Za Heydrichem do koncentráku

Za Heydrichem do koncentráku

altPři procházce Prahou můžete v parku na Karlově náměstí narazit na ponuré dřevěné baráky obehnané plotem s ostnatým drátem a střežené strážní věží. Nad bránou, kterou zdobí nápis Arbeit macht frei, rozpíná svá křídla  říšská orlice. Zástupy kolemjdoucích vcházejí dovnitř a ocitají se v koncentračním táboře, který zde plní funkci výstavní síně.

 

 

Nezisková organizace Post Bellum, která již jedenáct let zaznamenává svědectví pamětníků 20.století, v tomto netradičním prostoru připravila výstavu Atentát na Heydricha, jejimž úkolem je připomenout sedmdesáté výročí atentátu prostřednictvím sedmdesáti příběhů z doby druhé světové války.

Stavba chce, podle organizátorů, symbolizovat nejen hrůznou nacistickou vyhlazovací mašinerii, má ale i přímou souvislost s událostmi před 70 lety. „24. října 1942 nacisté popravili v koncentračním táboře Mauthausenu přesně 261 československých občanů, z toho 126 mužů a 135 žen. Celé rodiny parašutistů, odbojářů a jejich spolupracovníků byly tady během jednoho dne popraveny. Je to jedna z nejděsivějších nacistických odvet, jako jsou Lidice, Ležáky, popravy v Kobylisích, utrpění vězňů v Malé pevnosti Terezín, mučení odbojářů v Petschkově paláci a další "odvetné" nacistické akce. Každý zná vojáky Gabčíka a Kubiše, kteří zabili Heydricha, ale ty, kteří jim pomáhali a zaplatili za to životem, nezná skoro nikdo,“ vysvětluje Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum.

alt

Ve třech dřevěných barácích a v úzkých uličkách mezi nimi jsou prezentovány vzpomínky lidí, z nichž polovinu tvoří pamětníci, jejichž vyprávění Post Bellum zaznamenalo (jedná se o vyprávění odbojářů, kteří vojáky z Anglie schovávali, dětí, kterým nacisté popravili rodiče, lidických žen, náhodných svědků oněch událostí, aj.) a druhou polovinu tvoří lidé, kteří zemřeli mnohem dříve, než mohli svůj životní příběh předat druhým. Jsou to vojáci Gabčík, Kubiš, Opálka, Bartoš, Valčík a další z mnoha paraskupin vysazených do protektorátu, ale i obyvatelé, kteří jim pomáhali.

alt
 
Nedílnou součástí mozaiky příběhů jsou i příběhy těch, kteří selhali - spolupracovníků gestapa Karla Čurdy, Viliama Gerika či Ladislava Vaňka. Nechybí ani portréty sedmi nacistů, kteří nesou přímou odpovědnost za nelidské zločiny, ať už je to Heydrich, Frank či Geschke.

Návštěvníci výstavy si vzpomínky pamětníků mohou nejen přečíst, ale i vyslechnout ze záznamu, který je zde vysílán. V jednom z baráků se nachází též promítací sál, v němž jsou promítány dokumenty a filmy.

alt

Každého doslova zamrazí při pohledu na zeď pokrytou fotografiemi mužů a žen popravených v Mauthausenu v souvislosti s atentátem a  na výškoměr tzv. Genickschuss, který v Mauthausenu fungoval jako popravčí zařízení.

Výstava byla zahájena 27. května v den atentátu a bude ukončena 18.června, kdy parašutisté padli v boji v kostele sv. Cyrila a Metoděje, v sousední Resslově ulici. Podle informací organizátorů za první týden shlédlo výstavu již přes 10 000 návštěvníků.

Doprovodný program na http://www.heydrich70.cz/doc/70_program.pdf

Atentát na Heydricha – sedmdesát příběhů Paměti národa
Datum a místo konání: 27. 5. - 18. 6. 2012 Karlovo náměstí, Praha
Pořadatel: Post Bellum (postbellum.cz, heydrich70.cz, pametnaroda.cz)


Zdroj foto: autorka článku


 

Přihlášení



Životní příběh Jana Mikoláška - léčitele, který zkoumal moč

Jan Mikolášek byl velmi talentovaný člověk, který něco dokázal. Nikdo netvrdí, že byl svatý. Právem se však může řadit mezi významné osobnosti našeho lidového léčitelství. Mladá fronta

Dějiny smrti a jiné kratochvíle

Co je to SMRT a co se za ní skrývá, to přitahovala lidi od pradávna – zřejmě od okamžiku, kdy si počali uvědomovat svou smrtelnost. Argo

Rozhovor

Snažíme se pomáhat a udělat svět trochu lepším místem pro život

givt200Před nedávnem jsem se úplně náhodou seznámila se společností GIVT.cz. Ostatně, s přibývajícím věkem se mi potvrzuje, že nic se nestane náhodou a že různé skutečnosti mi zkříží cestu právě v tom okamžiku, kdy je jich zapotřebí.

...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Návrat – legionářská epopej

návratJe rok 1918 a celý svět zrovna oslavuje příměří. Mnozí to berou jako příslib míru, jiní jsou celkem skeptičtí. Právě hlavní hrdina kapitán Ján Garaja je jedním z těchto skeptiků. Zpráva o příměří jej zastihne v Itálii, ale on ra...

Z archivu...


Literatura

Tady všude byl Ladislav Smoljak. Divadelní legenda očima přátel a rodiny

tady vsude byl smoljak 200Snad není mezi námi barbara, který by neznal českou legendu Járu Cimrmana. Kdo by nikdy Žižkovské divadlo J. Cimrmana nenavštívil. A právě o jednom z tvůrců této postavy a poetiky sa...

Divadlo

Osmyčky, totální unférie z dějin národa českého

Osmycky plakatProsím ten název není s hrubkou. Autoři opravdu svůj kabaret nazvali Osmyčky. V brněnském Městském divadle se představili místní autoři, kteří už mají za sebou několik inscenací, většinou uváděných v létě na Biskupském dvoře Moravského zem...

Film

Divoké Včely jsou jako ze staré české vesnice

divoke vcely plakat 200Film Divoké Včely (2001) je nadčasový a oblíbený český snímek o životu lidí kdesi na vesnici. Protože se v něm dost přehání, je vždycky čemu se zasmát. I když hlavní příběh ani tak zaj...