Vyšly Komárkovy Dějiny českého jazyka

Vyšly Komárkovy Dějiny českého jazyka

dejiny-ceskeho-jazyka 200Ani si příliš neuvědomujeme, že každý jazyk se vyvíjí, že mnohé výrazivo začíná být vnímáno jako zastaralé, přestává se používat, až posléze zaniká, nahrazeno jiným výrazivem, které v průběhu staletí nejspíš potká tentýž osud. Křivolakou minulostí češtiny se zabývá Miroslav Komárek, jeden z předních tuzemských jazykovědců, celoživotně spjatý s olomouckou Univerzitou Palackého, ve shrnující publikaci Dějiny českého jazyka.

 

Profesor Komárek přibližuje vývoj naší mateřštiny od jejích praslovanských kořenů až k dnešku, probírá změny, kterými prošla, zkoumá podobu hláskosloví i tvarosloví, tedy nastiňuje jak hláskové (a tudíž výslovnostní) změny, tak posuny v nakládání se slovesy, číslovkami i jmény (podstatnými, přídavnými atd.). Zabývá se rozčleněním zdejších nářečí a jejich zvláštnostmi, zvláště pak u východomoravských.

Rovněž oceníme přehledné tabulky se vzorovým skloňováním a časováním, jaké bylo příznačné pro starou češtinu předhusitského období - měli bychom vědět (a pamatovat si ze školní výuky), že zejména Jan Hus významně ovlivnil podobu jazyka, a to nejen ve sféře pravopisu. Ovšem četba, jakkoli stručná a přehledná (a tím pádem se pro svou učebnicovitou zhutnělost někdy ocitnuvší na pokraji srozumitelnosti, zvláště pro laika), bezpodmínečně vyžaduje obeznámenost se základními jazykovědnými termíny, tudíž výrazy jako vokál, substantivum nebo akuzativ by nám neměly být cizí.

dejiny ceskeho jazyka2

Dějiny českého jazyka prozrazují skrze jen na první pohled vysoce odborné pojednání lecjaké pozoruhodnosti, jichž si přitom vůbec nevšimneme. Tušili jste třeba, že stará čeština kromě jednotného a množného čísla (neboli singuláru a plurálu) rozlišovala ještě dávno zaniklé číslo podvojné neboli duál? Tedy měla speciální tvary pro označení párového výskytu vlastně čehokoli - v dnešním jazyku nám z této doby zbyly neuvědomované pozůstatky například při skloňování číslovky dvě nebo párových orgánů lidského těla (ruce, nohy, oči, uši…). Nebo si povšimněme sice všedního, ale ve skutečnosti gramaticky prapodivného výrazu "dvě stě", kde číslovka "sto" nabyla jinde se nevyskytující podoby.

Opravdové dobrodružství pak nachystá procházka houštinou slovesných tvarů, které u nás dávno zanikly (například jednoduché - tedy neskládané - minulé časy aorist nebo imperfektum), byť u jižních Slovanů, dejme tomu v bulharštině nebo srbštině, dosud tvoří nedílnou součást nejen psaného, ale i mluveného jazyka. Avšak také v češtině nalezneme ozvuk časů dávno odvátých, třebaže se znejasňujícím významovým posunem - tvary "bych, bychom, byste", jakkoli dnes vztažené k podmiňovacímu způsobu, označovaly aorist od slovesa "být".

dejiny ceskeho jazyka vita caroli

Je to tvoření minulého času obdobné jako v případě (já) dělach, (ty, on) děla, (my) dělachom, (vy) dělaste, (oni) dělachu od slovesa "dělat". A to raději pomíjím tvary duálu. Avšak měnil se toliko slovesný zevnějšek, rozhorlení nad ničemnostmi ve státě českém zůstává stejné dnes jako tehdy: „Tak páni svú kratochvíl´u jmiechu a menší zem´u hubiechu. Neby, kdo sě za právo postavě, ni kto českú česť opravě.“ Úplně jako kdyby to vypadlo z úvodníku nějakých dnešních novin…

