Kultura21.cz

Muzeum v Ústí nad Labem vzniklo v roce 1876 a od těch dob, dlouhých 135 let, se neustále stěhovalo po různých podnájmech. Teprve v roce 2011, po rozsáhlé rekonstrukci, se snad naposledy stěhovaly sbírky do vlastní budovy. Osud této historické stavby byl zde již popsán pod názvem Škola, pošta, muzeum.

Co tam můžeme vidět?

Největší sbírky jsou přírodovědné, které se budují od vzniku muzea a obsahují tisíce vzorků minerálů, herbáře, soubory entomologické a zajímavé zoologické preparáty. V posledních desetiletích rostou také sbírky archeologické, obsahující desetitisíce fotografií, negativů, pohlednic, rozsáhlé jsou sbírky vojenství, početně jsou zastoupeny i technické sbírky. Sbírky výtvarných umění a umělecká řemesla jsou zastoupeny nábytkem, sklem, gotickými dřevořezbami i krajinomalbami z 19 a 20 století.

Budova, jejíž nejstarší část je z roku 1878, se dočkala celkové rekonstrukce poprvé po více jak 200 letech. Částka za ni činila 418 mil Kč, 337 mil Kč bylo hrazeno z prostředků EU a rekonstrukce připravila i nečekaná překvapení. Vědělo se, že největší místnost budovy sloužila pro reprezentační účely a zasedání tehdejšího zastupitelstva, protože město nemělo radnici. Právě tam se konala v roce 1901 audience císaře Františka Josefa I. za účasti čelných představitelů města. Po válce se nenašly žádné dokumenty či fotografie, obyvatelstvo se prakticky změnilo a nikdo nevěděl, jak ten sál vypadal, ale začalo se mu říkat císařský. Nejprve se řemeslníkům podařilo vysvobodit zazděné dvoukřídlé dveře s datem 1878 v novorenesančním stylu s vyrytými ornamenty, jediné co zbylo z původního interiéru. Pod omítkou restaurátoři objevili úplný skvost, původní malbu s unikátními ornamenty a arabesky s původním zlacením a mramorováním ze 70. let 19. století. Sál se podařilo zrestaurovat do původní podoby a patří k nejreprezentativnějším prostorám ve městě. Není to ale sál jen na podívání.

Při znovuotevření muzea, shodou náhod právě ve dnech, kdy uplynulo 110 let od císařské návštěvy, byl to tedy symbolicky sám císař, kdo přestihl pásku pro první veřejnou prohlídku restaurovaných prostor. Od 30.6.2011 se stává císařský sál svědkem významných událostí města i jednotlivců, a na vše přísně dohlíží císař v obřadním rouchu Řádu zlatého rouna z obrazu akademického malíře Heinricha Wagnera. I když císařský sál je perlou muzea, neméně krásná je již vstupní chodba muzea. Tam se potvrdil předpoklad k nalezení původní malby a restaurátoři ji uvedli do původního stavu. Ke vchodu se také vrátila pamětní deska na císařskou návštěvu, která byla po válce odstraněna. A nebyli by to historici, aby si neuhlídali ve svém domě i některé originality technického charakteru, které sice již neslouží svému účelu, ale jsou ukázkou důvtipu a zručnosti předků. Protože město bylo průmyslové, má také expozici Slavné ústecké značky, doplněnou nábytkem, raznicemi na mýdlo a mnoha dalšími zajímavými exponáty. Také akce Ústečané sobě byla a je velmi úspěšná a obohacuje sbírky o různé předměty, ať je to kuchyň z roku 1948 nebo kamenný šnek, odborně nazvaný amonit, který žil v blízkosti nynějšího města před 90 miliony let, oltářík z roku 1900 či historická gramofonová skříň, která přehrávala až deset desek bez otáčení. Co věc, to příběh dárců.

