, mnohem smysluplnější a efektivnější? Jistěže ano, jenže dnešní trend "Mládí má zelenou" na něco takového úplně zapomíná.

Co si senior může dovolit

Právě proto si myslím, že projekt SENSEN, který je aktivitou Nadace Charty 77/Konta Bariéry, může být přínosem. „Hledáme seniory, kteří chtějí a umějí cosi dát – zkušenost, kvalifikovaný názor, paměť na doby dnes už jakoby zasuté v historii,“ vysvětlují jeho organizátoři. V rámci projektu SENSEN vznikají po celé republice kluby seniorů zaměřené na nejrůznější aktivity. Ostatně viděli jste třeba německé turisty, kteří si užívají a cestují po Evropě? Na rozdíl od těch českých ale mají za co. Znáte ten vtip: „Víte, jaký je rozdíl mezi českým a americkým důchodcem? Oba si mohou za svůj důchod dovolit cestu do Prahy“. Houby vtip, tvrdá realita, bohužel. Je smutné, když dnešní senioři po letech poctivé práce nemají málem ani na nájem. Přitom právě období stáří by mělo být tím, kdy zúročí své zkušenosti a předají je svým následovníkům, budou se moci věnovat tomu, co je baví a konečně si ten život po letech trochu užít. Jenže u nás je zkrátka někde něco špatně, a to v celkovém přístupu k seniorům. Nemyslím, že by to projekt SENSEN změnil, ale může se stát jedním z mnoha střípků, který ke změně přispěje.

sensen

SENSEN obsahuje tři hlavní projekty:

I. Národní kronika – aktivuje a motivuje seniory a také všechny obyvatele této země i naše krajany, aby tu po sobě zanechali své vzpomínky a příběhy
II. Druhý život dětské knihy – sběr použitých, zbytečně ladem ležících knih pro děti a redistribuce potřebným
III. Aktivní život – projekt pro posílení psychické a fyzické kondice v pokročilém věku s cílem prodloužit si kvalitní a příjemný život

„Projekt SENSEN – Senzační senioři vznikl v Nadaci Charty 77 / Konto BARIÉRY jako odpověď na demografický vývoj v naší zemi. Víme, že ne vždy pohlíží společnost na seniory jen pozitivně, také ale dobře víme, jak inspirativní umějí být dnešní šedesáti-, sedmdesáti-, i osmdesátníci, kdy mnoho z nich je obdivuhodně vitálních, aktivních a schopných rozdávat moudrost, radost i práci pro ostatní. A právě takové hledáme do našeho projektu,“ vysvětluje důvody vzniku projektu SENSEN paní Božena Jirků, ředitelka Konta BARIÉRY.

sensen zpev

Kluby vyrazí na celostátní setkání

Po roce existence projektu vzniklo asi 50 klubů SENSEN v různých městech a obcích Čech a Moravy. Jejich aktivity jsou různé přes hudební a taneční soubory až po literární tvorbu, počítačové kurzy, kondiční cvičení... Cílem je zkrátka vytáhnout seniory z ulity vlastního pohodlí a pobídnout je k tomu, aby zase začali naplno žít, byť jejich sociální situace není rozhodně jednoduchá. Konalo se i celostátní setkání klubů v pražském kině Evald, další proběhne 8. června 2013 na Fresh festivalu senzačních seniorů v Praze 6 v Písecké bráně (tedy pokud setkání nezhatí momentálně probíhající povodně).

Paměť národa v trezoru

Jedním ze tří pilířů projektu je Národní kronika, která má ambice stát se největším digitálním archivem malých i větších událostí osobního, místního i celospolečenského významu. Přispět do ní může na stránkách projektu www.sensen.cz každý. Zejména senioři se mohou podělit o své vzpomínky na menší i větší události svého života, zaměření a tématu se meze nekladou. Vzpomínky na bouřlivé 20. století mohou být opravdu zajímavé, o tom svědčí i první příspěvky, které jsou už v kronice uloženy. Právě ty byly zaznamenány na optický disk a nedávno uloženy v tajném trezoru Národního muzea. S nadsázkou lze říci, že by tam měly vydržet 1000 let. Pracovníci muzea je budou ovšem využívat jako materiály ke studiu historie, protože současným trendem v této oblasti je výzkum dějin všedního dne.

sensen narodni kronika disketa

 


 

Přihlášení



Aneta Žabková: Největší radost mi uděláte kusem klacku z lesa

Vystudovala FAMU (katedra animované tvorby), vytvořila čtyři animované filmy, které získaly řadu ocenění, je úspěšnou ilustrátorkou mnoha dětských knih a přispívá do několika časopisů jako jsou Puntík či Tečka, spolupracovala i s Mateřídouškou a Sluníčkem. Řeč je o Anetě Žabkové.

Po Vodníkovi přichází neméně skvělá Dceřina kletba

Česká spisovatelka Tereza Bartošová zaujala tuzemskou čtenářskou obec předchozím titulem Vodník. Jednalo se o případ, který smrdí bahnem. Nyní přichází Dceřina kletba lákající na obálce na to, že si starý zločin žádá nové oběti.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Neobyčejně obyčejní – obyčejně neobyčejní, to je název fotografické výstavy Roberta Rohála

RR200„Léta jsem říkával, že jsem dělník kultury, ale když jsem to vyslovil docela nedávno před jedním známým umělcem, tak mi řekl: Chlapče, ale tak to není. Vy jste kumštýř, píšete knihy, fotíte a pak děláte výstavy, dělník kultury byste byl, kdybyste byl třeba kuli...

Výborné herecké kreace a silné téma nabízí nový český film Sucho

Sucho to je tísnivé vesnické drama. Na jedné straně velkostatkář a na straně druhé chudý "kolchozník", který nutí rodinu k soběstačnému životu, ale také klíčící láska revoltujících mladých lidí. Zatímco ona je dcerou chudého farmáře, on synem vlivného agrárníka, který sice dává práci půlce dědiny, nicméně půdu, vodu a krajinu devastuje chemií. To je obrazově vytříbený a emočně nabitý film režiséra Bohdana Slámy, který je i autorem scénáře.

Čtěte také...

Projekt Gloria musaealis

Muzea200Ke vzniku soutěže v roce 2002 přispěla snaha zvýšit prestiž muzejních institucí a posílení chápání smyslu existence významné části národního kulturního dědictví. O udělení ceny Gloria musaealis rozhoduje ministr kultury České republiky po doporučení por...

Z archivu...


Literatura

Špásmo Richarda Podaného

altBásnická sbírka. Pojem tak široký, jak jen to jde. Tlusté bichle epických milostných veršů, dětské říkanky či jednoduché skládání slov, to všechno se nám může vybavit pod tímto slovním spojením. Říká se, že z tištěných knih nejdéle „přežijí“ právě ty poetické, i ...

Divadlo

Festival Věčná naděje zve s Dismanovým rozhlasovým dětským souborem na představení …a bolelo nebe, inscenaci ze života dětí internovaných v Terezíně

a bolelo nebe200Pátý ročník festivalu Věčná naděje uzavře svou podzimní část 28. listopadu inscenací “…a bolelo nebe” v pražském Divadle Minor. Dismanův rozhlasový dětský soubor uvede literárně-hudební pásmo přibližující obrazy ze života dětí internova...

Film

Zapomenutá žánrovka Ozvěny mrtvých se připomíná na DVD

ozveny 200Konec devadesátých let minulého století byl ve filmovém světě bohatý na různé žánrovky, které v poslední dekádě opravdu hrály takřka prim, a byl po nich velký divácký hlad.

...