Co bychom měli vědět o životě našich předků

Co bychom měli vědět o životě našich předků

Tisk

predci jarolimova200Dlouhou dobu byla minulost nazírána průzorem "velkých dějin" - skrze panovníky či jinak proslulé osobnosti, skrze války a bitvy, skrze povstání, skrze útlak všelikého druhu. Byla to minulost naplněná bezpočtem letopočtů, jmen a údajně zásadních událostí. Je dobře, že historici si konečně začali také všímat toho, jak žili úplně obyčejní lidé ve městech i na vesnici, čím se zabývali, jak se stravovali, jakými se vyznačovali zvyky. A je chvályhodnou zásluhou Stanislavy Jarolímkové, že odborná pojednání převedla do přístupnější "lidové kuchařky". Svou práci rozvrhla do dvou knížek - Co možná nevíte o životě našich předků (od počátků až k nástupu Habsburků na český trůn roku 1526) a Co ještě nevíte o životě našich předků (zachycuje habsburskou monarchii i různé etapy samostatné republiky).

Obě knihy, řazené nikoli po časové ose, nýbrž "hnízdovitě" podle jednotlivých témat, se skládají z patnácti kapitol v obou případech stejně nazvaných - zkoumají tytéž jevy v dějinném průřezu, samozřejmě v nezbytném zjednodušení, ale přitom přehledně a výstižně. Některé termíny či jevy pak ještě v samostatných odstavečcích speciálně vysvětluje, aby čtenář zbytečně netápal, přidává i zajímavosti shrnuté do několika vět jako "Co ještě stojí za zmínku".

Též si vypomáhá úryvky z literárních děl, aby přiblížila jednotlivé, dnes mnohdy jen obtížně představitelné jevy (mnohdy se odvolává třeba na Jindřicha Šimona Baara). Stejnou službu ve snaze dosáhnout optimální názornosti poskytuje i množství perokreseb, které nachystal Štěpán Zavadil. Coby první vhled řekněme do "nedějin" české společnosti tyto publikace zajisté obstojí. Mohou posloužit i jako pomůcka pro základní a střední školáky.

predci jarolimova ukazka2

Autorka nás zavede na nejrůznější místa, přiblíží všeliké, i dnes zaniklé profese, nahlédne do zákrutů lidské duše, do svědomí, do náboženství (příslušná kapitola nese nanejvýš výstižný název - Modli se, pracuj a nezapomeň platit). Takže se postupně vypravíme do sféry zemědělství, obhlédneme, jak se choval dobytek, jak se zasívalo a sklízelo obilí. Ale stejně nahlédneme za hradby měst - existovala královská, horní a poddanská. Seznámíme se s rozvrstvením společnosti od jejích nejvyšších míst po ty nejubožejší jedince.

Lidé ve všech dobách nějak bydleli, avšak podoba obydlí se měnila, a to jak v průběhu věků, tak v závislosti na místních zvyklostech. Pisatelka přibližuje nejen zevnějšek domů, ale čtenáře zavádí i do jejich nitra, všímá si jejich uspořádání, zkoumá, jak a na čem lidé třeba spali, jak to bylo s dodržováním čistoty - vždyť už odedávna se říkávalo "čistota, půl zdraví". Popisuje nábytek, probírá druhy topenišť. A nahlíží rovněž do hrnce a zjišťuje, co kdy lidé jedli, jak se měnily jejich chutě. Nechybí ani uspořádávání soukromého, rodinného života, třeba uzavírání sňatků, po dlouhou dobu výhradně církevních.

predci jarolimova ukazka

Knihy se soustředí rovněž na společenské aspekty: zabývají se stavem školství i přístupem k němu (například ženy si vysokoškolské vzdělání vyvzdorovaly až na přelomu 19. a 20. století). Stručně je připomenut vývoj českého jazyka, ale také léčebné postupy, ať již vycházely z pověr a zaříkávání, z modliteb nebo z reálných medicínsky ověřených prostředků. Některé epidemie byly přitom mimořádně zhoubné - třeba mor. Povinné bývaly i odvody do vojenské služby, která bývala velice dlouhá, v některých obdobích dokonce doživotní. Bojování přitom prošlo křivolakým vývojem, bývalo výsadou rytířů, jakkoli i ty dokázaly porazit obyčejné selské šiky (jako za husitských válek), bojovali námezdní žoldnéři, od 18. století byli do armády nuceně naháněni mladí poddaní.