Kdybychom se nějakým strojem času přenesli o pouhých šest století zpět, s tehdejšími lidmi bychom si dost obtížně popovídali. Vzpomeňme, že nejen s tím, ale hlavně s odlišnou, přímočařejší mentalitou vzdálených předků nabyl trpké zkušenosti už pražský měšťan Matěj Brouček ve stařičké, nicméně stále aktuální satiře Svatopluka Čecha, když se ocitl tváří v tvář Žižkovým bojovníkům v předvečer bitvy na Vítkově. Nemluvě o tom, že nikdo po něm naštěstí nepožadoval, aby si četl či dokonce předčítal z tehdy ještě zánovní Dalimilovy kroniky, z níž pochází i výše zařazený citát - středověký pisatel, o jehož pravé totožnosti se podnes vedou spory, v rozsáhlé veršované skladbě třeba popsal, jak knížete Oldřicha, lovícího v lesích poblíž Postoloprt, omámila půvabná dívka peroucí prádlo u potoka: „Počě sě jejiej krásě diviti stojě a ihned ju sobě za knieňu pojě.“ Poté, co se seznámíte s Komárkovou knihou, hravě porozumíte i staročeskému textu…

Hezké počtení.

dejiny-ceskeho-jazyka

Dějiny českého jazyka
Autor: Miroslav Komárek
Vydalo vydavatelství Host, Brno 2012. 276 stran

Hodnocení: 100%

Zdroj foto: Host, czechfolks.com, stavitele-katedral.cz


 

Přihlášení



Imago, imagines I.-II.

Autoři zvolili jako východisko koncepce nové syntetické publikace věnované středověkému umění v českých zemích latinské slovo imago (označující nejen dvourozměrný obraz, kresbu apod., ale i výtvory trojrozměrné a případně i díla architektonická). academia.cz

Život byl pes

Tak to jsem já – pes Život. Rozhodně jsem se nenarodil jako domácí mazlíček. Díky různým okolnostem, které vám budu vyprávět, a také díky mému vzhledu a povaze, nikoho nenapadlo ho ze mě udělat. grada.cz

Rozhovor

Markéta Zinnerová je nyní doma na jihu Čech

zinnerova zabrodska perexJana Semelková požádala o rozhovor se spisovatelkou Markétou Zinnerovou. Bude zřejmě trochu jiný, protože bydlíme ve stejném domě, navštěvujeme se a víme o sobě dost osobních věcí, které ...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Jaký byl František Ferdinand d´Este

fer 200Svou dravost, zarputilost a výbušnost zdědil po své matce Annunciate Neapolsko-Sicilské, která pocházela z rodu Bourbonů a jejím otcem byl despotický sicilský král Ferdinand II (král Bomba). Ale také zdědil vášnivost, hněvivý výbuch, pýchu, aristokrati...

Z archivu...


Literatura

Pac a Pussy – dvě kočičky a jejich pohled na svět

 

PacPac je bílý kocourek, jehož názorem je, že nemá moc smysl se v životě snažit, protože jsme stejně všichni odsouzeni k nezdaru a zániku. Vesmír je nepřátelské místo, náboženství nikoho nezachrání, navíc je úplně mimo – vlastně jediná smysluplná věc je být k...

Divadlo

Na hradě je ženská!

noc na karlstejne 200Poslední dobou jsme nebyli dlouho v divadle – po tom, co jsme se z jednoho představení vytratili během přestávky, jsme neměli vůbec chuť ani náladu. Po pauze jsme tedy vyrazili na Noc na Karlštejně a odcházeli jsme opravdu nadše...

Film

Filmový muzikál „Bídníci“ aneb kdy(ž) se lůzou staneme?!

bidnici 200Do nového roku 2013 vstupujeme do českých kin s novými muzikálovými „Bídníky“, kteří přicházejí z Velké Británie v režii Toma Hoopera (oscarového tvůrce filmu „Králova řeč“). Victor Hug...