Největším mecenášem se stal Prof. Klaus Horstmann-Czech, který věnoval mramorové plastiky Dialog s časem, oceněné na několik milionů korun, svému rodnému městu, ve kterém žil do svých šesti let. Jeho díla jsou v řadě významných galerií v Německu i ve světě, v Čechách jsou k vidění pouze v ústeckém muzeu.

Je možné ještě navštívit výstavu Antický sen, což jsou kopie antických soch z 19. století, které nikde v celku neuvidíte, protože jejich originály jsou rozsety po muzeích celého světa.

Velký ohlas měla, a ještě do začátku měsíce března jistě bude mít, výstava Giganti doby ledové, na které si můžete prohlédnout trojrozměrného mamuta, nosorožce či obřího ptáka Moa. Expozice je doplněna kosterními pozůstatky dávných tvorů nalezené v městě a v okolí, i obrazy umělců, kteří malovali krajinu doby ledové. Nebo je možnost se podívat, jak bydlel člověk neandertálský v Bečově u Mostu před dávnými časy.

Muzeum vůbec na děti nezapomíná a některé akce jsou připravovány právě pro ně, ať to byla výstava Hračky známé i neznáme, Strašidla v muzeu, Čtení pro děti či Noc v muzeu, kdy si děti mohly vyzkoušet, jak se bavili jejich vrstevníci před sto lety. Zajímavý program děti nacházejí i o jarních prázdninách.

Neobvyklá byla výstava 4D, kde se prolínala expozice Ze života motýlů, Stopy válek, Poklad z hlíny a Zrozen z horských pramenů. 

Akce Nebuď bábovka a upeč mušli, byla soutěž o nejlepší makovou pochoutku, která se dělala v nedalekých Trmicích a prodávala na velikonočních trzích od roku 1836. Starý recept byl nedávno uveřejněn v německých novinách a pozornosti muzejníků neušel. Někteří soutěžící se přiznali, že pekli poprvé v životě.

S obrazy městských zátiší a svým výzkumem barevného čtverce se přestavil emeritní profesor ústecké univerzity Jaroslav Brožek. Výstavu Individuum do svého rodného města přivezla Elisabeth Muller ( roz. Ledvinková). Své výstavy v muzeu také mají malíři senioři z Univerzity třetího věku ústecké univerzity. Návštěvníci mají také možnost prohlédnout si zajímavé fotografie, například na výstavě Setkání v divočině celosvětově uznávaného profesionálního fotografa Petra Slavíka.

Také se připravují interaktivní programy, řemeslné a kreativní kurzy jak pro mateřské, tak i základní školy, pro domovy seniorů a širokou veřejnost. Odbor muzejní pedagogiky, který je zajišťuje, se také podílí na přípravě doprovodných akcí k expozicím či výstavám.

Pracovníci muzea rovněž úzce spolupracují na stálých expozicích, které připravuje Collegium Bohemicum, dále se Společností pro dějiny Němců v Čechách a Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně.

K dispozici je knihovna se studovnou s 38 tisíci svazky zejména v německém jazyce a obsahuje jednak regionálními tisky od 19. století, v odborné části jsou encyklopedie, slovníky, knihy a časopisy z oboru historie, archeologie, vlastivědy, geologie a dalších věd. Nejstarší kniha ve sbírce starých tisků je z roku 1473, nejstarší česky psaná je z roku 1506. Seznam knih je v on-line katalogu, který je na velmi zdařilých webových stránkách muzea.

Zajímavostí o činnosti muzea je více. Připomeňme Šedesát ústeckých Nej, Zapomenutí hrdinové či nejnovější Neznámí rodáci.

Několikrát do měsíce se pořádají zajímavé přednášky a koncerty, prostě stále se něco děje. A jaká největší akce ústečáky, a nejen je, čeká? Určitě to bude expozice ke 200. výročí bitvy u Chlumce.

Pramen: ústecké muzeum
Foto: autorka článku