Národní muzeum připravilo v Národním památníku na Vítkově obsáhlou výstavu nazvanou Protektorát: odboj a kolaborace 1939-1945, která si dává za úkol představit jedno z nejkontraverznějších období českých dějin 20.století a nalézt odpověď na otázku, zda byli Češi národem kolaborantů nebo hrdinů neváhajících položit za svobodu vlasti své životy.

Autoři výstavy Ivo Pejčoch a Jan Šach se snaží vyvrátit mnohdy rozšířený názor, že v protektorátu panoval klid a relativní bezpečí, zatímco v ostatních zemích zuřila válka. Uváději, že politickým cílem okupačního režimu nebylo získání aktivní spolupráce Čechů ani jejich vyprovokování k boji. Cílem bylo vyvolání co možná nejpasivnějšího poměru národa k svému vlastnímu osudu.

První část výstavy je věnována domácímu odboji a představitelům organizací a skupin (Zemský národní výbor, Politické ústředí, Obrana Národa, Petiční výbor Věrni zůstaneme, ÚVOD, atd.), které se na odboji podílely. Dále výstava návštěvníky seznamuje s postavami tzv. Tří králů Josefa Balabána, Josefa Mašína a Václava Morávka,  s desanty ze Západu (celkem 30 skupin tvořených 85 Čechy a Slováky) a desanty z Východu.

Značná pozornost je věnována samozřejmě atentátu na Heydricha a výsadkům Anthropoid a Silver A a jejich domácím spolupracovníkům. Návštěvníci si mohou prohlédnout část padáku jednoho z členů skupiny Anthropoid, vojenskou knížku Josefa Gabčíka, osobní věci parašutistů, nalezené v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje, nebo vysílačku Libuši a její poslední odeslanou depeši

Autoři výstavy popisují i partyzánské hnutí (např. 1.čs. partyzánská brigáda Jana Žižky měla  2 000 členů), odbojovou činnost Obce sokolské a KSČ, činnost České národní rady a průběh Květnového povstání. Zachycen je i postup protektorátních úřadů proti účastníkům odboje a jejich následná perzekuce (např. na Pankráci bylo popraveno 1075 osob, včetně 155 žen).

Druhá část výstavy vypráví o počátcích krajní pravice v Československu, zachycuje nejvýznamnější kolaborantské organizace (Hnutí Vlajka a její Svatoplukovy gardy, Česká národně sociální strana dělnická, Národopisná Morava, Strana českých fašistů, Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, Strana zelených hákových křížů) a jejich představitele (např. Emanuela Moravce, Jana Rysa-Rozsévače, MUDr. Františka Teunera, Františka Mikuláše Mlčocha). Po válce bylo za kolaborantské prohlášeno celkem 34 organizací a spolků a Čechů a Slováků souzených (nikoliv však odsouzených) za kolaboraci bylo méně než 10 000.

Je paradoxem doby, že se zástupci odboje a odsouzení čeští kolaboranti v 50. letech 20.století setkali v komunistických lágrech.

Protektorát: odboj a kolaborace 1939-1945
Autoři: Ivo Pejčoch, Jan Šach
Datum a místo konání: 4.5.- 4.8.2012  Národní památník na Vítkově
Pořadatel: Národní muzeum ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha a občanským sdružením VALKA.CZ

Zdroj foto: nm.cz

< Předchozí		Další >