Empírový dům, výjimečné místo ve Staré Huti u Dobříše, uprostřed lesů a rybníků. Takové je někdejší letní sídlo Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové, dnes spisovatelův památník. Ten letos slaví šedesát let od svého vzniku. V sobotu 23. září čeká návštěvníky slavnostní program. Jeho součástí bude zahájení výstavy nazvané To zvláštní místo: 60 let Památníku Karla Čapka. Na ní se poprvé představí rukopisy dobových písemností slavného spisovatele a jeho blízkých. Expozice ukáže i proměny domu a zahrady od roku 1963 až po současnost. A v památníku zazní také stylová hudba z 20. až 30. let minulého století v podání skupiny Swing Session.

„Oslavy zahajujeme i premiérou nového dokumentárního filmu „Tajemství záběrů Čapkovy Strže“ v režii Ondřeje Kepky o proměnách různých zajímavých zákoutí zahrady i domu,“ říká ředitel památníku Zdeněk Vacek. Výstava potrvá nejméně do konce ledna roku 2024. Více na www.capek-strz.cz.

Poprvé uvidí návštěvníci například rukopis, ve kterém Karel Čapek píše, že posílá bezkofeinovou kávu prvorepublikovému premiérovi Švehlovi. Tu mu slíbil, když oba pobývali u T. G. Masaryka v Topoľčiankách. Anebo dopis Boženy Čapkové, spisovatelovy matky: prosí nakladatele, aby jí vyplatil peníze. Potřebovala uhradit náklady na odvoz jednoho dítěte do Smokovce, zatímco druhé měla v nemocnici. Poprvé bude na Strži vystavené také svatební oznámení Čapkovy starší sestry Heleny z roku 1904, stejně jako rukopisy příspěvků Karla i Josefa Čapkových do týdeníku Přítomnost. „Tyto materiály nedávno zakoupil Středočeský kraj, zřizovatel památníku, od soukromého českého sběratele. Jde o další obohacení naší sbírky,“ dodává Vacek.

Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše dnes. Foto: René Volfík

Jak Čapkova Strž inspirovala Svěráka?
Premiéru bude mít v památníku i nový televizní dokument „Tajemství záběrů Čapkovy Strže“. „Letos jsem na místě pořídil také řadu analogových fotografií na starší aparát, abychom mohli lépe srovnávat také dobové a současné pohledy na památník. Digitální fotografie totiž již na první pohled vypadají naprosto odlišně,“ říká režisér Ondřej Kepka, který na Strži natočil v roce 1996 svůj první profesionální dokument. V novince se uplatní i filmové záznamy z archivu České televize.

„Nově záběry se zaměřují na konkrétní části domu a zahrady, konfrontaci fotografické dokumentace z doby pobytu Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové s tím, jak stejná místa vypadají dnes. Jde třeba o tehdejší lávku přes potok a místo, kde zřejmě stávala, o proměny zahradní verandy, ale i o zazděné zárubně mezi bývalým salonem a jídelnou, u nichž vznikly jediné dva známé snímky Čapka z interiéru domu,“ popisuje Vacek a dodává, že v dokumentu promluví například Zdeněk Svěrák. Ten vůbec poprvé zmíní zajímavou stopu Strže v cimrmanovských hrách.

Karel Čapek a Olga Scheinpflugová na Strži. Foto: Archiv PKČ

V 60. letech minulého století ho inspirovala návštěva tehdy čerstvě otevřené expozice. Díky tomu vznikly slavné „vědecké“ semináře, které hrám Divadla Járy Cimrmana předcházejí. V sobotu 23. září 2023 bude nový dokument k vidění na obrazovce ve výstavní místnosti památníku. Projekci doprovodí beseda s režisérem snímku Ondřejem Kepkou. Dokument bude na Strži k dispozici i později, návštěvníci si jej můžou vyžádat na místě. Tento film, který vznikl v koprodukci s Českou televizí, je zasvětí do proměn některých zákoutí domu a zahrady, která si pak mohou prohlédnout v reálu.

