Zánik křesťanstva v Islámském světě
Banner

Zánik křesťanstva v Islámském světě

katastrofa krestanu 200Bývaly doby, byť nás od nich dělí celé tisíciletí, kdy se s islámem pojila vedle snášenlivosti i vzdělanost (a nikoli jen jalové přežvykování koránu), jaká v raně středověké Evropě byla sotva představitelná. Stačí pohlédnout na historický velkofilm Ranhojič, uváděný před časem i v českých kinech. Avšak zejména s nástupem agresivního tureckého impéria (a pádem Byzantské říše) se islám stával nesnášenlivějším a bigotnějším, vyznával světovládné úmysly, vždyť dvakrát musulmanská vojska, sjednocená pod tureckým velením, obléhala samotnou Vídeň (1529 a 1683).

 

Jinověrci, počítaje to i křesťany různých národností a vyznání, se na územích pod tureckou nadvládou stávali občany druhé kategorie, všemožně odíraní a podezíraní z nekalých úmyslů. Vždyť mnohdy prosperovali, kulturně i hospodářsky, lépe nežli vývojově ustrnulé muslimské společenství! Před první světovou válkou jich pod tureckou správou žilo možná až pět milionů – a za války se ocitli v podezření, že napomáhají nepřátelům. Padlo tudíž rozhodnutí o „konečném řešení“, které by jednou provždy smazalo stávající potíže. Vražedná počínání záhy nazvaná genocidou (i současná turecká vláda se zuby nehty brání tomuto označení) postihla zejména arménské obyvatelstvo, méně se uchovalo povědomí, že dopadla rovněž na (a)syrskou a řeckou populaci.

Násilnému vykořenění křesťanstva se věnuje obšírná kniha KATASTROFA KŘESŤANŮ, kterou sepsala trojice autorů – Michal Řoutil, Petra Košťálová a Petr Novák. Cenné na ni považuji zejména to, že jen neomílají známá fakta, ale čtenáře seznamují s tehdejšími vládními rozhodnutími, nechávají nahlédnout do dobových, ještě arabsky psaných dokumentů. Důkladnost, s jakou tato kniha vznikala, dokládá i soupis použité literatury, pokrývající plných padesát stránek. Výmluvné jsou rovněž připojené fotografie, které jednak dokládají, co se dělo a jaké byly následky, jednak přinášejí portréty jednotlivých aktérů, ať již obětí nebo viníků.

katastrofa krestanu obalka

Autoři nám podrobně líčí historický kontext: ukazují, jak se turecká říše hroutila jako (vel)mocenská autorita, přibližují postavení jednotlivých křesťanských menšin. A poté přichází na řadu krvavé řádění, které nejprve dopadlo na tamní elity. Systematicky, bez zbytečných emocí v náčrtu nepředstavitelných hrůz, zato s hojnými svědectvími či vzpomínkami, se dočítáme o jednotlivých fázích genocidy, o jejím průběhu v různých lokalitách. Logisticky špatně zajištěné deportace končily v prachu a vedru nedozírných pustin tragicky.

Dovídáme se o mnohdy bestiálním chování sousedního obyvatelstva (nejen tureckého, ale třeba také kurdského), ovládaného kořistnickými pudy, i když se rovněž vyskytly vzácné případy nezištné pomoci. A také poznáme, co se dělo po těchto tragických událostech, které se protáhly na několik let, prozkoumán je i tehdejší český tisk, který ponejvíce přebíral agenturní (převážně německé) zprávy – své reportéry přirozeně v této lokalitě neměl.

Kniha připojuje i takříkajíc „druhý život“ děsivých událostí, jejich odraz v paměti postižených (někdy i těch, kteří se na masakrech podíleli), odraz v umění – v literatuře, ve filmu. Některá díla se stala součástí světového kulturního dědictví: Werfelův román Čtyřicet dní, Kazantzakisovo podobenství Kristus znovu ukřižovaný, které se dočkalo Dassinova filmového převodu uváděného pod názvem Ten, který musí zemřít (a také opery Bohuslava Martinů Řecké pašije). Význační italští filmaři bratři Tavianiové připojili Skřivánčí dvůr, americký režisér arménského původu Atom Egoyan natočil Ararat,  další americký tvůrce Elia Kazan se traumatizujících zážitků dotkl ve vystěhovaleckém eposu Ameriko, Ameriko. Se všemi těmto tituly se mohl, pokud by měl zájem, seznámit i český čtenář či divák…

katastrofa krestanu armenka

A vyznění této publikace? Islám má zakódovaný pocit nadřazenosti všemu, co není z jeho hlediska „pravověrné“.  Toto smýšlení se nezměnilo ani dnes, kdy leckteří muslimové jsou stále toho názoru, že je přece Allahovou vůlí, aby je bezbožný Západ přijímal a platil jim sociální podporu, aniž by se přizpůsobili jeho pravidlům. Masakry, které popisuje tato kniha, přitom nemusí patřit pouze do vzdálené minulosti, dějí se rozdrobeně i nyní.

Michal Řoutil, Petra Košťálová, Petr Novák: Katastrofa křesťanů
Vydalo  nakladatelstvíPavel Mervart, Červený Kostelec 2017, 743 stran
Hodnocení: 100 %
Zdroj foto: kniha



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

„Mám prostě zvířata i kytky rád“, říká leader kapely KEKS Štěpán Kojan

Štěpán KojanKEKS je čtyřčlenná česká rocková hudební skupina. Kapela byla založena roku 1981, zprvu hráli pouze v okolí Benešova, nicméně v průběhu let se jejich působnost rozšířila. KEKS má poměrně stálé složení, čase...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Šlechtické poklady – společný projekt zámecké sbírky v Sasku a Čechách

slechticke poklady 200Ve dnech 20.–22. října pořádá Zámek Děčín ve spolupráci se zámkem Weesenstein v Sasku odbornou konferenci na téma dějin vzniku a osudů šlechtických sbírek v saských a českých hradech a zámcích.

Z archivu...


Literatura

Vyšla Velká kniha komiksů Jana Štěpánka

velkaa kniha komixu200Jan Štěpánek je můj oblíbený autor komiksů, proto jsem s nadšením přivítala počin Tomáše Krejčího a redaktorů nakladatelství Edika, kteří pro jeho fanoušky připravili Velkou...

Divadlo

Etiketa je životní styl

dobre mravy 200Už v předminulé sezóně, v červnu roku 2016 mělo premiéru představení Dobré mravy, které se inspirovalo a vycházelo z nikoho jiného z etikety Ladislava Špačka, guru českého společenského chování. Co toto ztřeštěné představení přineslo?

Film

V Karlových Varech se představí Kendži Mizoguči

Mizoguci perexLetošní 52. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (koná se ve dnech 30.6. – 8.7.2017) nabídne průřez tvorbou japonského režiséra KENDŽIHO MIZOGUČIHO (1898-1956). Tento - bohužel až na sklonku svého života - proslavený tvůrce patří mezi ...