Většina z nás se o Dušičkách nezapomene zastavit na hrobě svých blízkých a zapálit tam svíčku nebo i položit kytičku. Víme ale vůbec, kdy a proč se začaly slavit?
Dávní Keltové již v době před 3000 lety věřili, že se začátkem listopadu propojuje svět živých a mrtvých. První listopadový den zasvětili Anwinnovi, bohu mrtvých. Zemřelí se v tajuplné noci z 31. října na 1. listopadu na chvíli vraceli mezi živé a na oslavu tohoto spojení pak keltští šamani slavili svátek Samhain. Během noci zapalovali ohně a zvali své mrtvé, aby se k nim přišli ohřát a pobýt se svými blízkými, které kdysi opustili na této Zemi. Pomalované obličeje a převleky pak měly chránit živé před rejdy záhrobních sil.
1. listopadu Svátek všech svatých
13. května 609 zasvěcují Římané antický chrám Pantheon Panně Marii a všem mučedníkům, kteří za svoji křesťanskou víru položili život. Svatostánek předtím patřil olympským bohům. Právě tento okamžik je oslavou svátku duší, které už vstoupily do nebe a dosáhly tam stavu nejvyšší blaženosti. Keltové i Frankové ho slaví už od 8. století, o století později se k nim přidávají i Římané. Původně se tedy na svaté vzpomínalo v polovině května a pravděpodobně právě tohle je příčinou, proč se v květnu nekonají svatby. Vysvětlení nám možná poskytne rčení „svatba v máji, nevěsta na máry“. Oslava všech svatých mučedníků se sice přesunula na 1. listopadu, kdy Keltové slaví svůj rok, ale květnu už jeho nepěkná pověst související s veselkami, bohužel, zůstala.
2. listopadu Památka zesnulých
Den je připomínkou a modlitbou za zemřelé čekatele, tedy dušičky, které zatím poletují v očistci a ještě nejsou připravené vplout do nebe. Jeho oslavu poprvé vystrojí v roce 998 opat Odillo (†1048) ve francouzském benediktinském klášteře v Cluny. S jeho pomocí chce šířit křesťanskou víru a odvést pozornost lidí od starých pohanských rituálů. V 11. – 13. století se svátek rozšiřuje do dalších 18 evropských zemí, ve 14. století už se slaví i v Římě. Jsou s ním spojeny i různé lidové zvyky, například rodina, která se sešla, naplnila lampu máslem místo oleje, aby si duše mohly potřít spáleniny a večer se napila studeného mléka, jež pro změnu mělo duše ochladit. Peklo se pečivo zvané dušičky, které dostávali žebráci, chudí a pocestní.
Zdroj foto: wikipedia.org a plajzka.blog.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Za dvacet let ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti toho získal herec Martin Vrtáček požehnaně. A nejsou to jen ceny publika i kritiky a ovace. Početná plejáda rozmanitých postav a charakterů z něj vybrousily osobnost, které nechybí pokora i sc...
Nakladatelství Pavel Mervart vydalo dvě docela zajímavé knížky, které se zabývají - s trochou nadsázky řečeno - rozličnými tlaky na tělo i mysl. Ve sborníku Dějiny těla, který shrnuje příspěvky před třemi roky přednesené na...
Nakladatelství Epocha nám servíruje další výborný chod, tentokráte futuristickou akční adrenalinovku od Františka Kotlety, která nese úsečný název Lovci. Kdo by si ji neměl nechat ujít a čím vším oblaží vaše smysly, se dozvíte v nás...
Léto a festivaly pod širým nebem zkrátka patří k sobě. Návštěvníky všech generací od 21. do 23. července přivítá KUKOKLI 2023. Šestý ročník multižánrového festivalu opět oživí chátrajíc...
Dokument Petra Horkého Století Miroslava Zikmunda ze všeho nejvíce prozrazuje obdiv k titulnímu hrdinovi, nejen proslulému cestovali, autoru cestopisných knih i filmů (ve dvojici s Jiřím Hanzelkou), ale především s...