Nalezneme rovněž kapitoly věnované vězeňství a (kulhajícímu) právu, též se dočteme o způsobech a proměnách cestování, i když poddaný lid připoutaný k půdě poddanstvím i robotou se mohl stěží vypravit dál než za pověstná humna. A konečně obě knihy končí přiblížením zábav našich předků: jak se zpívalo a tancovalo, jaké se držely oslavy, jak se hrálo v kostky i jiné (hazardní) hry, jak se hrálo divadlo, jaké se pěstovaly sporty. A také se dovíme, jaké zábavy přinesl rozvoj techniky - třeba pohyblivé obrázky, ať již je sledujeme kdekoli, patří už celé století k největším atrakcím, jimiž trávíme volný čas. Ostatně i volný čas patří k vymoženostem moderního věku…

Stanislava Jarolímková vytčený úkol zajisté zvládla, předestřela poutavé panorama všední existence v dávných časech i dobách, od nichž nás dělí třeba jen desetiletí. A pro zájemce, kteří by se chtěli dovědět další podrobnosti, kteří by chtěli hlouběji nahlédnout do "nedějin", přichystala soupisy literatury, z níž čerpala. Poskytnou hojnou inspiraci k další četbě.

predci jarolimova
Stanislava Jarolímková: Co možná nevíte o životě našich předků
Vydalo nakladatelství Motto ve společnosti Albatros Media a.s.
Praha 2013
247 stran

Stanislava Jarolímková: Co ještě nevíte o životě našich předků
Vydalo nakladatelství Motto ve společnosti Albatros Media a.s.
Praha 2013
255 stran 

predci jarolimova2

Hodnocení: 100 %

Foto: www.albatrosmedia.cz


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Jan Bendig: „Myslel jsem, že si minimálně do září nezazpívám. Ale naštěstí se to všechno změnilo a jenom v červnu mám přes 11 koncertů.“


bendig 200Jan Bendig má za sebou stěhování a je velmi aktivní na YouTube. Nedávno začal opět koncertovat a chystá nové písně i videoklipy. Zjistěte o něm více v našem rozhovoru!

...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Za veselými maskami jeďte na Vysočinu

masopust ceskomoravska vysocina 200Tradice masopustního průvodu obnovili v minulých letech lidé na mnoha místech České republiky. Kde ale najdeme opravdu nefalšovaný tradiční maškarní rej? Zamířit za ním můžeme už o t...

Z archivu...


Literatura

Když mrtvý muž vyřizuje účty

brka200Finský autor Antti Tuomainen není pro českého čtenáře velkou neznámou. V českém překladu už spisovateli vyšly tři knihy detektivního žánru. Ta čtvrtá, nejnovější, je ale docela zvláštní dílko. Detektivka, u které se dá zasmát, neboť zjistíte, že i mrt...

Divadlo

Duchařská komedie o jednom velkém vánočním zázraku

Ti druzi 200Komedie Spirit Level, kterou v MdB uvedou pod názvem Ti druzí, sice obletěla úspěšně kus světa, ale o její autorce, přesněji o jejím životě se ví až podezřele málo. Anglická scenáristka a dramatička zůstává v téměř dokonalém utajení (důraz je na sl...

Film

Negativní postavy mám raději, říká čerstvý padesátník, herec Roman Luknár

roman luknar perexZnámou tváří je Roman Luknár už od svých dětských let, kdy začal hrát ve slovenském filmu a televizi, zatímco české publikum se s ním seznámilo až poměrně nedávno. To už byl vystudovaným hercem, ale do Česka si zpravidla jen tak...