Režimu vadil nejen Masaryk a Peroutka
Na závěsných panelech konfrontuje výstava nejen proměny domu a zahrady, představí také prezentaci života a díla Karla Čapka v turbulentních moderních československých a později českých dějinách. „Památník byl za minulého režimu dlouho úplně odmítán, následně ideologicky ‚přistřižen do pěticípé hvězdy‘. A dlouho se mlčelo také o osobnosti Ferdinanda Peroutky. ÚV KSČ dokonce zvažoval jeho vraždu či zohavení. Chtěl tak zabránit novinářovým aktivitám v Rádiu Svobodná Evropa,“ vypráví Vacek. Zároveň připomíná, že právě Peroutka byl na Strži pravidelným hostem. „Ve svém letním domě mu dal Karel Čapek k užívání podkrovní pokoj, kterému se přezdívalo Peroutkárna. Tato místnost tvoří zajímavou součást stálé expozice.“

Jeden z originálních rukopisů Karla Čapka. Foto: René Volfík

Čapkova Strž, místo klidu i setkávání
Čapek si – nejen podle vzpomínek svých nejbližších – Strž doslova zamiloval. Našel tam tichou oázu, ostrov v rozbouřeném světě druhé poloviny 30. let. „Realizoval“ se tu úpravami domu i adaptací zahrady, zpevňoval koryto potoka. Strž byla místem setkávání s přáteli, které tu prý u sebe chtěl mít nejlépe každou neděli. Vznikala zde významná díla, například Bílá nemoc. „Tady byl Čapek šťastný – pozitivní energii cítí návštěvníci i teď, 85 let po jeho smrti. Jistě by byl rád, že Strž stále stojí a zůstává místem kulturních setkání, dospělým i mládeži připomíná jeho dílo a to, o co usiloval. Cesta autem z Prahy je ještě pohodlnější než kdysi, v okolních lesích stále rostou houby a je tam řada stromů, které Čapka pamatují. Navíc jsme letos v dubnu obnovili tradici výsadby nových stromů – břízek – potomky pátečníků a Čapkových blízkých,“ říká Vacek.

Jasany, které pamatují Čapka
Během působení Karla Čapka prošel stavebními úpravami nejen samotný dům, ale vznikla i přilehlá pergola nebo třeba garáž. Domek hajného Hejnice dostal zvýšenou střechu. V jeho podkroví býval někdy ubytovaný spisovatelův šofér. Dnes je tam zázemí bistra, knihovna, kanceláře. Od zpřístupnění veřejnosti v roce 1963, tedy v průběhu šedesáti let, se expozice v památníku postupně rozšiřovala z hlavní budovy i do garáže a pod širé nebe. „V zahradě je několik ikonických prvků, dřevin, které známe z předválečných fotografií. Je to nejen řada vzrostlých jasanů rámujících výhled z verandy nebo březový hájek, ale třeba i mohutné duby na břehu potoka,“ uzavírá Vacek a připomíná aktuální výstavu ROBOT: Born in Czechia, known all over the world, která je v zahradě památníku k vidění do konce září 2023.

 

Ředitel Památníku Karla Čapka Zdeněk Vacek v expozici na Strži. Foto: René Volfík

www.capek-strz.cz
https://www.facebook.com/PamatnikKarlaCapka/
https://www.instagram.com/pamatnikkarlacapka/

Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše, p. o., adresa: 262 02 Stará Huť 120 a 125. Od dubna do konce října je otevřeno od úterý do neděle vždy 9.00–⁠⁠12.00 a 12.30– 17.00.

Víte že…
… vilu ve Staré Huti dostal Karel Čapek s manželkou Olgou svatebním darem k doživotnímu užívání? Místo si zamilovali a trávili tu veškerý volný čas až do Čapkovy smrti v roce 1938.
… po roce 1948 byl dům znárodněn? Olga pak měla k dispozici prakticky jen jednu místnost. V té době začala usilovat o vznik muzea. Podařilo se to ale až v roce 1963, kdy ve vile vznikla první expozice.
… naprostá většina návštěvníků památníku je z České republiky – velmi často jde o školní výpravy? „Zahraniční návštěvníci pocházejí především ze sousedních zemí, ale letos jsme přivítali i ctitele díla Karla Čapka z Japonska a USA,“ říká Zdeněk Vacek.
… velkou pozornost vzbudila v památníku nová výstava Zlatý kluk citlivý o Čapkově lékaři Leopoldu Firtovi, která bude na Strži k vidění do 20. září 2023? Zájem o ni projevila Ústřední vojenská nemocnice v pražských Střešovicích, jíž Firt po válce velel. V lednu 2024 vyjde nová kniha autora výstavy Zdeňka Vacka o osudech Leopolda, Julia a Pavla Firtových – 31. ledna 2024 si totiž připomeneme 40. výročí první úspěšné transplantace srdce ve Východním bloku. Provedl ji syn Čapkova lékaře, prof. Pavel Firt z IKEM.
… Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše je příspěvkovou organizací Středočeského kraje? Ten zřizuje a podporuje i další památníky významných osobností spjatých s tímto regionem.

Olga Scheinpflugová na Strži v létě 1936. Foto: archiv PKČ

< Předchozí		Další >