Dokument o obnově piaristického kostela v Litomyšli bude představen ve Vídni Piaristický kostel v Litomyšli patří k nejvýznamnějším barokním stavbám ve východních Čechách. Kvůli kritickému stavu budovy bylo téměř celé vybavení interiéru v minulosti demontováno a kostel byl dlouhá léta veřejnosti nepřístupný.

O průběhu obnovy vypovídá výjimečný dokumentární film zaznamenávající průběh restaurátorských prací na kostelním mobiliáři v letech 2011-2015. Po několika promítání v Čechách a své zahraniční premiéře na veletrhu Monumento Salzburg bude 8. srpna v 17 hodin představen též v Českém centru ve Vídni. Dokument si klade za cíl přiblížit průběh i techniky restaurování mobiliáře, odhaluje rovněž procesy probíhající v restaurátorských dílnách. V rozhovorech s restaurátory jsou představeny práce na hlavním oltáři, kazatelně, sochách evangelistů a na varhanách. Díky časosběrné metodě lze též sledovat úchvatnou proměnu interiéru kostela během souběžně probíhající generální opravy.

Kostel a jeho historie

Stavba vrcholného baroka na zámeckém návrší byla započatá roku 1714 italským stavitelem Giovannim Battistou Alliprandim. Po jeho smrti v ní pokračoval František Maxmilián Kaňka, který se podílel rovněž na stavebních úpravách zámku. Stavbu kostela dokončil roku 1722. Sochařskou výzdobou chrámu byl pověřen Matyáš Bernard Braun; většinu plastik však zhotovil jeho žák Jiří František Pacák a členové jeho litomyšlské sochařské dílny. V druhé polovině 20. století chrám zpustl a stal příležitostí pro různé projevy vandalismu. Devastace dosáhla takového stupně, že se na přelomu 70. a 80. let objevily úvahy o jeho demolici. V současné době je chrám nově zrekonstruován. V bezprostředním sousedství stojí kolej piaristického řádu; byla postavena v roce 1643 jako první z komplexu všech budov, které piaristé postavili. V letech 1806-1807 zde působil Jan Evangelista Purkyně. Nyní je kolej nově zrestaurovaná a slouží jako koleje studentů Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.Česká centra jsou příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničních věcí zřízenou pro celkovou propagaci České republiky v zahraničí. Na mezinárodním poli prosazují zejména českou kulturu a prezentují úspěchy české vědy, výzkumu a inovací. Síť zahraničních zastoupení Českých center je aktivním nástrojem zahraniční politiky České republiky v oblasti veřejné diplomacie. Tvoří ji 22 poboček na třech kontinentech, Český dům Moskva a pražské Ústředí českých center. 

Tisková zpráva Národního památkového ústavu