Dvě nominace na cenu Patrimonium pro futuro na Liberecku
Banner

Dvě nominace na cenu Patrimonium pro futuro na Liberecku

NLiberecko200árodní památkový ústav nominoval za Liberecký kraj dva příkladné počiny na cenu Patrimonium pro futuro – Záchranu železniční výtopny v Kořenově a archeologický objev kostela sv. Alžběty v Jilemnici.

 

 

Záchrana výtopny v železniční stanici Kořenov

Kořenovská výtopna je součástí technického zázemí ozubnicové železniční tratě z Tanvaldu do Kořenova a dále do Hirschbergu v Dolním Slezsku. Budova výtopny byla postavena v roce 1903. Jedná se o přízemní objekt z kvádrového žulového zdiva postavený na segmentovém půdorysu. Před objektem je umístěna lokomotivní točna, ze které vedou čtyři koleje vstupující do výtopny dvěma vjezdy. Svému účelu výtopna sloužila do roku 1987, kdy se pod tíhou sněhu zřítila střecha. Od té doby objekt nebyl využíván a chátral. Před započetím celkové obnovy byla za použití příspěvku z Havarijního programu Ministerstva kultury sanována koruna zdiva.

Objekt výtopny byl obnoven na základě původních plánů a výkresů. Při architektonickém návrhu byla respektována historická hodnota budovy a byl brán ohled na původní a nové využití objektu. Stávající kamenné zdivo bylo využito pro osazení nové střechy. Celková obnova financovaná z norských fondů v rámci projektu s názvem Zubačka – unikátní živé kulturní dědictví Jizerských hor a Krkonoš se uskutečnila mezi srpnem 2015 a červencem 2016 na základě projektu architekta Ivana Lejčara z roku 2009. Stavební práce realizovala firma Brex Liberec. Po opravě kolejové točny bude výtopna sloužit pro remizování historických kolejových vozidel Železniční společnosti Tanvald.

Obnovu výtopny je třeba z pohledu památkové péče hodnotit jako jednoznačně pozitivní krok, který přinesl faktickou záchranu zanikajícího objektu. Podstatná je také skutečnost, že v něm budou deponována rovněž památkově chráněná historická vozidla. Koncepce obnovy vychází z poznání historické podoby, byť za použití konstrukčních metod soudobého stavitelství, jako jsou konstrukce krovu. Vzhledem k tomu, že původní střešní konstrukce se nedochovala a vnější vzhled objektu se vrací k historickému stavu, představuje tak jeden z možných přístupů k obnově určité části našeho kulturního dědictví.

Liberecko2

Nález reliktů gotického kostela sv. Alžběty v Jilemnici

Existenci kostela sv. Alžběty v areálu jilemnického zámku připomínají archivní materiály ze 17. století coby pohřební kapli tehdejších majitelů panstvíšlechtického rodu Valdštejnů a Harantů z Polžic a Bezdružic. Podoba kostela byla doposud známa jen z několika málo dobových vyobrazení, mezi jinými například ze dřevořezby z poloviny 18. století umístěné v expozici Krkonošského muzea v Jilemnici. Přesná lokalizace a půdorysná podoba kostela nebyla až do nedávné doby jednoznačně poznána. K odhalení reliktů kostela došlo na základě archeologického výzkumu v areálu zámku v Jilemnici, a to v základových partiích zahradního domku a na ploše zámeckého parku.

V rámci archeologického výzkumu se prvotním nálezem stalo kamenné ostění sanktuária presbytáře původního kostela situované dnes v zahradním domku. Dále byla prokázána existence 12 metrů dlouhé zdi o tloušťce 1,5 metru, která je prokazatelně pozůstatkem severní kostelní lodi. Následně byla prokázána existence půdorysného uspořádání kostela, jehož základové zdivo leží dnes pod současným terénem zámeckého parku. Jednalo se o jednolodní stavbu s protáhlým pravoúhlým závěrem na celkovém půdorysu 25 x 13 metrů. Vně stavby byla objevena deponie lidských ostatků, jež byla do země uložena nejspíše po požáru v roce 1788. Jedná se pravděpodobně o zbytky původní barokní kostnice. Nalezeny byly i dva kompletní hroby za východní zdí presbytáře, což dokládá existenci hřbitova v areálu původního kostela.

Na základě nálezového kontextu spolu s komparací archivních materiálů došlo k jednoznačné interpretaci stavby jako kostela sv. Alžběty – gotické stavby datované do druhé poloviny 13.přelomu 14. století. Jedná se o nejstarší doloženou zděnou stavbu v Jilemnici, která sloužila jako pohřební kaple majitelů jilemnického panství minimálně od 16. století, obklopena pohřebními místy obyvatel středověkého města. Stavba zanikla požárem v roce 1788 a následně nebyla již nikdy obnovena.

Liberecko1

Zdroj: Národní památkový ústav



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

Ale já žiji v radosti, mám kolem sebe skvělé lidi, říká pěvkyně Dagmar Pecková

dagmar 200Moře krásné práce má za sebou i před sebou mezinárodně proslulá mezzosopranistka Dagmar Pecková. Zatímco na hudebním trhu má stále ještě aktuální a zcela unikátní album Hříšnice, jehož dramaturgii si dělala sama, pomalu už připravuje další projekt Wa...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Zábřežané si budou moci vychutnat Pravěkou hostinu

PravekaHostina perexNa jakých dobrotách hodovali naši prapředci? Jak zpracovávali potraviny, upravovali pokrmy a na čem je servírovali? Na tyto otázky odpovídá výstava Pravěká hostina. Po mimořádně ú...

Z archivu...


Literatura

Jan Masaryk – Tajemství života a smrti

Jan Masaryk - perexJan Masaryk – československý diplomat, politik a syn prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, byl 10. března 1948 nalezen mrtev pod okny svého bytu v Černínském paláci. Podle některých šlo o poli...

Divadlo

Kdo natropí nejvíce hloupostí?

Eva perexDivadlo Na Fidlovačce frčí letošní sezonu na „prvorepublikové“ vlně, a tak není divu, že přidalo na svůj repertoár vedle britské konverzačky z 20. let i oblíbenou českou retro komedii Fan Vavřincové Eva tropí hlouposti

Film

SEVERSKÉ KULTOVNÍ FILMY

sever200Na začátku září uvede Skandinávský dům ve spolupráci s Komorním kinem Evald přehlídku severských kultovních filmů, tedy snímků, které většina Seveřanů dobře zná a miluje, ale které budou pro mnoho českých diváků novinkou.

...