O dramatičce, spisovatelce a političce Boženě Vikové Kunětické (1862-1934) hovořila v rámci nedávného celostátní semináře, zorganizovaného Komisí žen a Oddělením pro odborné zázemí, občanský sektor a mládež ÚV KSČM, badatelka Sekce regionálních dějin Klubu společenských věd Eva Bartůňková.
„Popravdě řečeno, nebyla nadprůměrná. Její osobní názory jsou pokládány za kontroverzní. Nemusíte být levicoví lidé, abyste vůči ní cítili odstup. Proč o ní máme mluvit? Jednak má určité místo v ženském hnutí. Obecně vzato, ani to není zcela jednoznačné, to uvidíte. A jednak proto, že přece jen v něčem byla první,“ řekla. V roce 1912 byla jako první ženy v českých zemích zvolena ve volbách poslankyní, respektive ženou-poslancem. „Jako čtyřicátnice se dožila významného mezníku v oblasti politiky a veřejného života. V roce 1907 bylo zavedeno všeobecné a rovné volební právo pro volby do Říšské rady. Říšská rada byl dvoukomorový parlament Předlitavska a volby se týkaly poslanecké sněmovny. Tato dolní komora se původně plnila prostřednictvím zemských sněmů, později přímo,“ řekla Bartůňková.
Podle Bartůňkové byla Viková bouřlivá a nekonvenční, neměla nouzi o nápadníky. „Vzbudila například vážný zájem mladého Jiřího Gutha-Jarkovského. Nakonec se vdala za cukrovarnického úředníka Josefa Vika,“ uvedla. A co feminismus v její tvorbě? „Viková jako feministka nevystupovala, do emancipačního procesu se veřejně nezapojovala. Za ženská práva bojovala literární tvorbou, velice vehementně a neústupně, ovšem po svém,“ uvedla Bartůňková. Byla pro to, aby se ženy vzdělávaly, prosazovala rovnost v manželství a rozvod… „Chceme se seznamovat se ženami, které patří do našich dějin, i když nejsou součástí dělnického a komunistického hnutí,“ uvedla předsedkyně Komise žen Soňa Marková k tomu, proč se tématem semináře stala právě Viková.
Foto: Monika Hoření
| < Předchozí | Další > |
|---|
Je dobré si pustit tohle album v klidu, třeba se zavřenýma očima, protože díky tomu oceníte nejen jeho zvukovou bohatost i světové parametry stejně jako tvůrčí potenciál Tomáše Kympla. Barevně rockové jiskření, rámus ve světě ticha, promě...
Nakladatelství Dauphin vydalo úžasnou knihu Pierra Derlona nazvanou Okultní tradice Cikánů. Pokud zastáváte názor, že dnešní Romové jsou pouze proslulí svým chronickým odporem k práci a vyšší kriminalitou, zkuste se na toto etnikum podívat jinýma očima. Kn...
Pokračování úspěšné knihy o takzvaných Knihožroutech spatřilo světlo světa. Novinka s podtitulem Kam zmizela školní knihovna pochází z pera Kláry Smolíkové a o ilustrace se opět postarala Bára Buchalová. 
Farář Ivan (Jacob Erftemeijer) je prototyp vzorného křesťana. Ve všem vidí jen to dobré a vůbec nepochybuje o tom, že Bůh při něm stojí a pomáhá mu. Proto na faře poskytuje útočiště osobám ve výkonu alternativního trestu ...
V poválečném období nalezneme řadu neomrzitelných pohádek, které se k divákům (nyní už převážně televizním) ustavičně vracejí, a mezi nimi i několik takových, které bez nadsázky patří k tomu nejlepšímu, co v tomto žá...