Když před Vánoci dorazil do muzea v Ústí nad Labem balíček z USA, jehož odesílatelem byl Christofer Hornig, nebyli muzejníci až tak překvapení, protože se jedná o syna vědců Lilli a Dona Hornigových. K vysvětlení vazby na ústecké muzeum je nutno vrátit se do minulosti. 

Do doby, kdy se americký fotograf Paule Saviano začal zabývat uměleckým projektem SHŮRY, jímž chtěl připomenout bombardováni za II. světové války. Zaměřil se nejen na Ústí nad Labem, ale hlavně na Hirošimu a Nagasaki, zničené atomovými bombami. Seznámil se při tom s mnoha lidmi, a také s paní Lilli Hornigovou, která se na výzkumu atomové bomby podílela. Když poslouchal její vyprávění o dětství, zdálo se mu, že asi žila i v Ústí nad Labem a nenechal si to pro sebe. Upozornil na to ústecké muzeum, se kterým spolupracoval, a to dohledalo, že Lilli se zde opravdu, pod dívčím jménem Schwenk, v roce 1921 narodila.

Její otec, který byl pražským rodákem, žil převážně ve Vídni, matka pocházela z Litvy, ale dětství prožila v Polsku. Oba pocházeli ze židovské komunity. Seznámili se při studiu (on byl chemik, ona lékařka), vzali se v roce 1914 a žili v Berlíně. Do Ústí n. L. se přestěhovali po lukrativní nabídce na výzkum barev z Rakouského spolku pro chemickou a hutní výrobu. Po roce 1918 si ponechávají rakouské občanství a v roce 1929 se, kvůli práci, vracejí do Berlína. To bylo Lilli osm let a na Ústí jí zůstalÿ jen mlhavé vzpomínky. V roce 1933 utíkají rodiče před nacisty do USA.

Lilli absolvuje studium chemie na Harvardu, vdá se, a když manžel je povolán v roce 1944 na utajovaný projekt Manhattan, odchází s ním na přísně střeženou vojenskou základnu. Prosadila si, že také ona byla zahrnuta do výzkumu atomové bomby. Nejprve pracovala s plutoniem, pak přešla, z důvodu nebezpečí ozáření, na výbušné systémy. První zkušební bomba měla chemické výbušniny podle jejího výzkumu, celý systém řízení výbuchu byl navržen jejím manželem, který, jako poslední před odpálením, provedl závěrečnou kontrolu. V poušti Los Alamos v Novém Mexiku byla provedena zkouška, kterou sledovala Lilli ve 200 km vzdálených horách. Byla, stejně jako další, ohromena ničivou silou a podepsala petici vědců určenou prezidentu USA, aby bomba sloužila jen demonstrativně, mimo lidská obydlí. Marně.

Bunda, kterou měla na sobě Lilli Hornigová v den první zkoušky atomového výbuchu

Po válce se vrátila s manželem do civilního života, narodily se jim čtyři děti. Muž se stal vědeckým poradcem nejprve u prezidenta Kennedyho, po jeho smrti radil Johnsonovi. Lilli se stala vedoucí katedry chemie na Trinity College, stará se o početnou rodinu a stává se i průkopnicí rovnoprávnosti žen. Její muž zemřel v roce 2013, Lilli v roce 2017. Do svého rodného města se nikdy nevrátila. V Masarykově ulici číslo 1603/7, kde se narodila, je umístěna na její počest pamětní deska.

Z Československa se na vývoji atomové zbraně podíleli fyzik Georg Placzek z Brna a paní Lilli Hornigová. Ačkoliv tady ve městě nezanechala velkou stopu, právem na ni vzpomínáme, protože byla přesvědčena, že svou prací také bojuje proti nacismu.

V ústeckém muzeu je vystavena vojenská bunda z roku 1941, která ji v poušti chránila před nočním chladem a kterou její syn muzeu k Vánocům daroval. Připomíná tak dalším generacím výjimečnou ženu, která se zasazovala o emancipaci žen i ve vědě.

Prameny: ústecké muzeum
Foto: ústecké muzeum a autorka
www.muzeumusti.cz

< Předchozí		Další >